Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Existuje spousta důvodů, proč kritizovat solární boom z roku 2010. Vyšel zbytečně draze, výrobu zelené elektřiny nespasil, dobrý pocit z pokroku se nedostavil. Výsledkem bylo pár kriminálních kauz a hlavně vztek, že za pomoci politiků se leckdo přiživil na úkor státu.
Tento týden se starý legislativní kiks vrátil do parlamentu jako bumerang. Vládní koalice prosadila další zpřísnění podmínek pro čerpání podpor, a to formou individuálních kontrol ziskovosti elektráren a nové logiky v posuzování přiměřenosti dotací.
V době, kdy se Česko zadlužuje tempem půl milionu korun za minutu, může zátah proti solárním baronům vypadat jako správné a odpovědné rozhodnutí. Ve skutečnosti jde ale spíš o lacinou show před volbami, která se po finanční stránce může nepěkně vymstít.
Jistě existuje mnoho bohulibějších účelů, kde by státní peníze posloužily lépe. Vláda ale vůbec neví, kolik ušetří a proč tolik riskuje. Což posiluje dojem, že zkouší jen politicky zabít dvě mouchy jednou ranou – vytvořit zdání, že pečuje o rozpočet, a přitom si došlápnout na zelenou energetiku, jak je dnes v Česku v módě a jiné strany v tom přebírají iniciativu.
Co dalšího kromě populismu je na vládním záměru špatně?
- Solární podnikatelé mají předložit finanční výkazy od vzniku podpory, tedy za 15 let zpátky, a prokázat, že jim investice do elektrárny vynáší maximálně 8,4 procenta ročně. To vše do tří měsíců od účinnosti zákona. Námitka, že něco takového mnozí nezvládnou a že vláda s tím potichu počítá, zní přesvědčivě. Chce-li někdo ušetřit pomocí úmorné byrokracie, je to zákeřnost. Zvlášť od politiků, kteří se jinak zaklínají pravicovým pochopením pro podnikání.
- Dotace už se krátily několikrát, naposledy na konci Babišovy vlády. Zavedla se solární daň, nejdřív na úrovni 10 procent, od roku 2021 pak 20 procent, a to přímo z tržeb, nikoli ze zisku. Úpravy – na rozdíl od letošního kola – se rodily po dohodě se zástupci sektoru a mělo jít o finální zásah. Princip dohody schválila na začátku svého mandátu i současná vláda.
- Těžko oponovat argumentaci solárníků, že není normální žít dvacet let ve stresu, jak a kdy se zákon znovu změní. Stát si zkrátka kdysi něco objednal a novou příležitost mohl využít každý. Stížnosti na přemrštěné dotace se dnes už mnohde míjí s realitou. Zadotované elektrárny často koupil někdo další a zaplatil cenu odvozenou z platných paragrafů a z nich vypočtených finančních toků. Jako kdyby kupoval dům s hypotékou fixovanou na 20 let, u které začne úrok nečekaně stoupat už v poločase.
- Většina velkých elektráren už kontrolami „překompenzace“ v roce 2021 prošla, proč je tedy kontrolovat znovu? Novinkou je, že práh pro kontrolu se posouvá ze 100 na 30 kilowatt instalovaného výkonu. A že kontrola bude povinná pro všechny. Kdo nedodá listiny, nic nedostane. Nejvíc papírování čeká menší firmy, jenže na těch stát logicky nikdy tolik neušetří. Poměr cena/výkon mezi nově vzniklou administrativou a jejím přínosem je tedy hodně diskutabilní.
- Tři firmy už zahájily první kroky, které mají vést k mezinárodní arbitráži. V ní si chtějí stěžovat na změny pravidel, podle kterých kdysi investovaly – a na vzniklou újmu, když se pravidla za pochodu mění. Na Ministerstvo financí už firmy odeslaly dopis, kterým arbitrážní proces začíná. Další stížnosti – marně – tlumočili ministrovi financí velvyslanci ze zemí, kde dotčené firmy sídlí. Pokud k arbitrážím skutečně dojde, dnešní kroky se mohou jednoho dne vrátit i s úroky.
- Českého obratu si všímají zahraniční média. Je paradoxem, že na takovou věc nejvíc upozorňuje exministr průmyslu Karel Havlíček, jehož vláda si s pověstí Česka na Západě nikdy moc nelámala hlavu. Třeba když týden před Vánoci 2020 ve svém předvolebním rozpočtu udělala ze dne na den sekeru za sto miliard. Věcně je ale dnešní Havlíčkova poznámka správná: Pokud jde o předvídatelnost zákonů a spolehlivost v dodržování přijatých pravidel, image země teď zbytečně utrpěla.
- Předchozí bod je důležitý i proto, že nikdo neví, kvůli čemu tolik riskujeme. Výpočty chybí, protože změny prošly zrychleně přes poslanecký návrh, což je klička, kterou koalice u kontroverzních bodů používá čím dál víc. V rozpočtu na podporu elektráren příští rok chybí přes 20 miliard korun, ani vláda ale nepočítá s tím, že ušetří tolik. Dopředu avizovala, že chybějící peníze v případě potřeby najde jinde v průběhu roku, což je z hlediska rozpočtování krajně neobvyklé. Dvě ze čtyř opatření proti solárům pak sama odpískala.
- Ministr financí Zbyněk Stanjura poslance šibalsky manipuloval, když ve Sněmovně tvrdil, že chce jen zkontrolovat plnění stávajících pravidel. Není to pravda. Strop pro výnosnost 8,4 procenta už sice existuje, ale dosud se toto číslo sledovalo jako průměr za všechny, aby se ukázalo, zda celé odvětví není nadměrně podporováno. Teď platí strop 8,4 procenta pro každého. Lze právem namítat, že jde o opak respektu k podnikání. Stát si došlápne na úspěšné, kteří dobře hospodařili.
- Zelené elektřiny je ve zdejším výrobním mixu zatím jen kolem 15 procent, do roku 2030 to má být dvojnásobek. K této vizi se přihlásila i vláda. Nikdo jiný než privátní investoři ale nové zdroje nepostaví. V první linii mohli být ti, kteří už v oboru podnikají. Těžko teď někomu vyčítat, že se při investicích raději poohlédne po spolehlivější zemi.
Pověst Česka coby důvěryhodné země už je poškozená, ale zatáhnout za záchrannou brzdu v Senátu nebo u prezidenta má pořád smysl. Petr Pavel navíc může vládu vykoupat v jejím divokém solárním dobrodružství i jinak.
Zkrácení dotací představuje hlavní díru ve státním rozpočtu na příští rok, do kterého se prezident právem opřel. A to proto, že vládní plán – přes výrazné zlepšení čísel v porovnání s minulou vládou – hapruje na mnoha místech. Příští týden má Pavel oznámit, jestli rozpočet podepíše, nebo ne. Solární hazard by mohl být dobrým argumentem, proč dát tentokrát od vládního počínání ruce pryč.
Zajímají vás investiční tipy, plány zdravotnických firem nebo trh s nemovitostmi? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
