Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Na začátek jedna zajímavost. Když se zastaví ropovod, ropa může pod zemí stát bez hnutí až dva roky. Nic se s ní nestane. Což teď půjde vyzkoušet v praxi.
V československé větvi ropovodu Družba z Bratislavy do Litvínova ropa stojí už měsíc. K zastavení mělo dojít tak jako tak v polovině roku, ale události, jak známo, nabraly rychlejší spád. Obchody s Ruskem skončily kvůli americkým sankcím na začátku března a po posílení západního ropovodu TAL už ruské dodávky nejsou třeba.
Po 60 letech je to zásadní posun, ze kterého se snadno může vyklubat jedna z největších zásluh Fialovy vlády. A také praktická lekce, že co je možné udělat dnes, není vhodné odkládat na zítra.
Česko právě v těchto dnech přechází ze sta procent na zásobování z přístavu v italském Terstu přes Rakousko a Německo. Úpravy na této trase, se kterými se začalo po ruském vpádu na Ukrajinu, jsou po dvou letech hotové a ropovod TAL díky nim už zvládá přepravit dost suroviny pro obě české rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
Je trochu legrační, jak se ministři na rozuzlení tohoto obratu těší a referují o každém mikroposunu. V lednu jsme se dozvěděli, že ropovod v posílené verzi TAL-PLUS je na zvýšení dodávek technicky připraven. Na konci března, že do Terstu z Norska dorazil první tanker s navýšeným nákladem. Tento týden ropa dotekla do bavorského Vohburgu, kde má TAL odbočku do Česka. A 16. dubna ji má přivítat vládní delegace na některém z uzlů v Česku.
Ale historický obrat to je, vláda zoufale potřebuje kladné body, a tak se intenzita zpráv o konci závislosti na Rusku dá chápat. Je čím se chlubit. A také za co zpětně popotahovat Fialovy předchůdce, kteří investici do západní trasy roky odkládali v přesvědčení, že jde o vyhozené peníze, protože proud z východu stejně nakonec vyjde levněji.
Dnes už víme, že Rusko možná nabízelo mírnou slevu, ale nikoliv zadarmo. Mírným podstřelením západních cen si u ropy i plynu drželo své bývalé středoevropské satelity dál na vodítku, aby nepřišlo o trh a vliv. Název Družba zní po vpádu na Ukrajinu a oživení nároků na postkomunistický prostor jako černý humor.
Po jejím odpojení se nabízí otázka, zda benzin a nafta u pump musí bez ruské ropy nutně zdražit. Podle šéfa bratislavského Slovnaftu Oszkára Világiho „všechno má svou cenu“, dodatečné náklady bez Družby odhaduje po rozpočítání na litr paliva na zhruba deset centů.
O dodatečných nákladech mluví i polský šéf zdejších rafinerií Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. V nedávném rozhovoru pro HN ale dopad ukončených ruských dodávek podal jinak než Világi. Tvrdí, že trh pump je v Česku „silně konkurenční“, o motoristy je rvačka a výrobci paliv na ně nemohou své náklady přenést jen tak.
Orlen a MOL dohromady kontrolují polovinu českých pump. Ještě se ukáže, jestli převáží faktor konkurence, jak slibuje Wnuk, nebo si dva hlavní hráči navzájem potichu vyhoví a ostatní se svezou s nimi.
Výroba z ruské ropy ale nikdy automaticky neznamenala levnější ceny u pump. Historická praxe a evropské srovnání cen ukazují, že blízkost Rusku nemusí automaticky znamenat levnější paliva. Ceny u pump jsou výsledkem mnoha faktorů – a hlavně, i kdyby k malému zdražení došlo, tak nedává smysl posílat dál peníze nepřátelské mocnosti a zároveň se na obranu proti ní nákladně vyzbrojovat.
Naštěstí platí, že poslední ruskou dodávkou může být ta, která aktuálně stojí v Družbě a čeká na odčerpání. Žádná další už nebude potřeba.
Zajímají vás plány developerů, dopady amerických cel nebo změny v sektoru online nákupů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
