Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Nedávno jsem se potkal s finančníkem, který před pár lety opustil zaměstnání ve velké bance, založil vlastní byznys a vede se mu poměrně dobře. Vydělává, majetek utěšeně roste. Obdivoval drastické reformy prezidenta Javiera Mileie v Argentině, kritizoval progresivisty a vyprávěl i tuto historku:
„V našich dvou malých firmách máme EBITDA marži 15 procent. To je velmi solidní marže na to, že pouze ‚ohýbáme plast‘, tedy děláme poměrně jednoduché výrobky. Pokaždé když mi ale kolega, který firmu má na starosti, ukáže výkazy, kolik platíme našim lidem, tak se stydím. Kolega sice říká, že platíme víc než průměr trhu, ale i tak je to ostudné.“
V české ekonomice jsou mzdy dlouhodobě nízké a srovnávání s Německem vždy vyvolá bouři nevole a reakcí.
Můj známý navrhoval radikální krok – zvýšit výrazně minimální mzdu, na jejímž základě se následně zvedá i průměrná mzda. Firmy v Česku mají solidní marže, takže by to podle něj zvládly. A ty, které by to neustály, nemají asi dostatečně konkurenční produkt – zanikly by a lidé by se přesunuli do firem, které zaměstnance zoufale potřebují. Ostatně po zvýšení přidané hodnoty v ekonomice volá i řada podnikatelů v rámci Druhé ekonomické transformace.
Tolik jeho úvaha, která je stejně radikální jako Mileiovy reformy v Argentině. Vyšší minimální mzda by samozřejmě zvedla i sociální dávky a důchody a výrazně zatížila veřejné finance.
Pro ekonomiku by to ale nemusel být takový šok, jak předpokládá tradiční teorie. Především empirické výzkumy profesora Princetonské univerzity a bývalého poradce prezidenta Baracka Obamy Alana Kruegera ukazují, že mírné zvyšování minimální mzdy se nemusí promítat do vyšší nezaměstnanosti.
Mzdy v české ekonomice už ostatně po pandemické a energetické krizi začaly svižně růst samy. V posledním čtvrtletí roku 2024 se průměrné nominální mzdy zvýšily meziročně o 7,2 %. A je pravděpodobné, že kvůli aktuálnímu zbrojení budou růst i dál.
Globální šachovnice
Unie i největší státy Evropy v čele s Německem plánují velké výdajové stimuly. Zejména Německo je rozhodnuto zbavit se dluhové brzdy a zřídit infrastrukturní fond ve výši 500 miliard eur, který má nakopnout slabou německou ekonomiku a nasměrovat peníze na zbrojení a obranu Evropy.
Otázkou zůstává, jestli Německo bude i přesto moci zůstat u svého exportního modelu, na němž založilo po druhé světové válce své bohatství také díky relativnímu stlačování mezd dolů. I přes vysoké investice do průmyslu bude totiž zřejmě pokračovat deindustrializace kvůli ozeleňování ekonomiky a nástupu Číny, a také tlak Donalda Trumpa na nižší importy a narovnávání hluboce negativní platební bilance USA.
Jedinou cestou Německa je možná posilovat svůj vnitřní spotřebitelský trh tak, aby větší část ekonomiky tvořily služby, nikoliv výroba.
„Německo ve skutečnosti žádný hospodářský zázrak nepotřebuje. Potřebuje se odklonit od modelu orientovaného na vývoz, který je založen na slabé domácí poptávce, jež má zajistit konkurenceschopnost Německa, a na velkých obchodních přebytcích, které mají externalizovat náklady této slabé domácí poptávky,“ argumentuje například Michael Pettis, americký profesor financí na Guanghua School of Management na Pekingské univerzitě, který se globálním nerovnováhám dlouhodobě věnuje.
Česko by pak chtě nechtě muselo následovat stejný směr: Proti ustupujícímu průmyslu budovat větší sektor služeb.
„To samozřejmě krátkodobě znamená přerozdělování příjmů a větší zadlužení, ale pokud USA začnou podnikat seriózní kroky k vyřešení své role při absorbování nerovnováhy globálních úspor, bude pro velké ekonomiky jako je Německo matematicky nemožné spoléhat na obchodní přebytky, aby vyřešily slabou domácí poptávku. Na USA, Británii a Kanadu připadají zhruba dvě třetiny všech globálních deficitů,“ dodává Pettis.
Jisté je, že se globální obchodní systém mění, možná stejně dramaticky jako ve 30. a 70. letech 20. století. Pokušení vrátit se k tomu, co fungovalo v minulosti, je sice silné, ale zřejmě to není možné.
Zajímají vás plány na bytovou výstavbu, investice do solárů nebo insolvenční kauzy? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
