V USA jsou drazí, tak zaplaví Evropu. E-shopy se bojí čínské invaze

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obchodní válka mezi Čínou a USA je v bodu varu. Investorům se vypařují zisky z akcií a je jen otázka, kdy se problémy přelijí do reálné ekonomiky.

Donald Trump sice ve středu na 90 dní pozastavil takzvaná reciproční cla pro většinu zemí. Tento krok se ale netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Zatím velkou neznámou je, jak může celní útok na Čínu nepřímo zasáhnout evropské ekonomiky. Otázku si pokládají i Češi.

Ekonomové předpokládají, že poté, co zboží zdraží o nové clo, přestanou Američané řadu výrobků z Číny kupovat a Peking přebytky vrhne na evropský trh.

To se teoreticky může dít napřímo, formou zvýšené aktivity čínských prodejců na velkých online tržištích, působících v Evropě, anebo nepřímo – skrze distributory, kteří dovážejí spotřební zboží z čínských fabrik a pak ho v Evropě prodávají. Záplava levného zboží ale může ohrozit domácí výrobce, kteří nebudou mít šanci konkurovat čínským cenám.

Analýza agentury Bloomberg pracuje se scénářem, který v případě amerických cel na Čínu ve výši 104 procent předpokládá masivní přesměrování čínských exportů směřujících do USA, a to ve výši až 85 procent z 582 miliard dolarů.

„Část tohoto masivního objemu pravděpodobně skončí a možná až zahltí evropský trh – půjde zejména o elektroniku, textil apod. A to bude tlačit inflaci dále směrem dolů. To může Evropu vést až ke zvážení vyšších cel vůči Číně jako nástroje ochrany domácích producentů,“ předpokládá hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.

Kolem scénářů je však mnoho různých „kdyby“. Není jasné, jak bude celní válka pokračovat a nakolik změní globální toky zboží. Jak zareaguje průmysl v Číně. Není jasné, zda ceny půjdou nahoru, nebo dolů. A mnoho dalších věcí.

Přinášíme pár pohledů, jak uvažují o celní válce zástupci byznysu se spotřebním zbožím, e-commerce a logistiky.

Když mobil, tak iPhone. Šedesát procent Američanů sáhne při výběru telefonu po zařízení od domácí firmy Apple, které se však vyrábí převážně v Číně, z menší části v Indii. Od půlnoci na čtvrtek započítávají američtí obchodníci do cen cla 104 procent. Navýší se až na 125 procent.

Zlevní díky tomu iPhony v Evropě, protože zájem o ně v USA ochladne? Kamil Vacek, majitel společnosti TCCM, která je jedním z největších distributorů telefonů ve střední Evropě, si to nemyslí.

„Nečekám žádný dopad do ceníků mobilních telefonů v Evropě,“ říká, byť připouští, že mohou v USA nastat krátkodobé výkyvy v prodejích a část nabídky se opravdu přelije do Evropy. „První důvod je, že clo se uplatňuje na nákupní cenu a Apple má obrovské marže. Clem se nezatíží software a aplikace, ale jen cena materiálů, která tvoří třetinu až polovinu ceny telefonu. Výsledná cena iPhonu proto při clech sto procent nebude o sto procent vyšší, ale přibližně o 30 procent,“ vysvětluje.

Dalším důvodem podle něj je, že v USA nákup nových telefonů v drtivé míře dotují operátoři, jako tomu bylo dříve v České republice. „Když se navýšení ceny rozloží do standardních dvouletých splátek, bude rozdíl v absolutní částce minimální,“ řekl.

„Mnohem větším šokem byl pro evropský trh s mobily začátek války na Ukrajině, kdy na našem trhu vznikly velké přebytky značek jako Samsung a Xiaomi, protože se najednou přestaly prodávat v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině,“ dodal.

Žádný nepřímý dopad na svůj byznys zatím nepozoruje podnikatel v hračkách Petr Homolka, majitel distributora EP Line, který dováží zboží právě z Číny. „Čekáme, že pokud nebude moci Čína dovážet do USA, bude ještě flexibilnější v dostupnosti zboží i cenách,“ komentoval dění bez dalších podrobností. A slovem flexibilnější má na mysli to, že čínské firmy udělají téměř cokoliv, aby v Evropě zboží prodaly.

