Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Česká národní banka se dvakrát ročně pokouší zhodnotit finanční rizika, která by mohla ohrozit tuzemské banky i celou ekonomiku. Vytváří proto i černé scénáře, které mají ukázat, jak by vypadala případná další hospodářská krize.
Přestože se může zdát, že předpovídání krizí je zbytečné cvičení, protože se prognostici téměř nikdy nestrefí, má smysl se o to pokoušet a možným důsledkům předcházet.
Po turbulencích ve Spojených státech, kdy současného prezidenta Bidena v listopadových prezidentských volbách zřejmě nahradí viceprezidentka Kamala Harrisová, se šance na znovuzvolení Donalda Trumpa snížily, ale rozhodně nejsou nulové. Exprezident se přitom netají svým kritickým postojem k NATO, což nahrává Vladimiru Putinovi. Trump také nově navrhl zavedení desetiprocentního cla na veškerý dovoz do USA, což by výrazně poškodilo mezinárodní obchod v čele s Evropou a Čínou.
Obchodní válku s Čínou by však zřejmě vedla i Harrisová. Peking totiž podle ní musí nést zodpovědnost za krádeže duševního vlastnictví a dumping dotovaného exportu.
V kombinaci s pandemií, válečným konfliktem na Ukrajině a izraelsko-palestinským konfliktem se v posledních letech podstatně zvýšilo geopolitické napětí. V Evropě má přitom výrazný vliv hlavně na nejsilnější Německo, jehož ekonomika dlouho těžila z exportu do Číny i Spojených států a aktuálně se zmítá uprostřed energetické transformace. Z Německa pak přicházejí potenciálně největší rizika pro českou ekonomiku.
V případě opravdu velkého šoku by se v Česku v příštích třech letech propadl hrubý domácí produkt o pět procent ročně. Mnoho firem by se dostalo do ztráty, zejména v developmentu, stavebnictví, zpracovatelském a automobilovém průmyslu. Míra nezaměstnanosti by přesáhla 10 procent a prudce by snížily ceny rezidenčních i komerčních nemovitostí, takže by banky vykázaly vysoké ztráty z nesplácených úvěrů a musely sahat do rezerv, případně i doplňovat kapitál.
V reakci na to by ČNB snížila základní sazbu na nulu a stát by se kvůli podpoře ekonomiky začal ještě rychleji zadlužovat.
Opilec spadne a strhne i kumpána
Jedno z hlavních rizik, na která Česká národní banka upozorňuje, spočívá v těsných vazbách státu a českého bankovního sektoru, který kupuje velkou část státního dluhu vydávaného Ministerstvem financí. Už v současnosti (kdy žádná krize není) hodnotí centrální bankéři množství vládních dluhopisů v držení českých bank jako systémově významné.
Loni vzrostla expozice bank vůči státu meziročně o 249 miliard korun a koncem roku 2023 dosáhla 1,4 bilionu korun, což představovalo 204 procent kapitálu bankovního sektoru a zhruba desetinu aktiv bankovního sektoru. České banky přirozeně půjčují ochotně právě českému státu kvůli nízkému riziku nesplácení a neexistenci kurzového rizika a drží jen zanedbatelné množství dluhopisů zahraničních států.
Připomíná to těsné „opilecké objetí státu a bank“ v Itálii, tedy fenomén, o němž se živě diskutovalo během vrcholu dluhové krize v letech 2011 a 2012, kdy podle odhadů představovala expozice italských bank vůči státu 10 % až 15 % celkových aktiv bankovního sektoru.
V Itálii tedy pro případ zhoršení krize neexistovalo moc reálných řešení. Pokud by se stav italských státních financí zhoršil, hodnota dluhopisů by klesla. To by poškodilo italské banky, které tyto dluhopisy držely, a mohlo by to vyžadovat vládní záchranu. Nezbytnost záchrany by ještě víc zatížila státní finance a země by se dostala do začarovaného kruhu.
Ne že by se v tomto začarovaném kruhu v případě krize nepotácela také řada dalších evropských států.
Export–import
Centrální bankéři ale ve své zprávě zmiňují i další bolavá místa. České hospodářství za posledních třicet let zbohatlo hlavně na exportu a importu zboží. Jsme velmi otevřená ekonomika, ale v praxi obchodujeme jen s omezeným počtem zemí.
Tato otevřenost způsobuje i to, že jsme ve vleku světových událostí víc než státy, které mají větší vnitřní trh či diverzifikovanější export. „Vysoká citlivost ekonomiky na globální hospodářský vývoj se do značné míry odráží v historicky vyšším kolísání dynamiky HDP v porovnání s jinými zeměmi. Tato citlivost se může projevit nejen běžným cyklickým výkyvem české ekonomiky, ale potenciálně i změnou její struktury,“ uvádí ve zprávě ČNB.
Ke změně struktury ekonomiky vlivem ruské invaze na Ukrajině a energetické politiky Německa dochází už v současnosti. Zanikají energeticky náročné obory a dochází ke konsolidaci menších firem například v zemědělství či subdodavatelském průmyslu.
Kromě Německa tuzemské firmy vyváží hlavně na Slovensko a do Polska, které jsou rovněž úzce napojeny na Německo, a naopak dováží převážně z Číny. Bezpečnější by bylo vyvážet do více států. „Snížená míra diverzifikace je dále prohloubena charakterem domácího vývozu, v němž zaujímají vysoký podíl meziprodukty určené převážně pro konkrétního dodavatele, převážně automobilky,“ dodává zpráva ČNB.
Tato koncentrace je v případě krize velmi negativní, protože vzniká spirála mezi zhoršováním firemních bilancí a ziskovosti, nárůstem nezaměstnanosti a poklesem domácí poptávky. Podle ČNB je klíčovým strukturálním rizikem právě tato spirála, která by výrazně snížila schopnost firem i domácností splácet své bankovní úvěry.
I proto bankovní rada v červnu rozhodla o zavedení nové kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Platit pro banky začne od ledna 2025.
Zajímají vás ceny pohonných hmot, investice do podílových fondů nebo digitalizace stavebního řízení? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
