Článek
Odpůrci dalšího zvyšování, kterých je v bankovní radě ČNB většina, nadále věří, že úroky jsou dostatečně vysoké na to, aby tlumily inflaci. Základní úroková sazba tedy od 22. června zůstává na sedmi procentech, nejvýše od roku 1999. Centrální banka tímto krokem naplnila očekávání odborníků.
„Na příštím zasedání vyhodnotíme všechna data a rozhodneme, zda sazby ponechat či zvýšit,“ řekl novinářům na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada jednala o sazbách potřetí po personální změně, kdy v jejím čele stojí nový guvernér. Ten byl odpůrcem jejich zvyšování i v době, kdy byl řadovým členem rady, a stejný postoj zastává i nyní.
„Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech ve čtvrtek hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky, dva žádali její zvýšení na 7,75 procenta,“ řekl dále Michl. Očekává, že v příštím roce se budou úrokové sazby postupně snižovat.
Trhy rozhodnutí centrální banky sice očekávaly, na druhé straně rostou obavy z toho, že dlouhodobá stabilita tuzemských sazeb může výhledově posilovat tlak na oslabení české měny.
„ČNB dlouhodobě intervenuje v její prospěch, čímž ji v prostředí rostoucích sazeb v eurozóně brání před výraznějším oslabením. I proto by aktuální rozhodnutí centrální banky nemělo mít výrazný vliv na kurz koruny vůči euru,“ uvedl Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury.
„Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka bude pravděpodobně v dalších měsících nadále výrazně zvyšovat své úrokové sazby, může ČNB brzy stát před rozhodnutím, zda v rámci boje proti inflaci své úrokové sazby mírně zvýšit, případně jestli obranu koruny nastavit na nižší hodnoty než dosud,“ dodává.
Kombinace vyšších sazeb v eurozóně a tenčících se devizových rezerv podle něj totiž postupně povede k většímu tlaku spekulantů na korunu.
„Pokud by byla ČNB donucena ukončit devizové intervence předčasně, mohlo by to vést ke skokovému oslabení koruny. V takovém případě by se tedy ČNB pravděpodobně dalšímu zvyšování sazeb stejně nevyhnula,“ upozorňuje Kudla.
Podle průzkumu agentury Reuters se čtvrtečním krokem centrální banky počítala také většina analytiků. Podle nich se ČNB odhodlá ke snížení sazeb až v příštím roce. Většina oslovených odborníků také očekává, že intervence centrální banky na podporu koruny budou v případě potřeby nadále pokračovat, a to v příštích 4 až 6 měsících.
Ekonomika se propadne
Centrální banka zároveň zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
ČNB také snížila odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 15,8 procenta. V srpnu odhadovala její růst na 16,5 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,1 procenta, v srpnu odhadovala snížení na 9,5 procenta.
Podle Michla čelí česká ekonomika vnějším nákladovým inflačním tlakům. Spotřebu domácností už tlumí vysoké ceny energií a potravin i vyšší úrokové sazby. Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je podle guvernéra ČNB zatím neutrální, ale s inflačním rizikem do budoucna.
Prognóza ČNB předpokládá, že inflace dosáhne svého vrcholu v posledním čtvrtletí letošního roku a následně se bude snižovat. Ke dvouprocentnímu cíli by se měla dostat v polovině roku 2024.
ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Aktualizace: Doplnili jsme text o zveřejněnou prognózu a vyjádření guvernéra Aleše Michla.
