Výměna generací v nejtěžší době, Juříček předává Brano svým dětem

Ze společnosti Brano vybudoval Pavel Juříček jednoho z největších dodavatelů v automobilovém průmyslu s tržbami přes šest miliard korun. Teď předává kormidlo další generaci. Od příštího roku by měly firmu řídit jeho děti, které se na to připravují už několik let.

„Teď jsme ve fázi, kdy si se synem a dcerou sepisujeme, kdo co bude dělat a kdo bude mít jaké pravomoci a podobně. Počítám s tím, že to letos dotáhneme do úspěšného konce a že jim řízení firmy Brano předám,“ říká pro SZ Byznys Pavel Juříček s tím, že šéfem, tedy předsedou představenstva, se stane syn Václav, dcera Lenka bude zodpovědná za nákup a bude členkou představenstva Brano Group.

Pavel Juříček ale z firmy neodejde úplně. „Ponechám si investiční aktivity, vodík a podobně,“ dodává Juříček s tím, že nadále zůstává také CEO Brano Group, a pokud bude potřeba, dětem poradí. „Nechci to dělat, ale když si o to řeknou samy, tak ano,“ dodává.

Z původně továrny na dveřní panty u dveří vybudoval Juříček kolos, který vyrábí komponenty pro většinu světových automobilek. Jeho firma má v portfoliu dveřní zámky, zvedací zařízení či tlumiče a patří mezi největší světové dodavatele v automobilovém průmyslu. Ještě loni měla tržby 6,6 miliardy korun a zisk před zdaněním 400 milionů. Teď je ale provozně v minusu – vysoké náklady na suroviny a energie si totiž automobilky nenechají přenést na sebe.

V roce 2020 ohodnotil časopis Forbes jeho majetek na 6,2 miliardy korun a zařadil ho na 37. místo ve stovce nejbohatších Čechů.

Také proto Juříček založil iniciativu, jež by podle něj mohla vyřešit situaci s drahým plynem. „Vláda nás hodila přes palubu, tak si jako podnikatelé najdeme vlastní řešení. Nezávisle na existujícím trhu. Máme předběžně dohody o dodávkách mimo Evropu,“ říká Juříček s tím, že zatím nechce sdělit, odkud plyn bude, bude ale výrazně levnější, než kolik průmyslové firmy platí dnes.

I díky tomu věří ve zlepšení. „Já tu krizi už tři roky řídím, a jestli se nám podaří vyřešit plyn, myslím si, že už bych v té krizi viděl světlo na konci tunelu,“ dodává.

Právě nástupnictví je problém, který teď řeší řada velkých firem. „U spousty firem dochází ke generační obměně. Je to přes třicet let od revoluce a je jasné, že ten, kdo tehdy kolem třiceti založil firmu, má dnes třeba 63 let,“ říká šéf společnosti Deloitte Miroslav Svoboda s tím, že spolu s touto obměnou se teď často změní i přístup k vedení. „Nástupci už nemusí mít stejné názory, nemusí tu firmu vést stejně, protože byli vzděláváni a vychováváni v jiném prostředí,“ dodává Svoboda.

V minulých letech se generační předávka podařila například ve společnosti Albixon, vyrábějící bazény a příslušenství k nim. Její zakladatel Jaroslav Smetana firmu předal dětem už v 53 letech. Sám říká, že „rakev nemá kapsy“, nenechal si proto ani jedinou akcii a prý je to osvobozující. Všechny akcie získala jeho rodina. Ta také přistoupila na „rodinnou ústavu“, dědický plán a směrnice, podle kterých se řídí. Právě to má zaručit, aby rodinný majetek zůstal v rukou přímých potomků.

Byznys na syna před pár lety převedl také zakladatel českého výrobce zdravých potravin Emco Zdeněk Jahoda. Firmu teď řídí jeho syn Martin, jenž nedávno sortiment rozšířil o zcela nové kategorie a zamířil i do oblasti čerstvých potravin.

Na předání firmy se pak aktuálně chystá například Fenix Group, vyrábějící topné systémy – její zakladatel Cyril Svozil odmítl „astronomickou částku“ od potenciálního kupce a vedoucí funkce a řízení skupiny předá synovi.