Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
České internetové obchody se otevřeně bouří proti zahraniční konkurenci, především čínským internetovým tržištím jako Temu či Shein. Ta nabízejí extrémně levné zboží a agresivní cenovou politikou rychle získávají podíl na evropském i českém trhu. Dnes se Temu i Shein v Česku dostaly na miliardové obraty a ohrožují zavedené české e-shopy jako Alza či Datart.
Ekonomové volného trhu by řekli, že je to v pořádku, protože ve finále rozhoduje zákazník, který si vybírá to, co mu vyhovuje. Podmínkou je ale férová konkurence.
Čínská tržiště fungují podobně jako Amazon. Čínským firmám umožňují, aby přes ně své zboží prodávaly do Evropy či USA bez nákladných prostředníků. Vyhýbají se přitom například placení cla, protože balíčky do hodnoty 150 dolarů (3400 korun) v Česku celní kontrolou neprocházejí.
Za agresivními cenami je čínská hospodářská politika, která za posledních čtyřicet let umožnila nebývalý rozmach tamní ekonomiky. Čínské výrobní firmy dostávají přímé transfery z lokálních rozpočtů a mohou si brát státní úvěry za výhodné úrokové sazby (naopak spotřebitelé v bankách žádné úročení na svých vkladech nedostanou).
Čína rovněž dlouhodobě udržuje podhodnocenou měnu a především drží nízko mzdy. Tržiště jako Temu či Shein ne nadarmo čelí kritice za nelidské pracovní podmínky ve firmách, které u nich prodávají.
Chudé obyvatelstvo
Tato opatření dotují výrobní sektor v Číně na úkor domácností. „Myslím, že mnoho lidí si neuvědomuje, že konkurenceschopnost čínského zpracovatelského průmyslu úzce souvisí se slabou domácí poptávkou v Číně i s velmi nízkým podílem spotřeby na HDP. Je to rub a líc jednoho fenoménu,“ říká Michael Pettis, americký profesor financí na Guanghua School of Management na Pekingské univerzitě, který patří mezi nejpronikavější pozorovatele čínské ekonomiky.
Domácnosti dostávají nízké mzdy, většina firemních zisků zůstává u státních korporací a putuje do státní kasy či k lokálním vládám. I proto si Čína v posledních čtyřiceti letech mohla dovolit nadprůměrně investovat. Samozřejmě v kombinaci s masivním zadlužením, jehož celková výše v poměru k HDP v letošním prvním čtvrtletí dosáhla úctyhodných 294,8 procenta.
Investice však mohou této výše dosahovat pouze proto, že podíl spotřeby domácností na HDP je v Číně nízký.
„Pokud tedy chcete problém vyřešit, musíte finanční transfery změnit. Ale pokud to uděláte, co se stane s výrobním sektorem, který byl posledních 20 až 30 let na těchto transferech založen? Pravděpodobně svou výhodu ztratí a bude ztrácet svůj podíl na světovém trhu. To ale je vždycky problém,“ dodává Pettis.
V Číně tvoří v současnosti podíl přidané hodnoty průmyslu v ekonomice zhruba 26 procent. Pro srovnání, v Japonsku v době největšího rozmachu činil tento podíl na HDP asi 27 procent. V Česku jako nejprůmyslovější zemi v EU je to 21 procent. Celosvětově přitom jen 15 procent. A ve Spojených státech, nejspotřebitelštější ekonomice (s největším schodkem platební bilance), tvoří průmysl jen 11 procent ekonomiky.
Hlavní problém čínské ekonomiky v současnosti spočívá v tom, že mohutné investice už nejsou produktivní. Lidé přestali kupovat nové byty, jejichž ceny nevídaně vystřelily. V nových kancelářích nikdo nesídlí a neplatí nájemné. Zábavní parky nikdo nenavštěvuje. Po nových železnicích nikdo nejezdí. Ceny nemovitostí prudce klesají, developerské firmy nemají z čeho splácet dluhy a krachují. Ekonomika Číny je v deflační fázi.
Deflace je ale zákeřné zvíře. Klesající ceny jsou problémem nejen pro firmy, které prodávají nemovitosti za méně, než čekaly, a nemají na splátky úvěrů a další výdaje včetně mezd. Vrásky dělají i bankám, které vykazují ztráty z úvěrů a potřebují dodatečný kapitál. A prostřednictvím nezaměstnanosti se deflace rozlévá do celé ekonomiky.
Představitelé čínské hospodářské politiky se proto za každou cenu pokouší uniknout scénáři Japonska, kde ekonomika stagnuje od 90. let. Plánují čínskou ekonomiku založit víc na spotřebě obyvatelstva, která je hlavním tahounem růstu ekonomiky ve vyspělých zemích.
V příštích dnech se očekává, že Peking schválí nová fiskální opatření v hodnotě 418 miliard dolarů, největší měnověpolitický stimul od dob pandemie. Je to jasný signál, že komunističtí lídři mají z dalšího vývoje obavy.
Zajímají vás potíže evropských ocelářů, investice do AI nebo vývoj inflace? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
