Washington žene vzhůru ceny zlata. Sám přitom sedí na bilionovém pokladu

Cena zlata je rekordní. Poprvé se dostala nad hranici 5000 dolarů za troyskou unci, což je v přepočtu zhruba 102 tisíc korun za 31,1 gramu. K zájmu o zlato, stříbro, ale i jiné drahé kovy přispívá geopolitické napětí i predikce dalšího snižování úrokových sazeb v USA. Američané, kteří cenu ženou vzhůru, přitom zároveň „sedí“ na jeho největších zásobách – nikoli v dolech, ale v trezorech, kde mají uloženy tisíce tun, a tedy stamiliardy dolarů nebo jinak také biliony korun. A odborníci v letošním roce očekávají další růst jeho hodnoty.

Když se řekne „největší zlatý trezor na světě“, tak se většině lidem vybaví dvě slova, a sice Fort Knox. Jde o vojenskou pevnost v americkém státě Kentucky, která slouží jako úložiště drahých kovů Spojených států. Uvádí se, že jde o jedno z nejtajnějších a nejbezpečnějších míst v Americe – je synonymem pro nedobytnost a je v něm i opevněný sklad bankovního zlata, který patří mezi největší na světě.

Oficiální název pro Fort Knox je United States Bullion Depository a podle Americké mincovny (United States Mint) se v něm v současnosti nachází přes 147,3 milionu troyských uncí zlata, což je okolo 2,3 procenta toho, co se zatím na celém světě vytěžilo. Oněch v přepočtu 4583 tun při současné ceně představuje 736,1 miliardy dolarů, tedy zhruba 15 bilionů korun.

Fort Knox ale není tím největším skladem bankovního zlata na světě. Ten je ukrytý na 33 Liberty Street na jihu Manhattanu.

Federal Reserve Bank of New York spravuje trezor, který je 24 metrů (jinak také pět pater) pod zemí a schraňuje 6331 tun zlata ve formě přibližně 507 tisíc zlatých cihel, což je zhruba bilion dolarů, a tedy 20,7 bilionu korun. Ani jedna z nich však nepatří Federálnímu rezervnímu systému (Fed) neboli americké vládě.

Největší sklad bankovního zlata na světě funguje pro různé majitele a instituce, které na Manhattanu mají své poklady uložené – jde i o různé zahraniční vlády, centrální banky a mezinárodní organizace z celého světa.

Druhé v celkovém pořadí je podzemní úložiště v Londýně, které má pod sebou Bank of England. Podle dostupných informací je v něm 159,8 milionu troyských uncí nebo jinak také 5134 tun zlata, což by dneska činilo už 825 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 16,8 bilionu korun. Většina ze 400 tisíc zlatých cihel ale patří králi Karlovi III. a centrálním bankám více než 30 dalších zemí. Samotná Bank of England si dodnes udržuje přibližně 310 tun.

Teprve třetí je na objem bankovního zlata, který ve svém trezoru ukrývá, Fort Knox.

Británie je tak s objemem „pouhých“ 310 tun až 16. zemí s největší vlastní zlatou rezervou na světě, a to za Saúdskou Arábií, ale před Libanonem a Španělskem. Vedou Spojené státy americké, za nimi je Německo, Itálie a Francie, které dohromady coby evropské špičky jen těsně překonávají USA.

Drahé kovy jsou mezi investory brány jako bezpečné úložiště v období politické a ekonomické nejistoty. Poptávku zkraje letošního roku podpořily spory kolem snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko nebo obavy o nezávislost americké centrální banky.

„Čekáme další zvýšení (pro zlato). Naše současná předpověď naznačuje, že ceny dosáhnou vrcholu okolo 5500 dolarů později v tomto roce,“ uvedl pro Reuters ředitel společnosti Metals Focus Philip Newman.

Růst cen drahých kovů podporuje také snižování úrokových sazeb a oslabení dolaru, protože jsou pak méně výhodné například dluhopisy.

Loni zlato přidalo na hodnotě 64 procent a letos už to je více než 16 procent. Stříbro loni vzrostlo na ceně o 147 procent a od začátku letošního roku přidalo zhruba 50 procent na rekord ve výši 109 dolarů za troyskou unci.