České e-shopy vnímají rizika ze strany čínských online tržišť, jako je Temu, Shein a AliExpress, protože nedodržují platné spotřebitelské, celní, daňové a jiné zákony, což vytváří na trhu nerovné podmínky. Domácí výrobci totiž musí dodržovat přísná pravidla platná v EU, což jejich výrobky prodražuje.

Ředitel internetového obchodu s nábytkem a dekoracemi Bonami.cz Pavel Vopařil se nejvíc obává scénáře, kdy by se ke zrušení americké výjimky „de minimis“, která osvobozovala od poplatků zásilky s nízkou hodnotou, přidala pasivita EU, jež by nechránila svůj trh. Také zde totiž platí výjimka pro drobnější balíčky a podle Vopařila je čas na její zrušení. Pokud by to neudělala a k tomu třeba ještě snížila cla, „byla by to pro lokální retail katastrofa,“ říká.

Záplava evropského trhu levným čínským zbožím je riziko, o němž politici začínají opatrně mluvit. O možné ochraně před importy ze třetích zemí se bez detailů zmínila šéfka Evropské komise a v úterý také premiér Petr Fiala.

V oděvním průmyslu úvahy o nepřímém dopadu cel narážejí na složitost celého byznysu, kdy se oděvy šijí „na míru“ zadavatelů i několik měsíců dopředu. Podle šéfa české firmy Alpine Pro Václava Hrbka navíc není tak jednoduché, aby je prodával někdo jiný. To platí hlavně u privátních značek.

„Značky mají zadanou výrobu. Oblečení se týdny šije, nalodí na kontejner, odešle. Kontrakty se nedají jen tak zrušit, odběratelé by přišli o zálohy a co bude továrna se zbožím, označeným konkrétní značkou, dělat?“ vysvětluje. Obchodní vztahy jsou dlouhodobé a těžko se změní ze dne na den. I proto je teď těžké předvídat konkrétní dopady na průmysl.

Redakce SZ Byznys mluvila i s přepravními firmami, které zajišťují globální obchod. Podle nich je ale příliš brzy na hodnocení dopadů.

„Od zavedení cel uplynula prozatím poměrně krátká doba na to, aby trh stihl výrazně zareagovat. Zatím tedy zvýšenou poptávku po kapacitách mezi konkrétními trasami, jako je například Čína–Evropa, nepozorujeme. V delším časovém horizontu je ovšem představitelné, že k určitým změnám dojde. To by se následně mohlo odrazit i v cenách přepravného nebo dostupnosti kapacit,“ míní Jan Kodada, obchodní ředitel tuzemského zastoupení společnosti Gebrüder Weiss. Rakouská logistická firma zajišťuje pozemní, námořní i leteckou přepravu zboží.

Redakce oslovila také dánskou společnost, pronajímající námořní kontejnery Titan Containers. Její majitel Leyland Barker odpovídal ještě v době, než Donald Trump oznámil, že pozastavuje cla na všechny země kromě Číny.

„Sazby za přepravu kontejnerů, zejména do a z USA nepochybně klesnou, protože námořní linky budou reagovat na snížené objemy nákladu. Bude to mít negativní dopady na sazby hromadné dopravy a na všechny strany zapojené do přepravy automobilů. Není pochyb o tom, že objem přepravy zboží do USA klesne, jedinou otázkou je o kolik a jak rychle,“ řekl.

To podle něj povede k přebytku lodí a kontejnerů mířících do USA asi o nejméně 10 procent, tedy 1,1 milionu kontejnerů, které by se nevyužily. V roce 2024 bylo ve světovém obchodu zapojeno 65 milionů kontejnerů. Pokud by však pokles přeprav do USA byl vyšší a dosáhl 20-30 procent, byl by podle Barkera přebytek nezvládnutelný a prázdné kontejnery nebude kam uskladnit.