Článek
Předpověď ministerstva financí, že tuzemské hospodářství letos vyroste o 2,5 procenta, se dočkala kritiky jako příliš optimistická. Také z toho důvodu snížili spolupracovníci Zbyňka Stanjury (ODS) koncem ledna svou předpověď na 2,3 procenta a sám ministr veřejně připustil, že zvýšením celních poplatků v USA může ekonomika zpomalit o další polovinu procenta.
Stanjurův předchůdce Miroslav Kalousek ovšem v České televizi uvedl, že „existuje mnoho reálných rizik, proč růst může být horší, a žádná reálná naděje, že by to mohlo být lepší“. Konkrétně ohlášené celní bariéry při dovozu do Spojených států mohou svrhnout do další recese celou Evropskou unii a s ní i Česko. Stejné obavy potvrdil odborový předák Josef Středula. „Nikdo si teď nedokáže představit, jaké budou faktické dopady,“ uvedl.
Pomohl vyšší výběr daní
Proto nepřekvapí, s jakým ulehčením uvítal šéf financí Stanjura lednové výsledky státního rozpočtu. „Schodek je na konci letošního ledna o 15 miliard korun nižší než loni,“ pochlubil se. Dodal, že deficit dosáhl za první měsíc „jen“ jedenácti miliard. Ještě důležitější je fakt, že snížení schodku zajistil vyšší výběr daní. Celkem lidé a firmy odvedli 144 miliard.
Význam této zprávy ilustruje srovnání s katastrofickým rokem 2009, kdy do Česka proti očekávání tvůrců rozpočtu vtrhla finanční krize. Tehdy vláda Mirka Topolánka předpokládala, že schodek nepřekročí 40 miliard, vinou krize však skončil těsně pod dvěma sty miliardami. Důvodem byl výpadek očekávaných příjmů, jenž se projevil hned v prvním měsíci krizového roku. Dle plánu se mělo na daních vybrat o šest procent navíc, ovšem v lednu se daňové příjmy naopak o devět procent propadly. Bilance se pak nezlepšila do konce roku.
Letos tedy stejná katastrofa nehrozí. Na daních se má vybrat o sedm procent navíc, přitom v prvním měsíci se bilance proti loňsku vylepšila dokonce o 11 procent.
Domácnosti zvýšily spotřebu
Hlavní zásluhu na tom má daň z přidané hodnoty. Zvýšení jejího výběru naznačuje, že začíná vycházet sázka ministerských ekonomů, kteří očekávají, že tuzemské domácnosti zvýší spotřebu.
Zlepšilo se také inkaso spotřebních daní, tady ale jde jen o dočasný výkyv. „Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků i spotřební daně z lihu je taženo předzásobením,“ upozorňují sami experti ministerstva, že obchodníci mohutně nakupovali těsně před pětiprocentním zvýšením sazby daně z tabáku o pět procent a v případě lihu o deset procent.
Před přílišným optimismem naopak varují údaje o důchodovém pojištění. Poplatníci odvedli proti loňsku jen o čtyři procenta navíc, i když rozpočet počítá takřka s dvojnásobným růstem o 7,5 procenta.
Tento údaj neznamená sám o sobě žádnou tragédii, upozorňuje však na vážnější věc. Příjmy důchodového pojištění věrně kopírují mzdový růst, přitom je vzestup platů hlavním argumentem optimistických ekonomů, proč se Česko letos probudí z pětileté zdravotní a energetické krize.
Jednou větou: Strmý propad ekonomiky a tím i rozpočtu jako v roce 2009 nehrozí, je však stále možné, že se nedostaví ani očekávané zotavení.