Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Investoři rychle zahnali obavy z možné recese v USA i z bubliny okolo AI. Hlavní světové akciové indexy jsou prakticky zpět na hodnotách před propadem cen, kdy se během pár dnů z hodnoty firem globálně vypařilo přes šest bilionů dolarů.
Uklidnění trhů je dobrou zprávou i pro tuzemské drobné investory, kteří se snaží zhodnotit své úspory na stáří v podílových fondech i doplňkových fondech penzijního spoření.
Stále více lidí chápe, že mají-li si jejich úspory do budoucna uchovat svou hodnotu a pokud možno ji ještě navýšit, nemohou je nechat ležet v bankách či ve fondech, které nedokážou peníze ochránit před inflací.
V Česku jsou ovšem stále statisíce lidí, kteří ke své škodě drží strategii, jež jim na konci spoření dodá obnos značně znehodnocený inflací. A není to tím, že by neměli jiné možnosti, jak úspory zhodnocovat lépe.
Mezi nejoblíbenější stále patří penzijní fondy, ve kterých k letošnímu pololetí spořilo 4,1 milionu lidí. Z toho 2,2 milionu v transformovaných fondech, které kvůli ultrakonzervativní strategii dlouhodobě nechrání úspory před inflací a 1,9 milionu v nových penzijních fondech, kde si mohou lidé zvolit vlastní investiční strategii.
Podíváme-li se na zhodnocení těchto penzijních fondů za posledních 10 let, nevychází to z pohledu efektivního spoření na stáří vůbec dobře. Nutno dodat, že tím dost výrazně zamíchala drastická inflace v posledních třech letech, která zásadně zvýšila průměrnou inflaci posledních deseti let a v kumulované výši dosáhla podle údajů Asociace penzijních společností zhruba 50 procent.
Za posledních 10 let tak inflaci s přehledem porazily pouze dynamické fondy, které investují převážně do akcií a pravidelné měsíční úložky drobných investorů se v nich dokázaly srovnat s výkyvy trhů a vydělat slušné peníze. V průměru si dynamické fondy připsaly ročně 5,6 procenta.
Dlouho se nad inflací držely i vyvážené fondy, které dostaly inflační úder v poslední letech, ale je u nich velká šance, že do budoucna se se svými výnosy nad inflaci dostanou. Dlouhodobě s inflací prohrávají různé formy konzervativních fondů.
Nejhůře jsou na tom takzvané transformované penzijní fondy, tedy staré penzijní fondy, které ze zákona nemohou v žádném roce prodělat a musí držet ultrakonzervativní strategii. Právě v nich spoří stále přes dva miliony lidí a závazek neprodělat je s ohledem na inflační ztráty pouze iluzorní.
Lidé v nich mají přes 400 miliard korun, takže jen v posledních třech letech ztratily tyto úspory kvůli vysoké inflaci ze své reálné kupní síly kolem 140 miliard korun.
Zůstávat spořit v těchto fondech znamená pro dva miliony lidí reálně prodělávat dál. Ten, kdo má do důchodu daleko, by tak rozhodně měl své úspory přesunout do některého z dynamických či vyvážených fondů.
Řešení existuje i pro ty, kteří mají do důchodu pár let a oprávněně se mohou obávat, že přesun úspor na pár let do rizikovějších fondů by je mohl při případných propadech trhů znehodnotit více než každoroční okusování inflací.
Pro takové klienty existuje od letošního roku možnost uzamknout své úspory ve starém fondu a pokračovat ve spoření v novém fondu, který při vyšší míře rizika nabízí i vyšší zhodnocení. Výše uvedená data za posledních deset let hovoří jasně.
Odhlédneme-li od klasických penzijních fondů, jsou jasnou alternativou pro spoření na stáří klasické podílové fondy a nebo nově zavedený dlouhodobý investiční produkt (DIP), do kterého za prvních šest měsíců letošního roku investovalo již přes 50 tisíc lidí.
Podle Indexu českého investora společnosti Swiss Life Select, který sleduje výkonnost 750 fondů působících v Česku, zhodnocovaly v pětiletém období akciové fondy ročně v průměru o 7,44 procenta a defenzivnější fondy, tedy smíšené a dluhopisové o 4,4 procenta.
Výsledky v tomto týdnu zveřejněného průzkumu agentury STEM/MARK navíc jasně dokládají, že Češi jsou si vědomi nedostatečných úspor na stáří. Bezmála polovina lidí přiznává, že do důchodu budou mít naspořeno méně než milion a třetina tuto částku nedokáže odhadnout. Současně ale čtvrtina lidí považuje za rozumné mít ke státnímu důchodu naspořeno jeden až dva miliony a pětina dva až tři miliony, aby mohli vést v penzi důstojný život.
Pro zajištění důstojného stáří je ale třeba přistupovat zodpovědně i k péči o své úspory. K tomu je třeba změnit přemýšlení o správě peněz a posunout se ze sféry spoření k pravidelnému investování. Pokud už o tom přemýšlíte, může vám s volbou správného fondu pomoci i tento rozbor kolegy Lukáše Voženílka.
Zajímají vás ceny energií, trh s nemovitostmi nebo rozhovory s předními podnikateli? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
