Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Nekalé zvyšování cen je silný volební slogan. Jak by ale fungovaly cenové kontroly v praxi? Kamala Harrisová zatím svůj boj proti zdražování potravin nastínila jen velmi obecně.
Návrh, který zazněl v jejím prvním velkém projevu o hospodářské politice, nicméně zaujal jejího prezidentského soupeře Donalda Trumpa a další republikány, kteří ho označili za „komunistickou kontrolu cen“. Vystrašil také byznysmeny z potravinářského průmyslu a zástupy ekonomů, kteří před ním varovali.
Harrisová v tiskovém prohlášení uvedla, že během prvních sto dnů v prezidentské funkci navrhne „vůbec první federální zákaz zdražování potravin a potravinářských výrobků – stanovení takových pravidel, aby bylo jasné, že velké korporace nemohou neférově zneužívat spotřebitele k nadměrnému zvyšování svých zisků u potravin a potravinářských výrobků“.
Nejpravděpodobnějším vzorem pro plán Harrisové je nedávný návrh zákona demokratické senátorky Elizabeth Warrenové, která prosazuje zákaz jakékoli „hrubě přemrštěné ceny“ v případě jakéhokoli „nestandardního narušení“ trhu. Americký antimonopolní úřad FTC by tím získal větší pravomoci při postihování firem, které „nepřiměřeně“ zvyšují ceny.
FTC přitom už dnes podobné věci dělá. Tento týden ředitel pro cenotvorbu obchodního řetězce Kroger Andy Groff připustil, že jeho firma v minulosti zvyšovala ceny vajec a mléka nad úroveň inflace. FTC ho prověřovala v rámci navrhovaného spojení řetězce Kroger s největším konkurentem v oblasti potravin Albertsons, které je největší fúzí v dějinách USA.
Strnulé ceny
Firmy napříč odvětvími vykazovaly po pandemii vysokou ziskovost, zatímco spotřebitelé čelili nejvyšší inflaci v nedávné historii. Platí to pro Spojené státy i pro Česko.
Mnoho států v USA má přitom už v současnosti zákony, které zmocňují úřady k agresivnějšímu postihu nekalého zvyšování cen. A překvapivě se jedná často o republikánské státy. V Texasu například zažaloval republikánský vrchní státní zástupce Ken Paxton velkého dodavatele vajec za to, že v roce 2020, kdy vrcholily pandemické uzavírky, zvýšil ceny přibližně o 300 procent.
Republikánský vrchní státní zástupce Kansasu Kris Kobach zase žaluje velkého dodavatele zemního plynu kvůli podezření, že zdražil spotřebitelům dodávky po zimní kalamitě v roce 2021. A na Floridě ohrožené hurikány panuje široká shoda státních zástupců na zákoně, který zakazuje prudké zvýšení cen základních potravin během mimořádných událostí.
Podle poradce Harrisové Briana Nelsona je cílem plánu pouze sladit federální normy s těmito opatřeními proti zdražování, která již existují v 37 státech.
„[Harrisová] bude pracovat s Kongresem na tom, že nový zákon bude namířen proti nekalým subjektům, nekalé činnosti,“ uvedl Nelson na sjezdu demokratů v Chicagu pro deník Politico. „Návrh není určen k tomu, aby stanovoval ceny nebo cenové hladiny nebo něco podobného. Stejně jako to tak není ani v případě současných státních zákonů týkajících se zdražování,“ dodal.
Většina ekonomů v současnosti uznává, že „ceny jsou strnulé“, tj. nepohybují se tak dynamicky, jako by si mnozí přáli. Nejběžnějším příkladem jsou benzinové stanice, které zdražují rychle, ale poté, co ropa zlevní nebo kurz koruny posílí, zlevňují až s několikadenním zpožděním.
Právě proto česká vláda zavedla tzv. windfall tax, tedy daň z mimořádných zisků, které sklízely například energetické firmy. Po ruské invazi na Ukrajinu totiž vyráběly elektřinu za stejné ceny, ale prodávaly násobně dráže.
Tažení proti oligopolům
Z podobného důvodu je také řada cen regulovaných hlavně ve zdravotnictví, energetice, veřejné dopravě či vodárenství. Cenotvorba funguje špatně v krizových situacích, jako byla nedávná pandemie či válka.
„Pokud dojde k prudkému nárůstu základních nákladů, jako tomu bylo v letech 2021 až 2022, podnikatelské plány jsou najednou narušeny. Zavládne nejistota a strach. Některé podniky zareagují zvýšením marží – protože mohou, aniž by to bylo nápadné. Dělají to například proto, aby si vytvořily polštář pro případ, že se náklady zvýší ještě víc,“ tvrdí ekonomové James K. Galbraith a Isabella Weberová v článku, který na debatu o cenových kontrolách reaguje.
Další firmy toho mohou využívat a pokoušet se „z toho vytřískat co nejvíc“. „Pak se ale jejich zákazníci dostanou pod tlak a boj o marže se rozšíří do celého dodavatelského řetězce. V takovém případě mohou pomoct obecné cenové kontroly nebo směrnice,“ říkají Galbraith a Weberová.
Viceprezidentka Harrisová si zřejmě připravuje půdu nejen k razantnějšímu postupu proti oligopolnímu trhu, ale také obecně proti velkým korporacím, které uplatňují svou sílu vůči zákazníkům, ale i zaměstnancům.
Zajímají vás rostoucí akcie technologických firem, prodeje pražských hotelů nebo potíže ve stavebním řízení? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky
