Vydražila se formule, ve které se Michael Schumacher stal legendou

Nejvyšší nabídce se ve středu v aukci aukčního domu RM Sotheby's dražící klasické automobily prodala Formule Ferrari 2003-GA. Anonymní sběratel dal za vůz 14,6 milionu švýcarských franků čili v přepočtu 360, 6  milionu korun. Odhad kanadských dražebníků se přitom pohyboval mezi 7,5 až 9,5 milionu švýcarských franků.

Šasi s výrobním číslem 229 si odbylo premiéru při závodech v roce 2003, které byly charakteristické větším tlakem na italskou stáj ze strany konkurence, a proto i vývoj monopostu v této sezoně musel probíhat rychleji.

Michaelu Schumacherovi se ve voze Ferrari 2003-GA nakonec ale podařilo za devět závodních víkendů získat pět výher z celkových šesti v tomto světovém mistrovství. A kromě toho s ním zajel i tři nejrychlejší kola v této sezoně F1.

Rok 2003 byl přitom pro legendárního jezdce klíčový. Po téměř kompletním ovládnutí tohoto poháru a jeho výhře totiž překonal dosavadní rekord v držených mistrovských titulech. Ten celých 35 let do té doby náležel Juanu Manuelu Fangiovi, který měl na kontě pět celkových vítězství v F1. Slavný německý jezdec v tomto ročníku rekord překonal s počtem šesti titulů. A celkově se ve své kariéře zastavil na sedmi.

Vydražená Schumacherova formule je jedním z posledních monopostů vrcholového poháru s desetiválcovým motorem. Od roku 2006 totiž přešel na osmiválce s objemem 2,4 litru. Třílitrový V10 motor Ferrari 2003-GA tak dosahoval při 19 tisících otáčkách výkonu 943 koní, a to měl vůz jen 600 kilogramů. Dnešní formule mají pro srovnání šestiválcové hybridní motory a sílu přes 1000 koní, minimální váhový limit už je ale 798 kilogramů.

V závodech prý šasi s výrobním číslem 229 najelo 238 kilometrů a své kompletní renovace se dočkalo začátkem letošního roku. V úvodním videu tohoto článku ho představuje Schumacherův syn Mick.

Sedminásobný mistr světa F1 začínal už ve svých čtyřech letech s řízením motokár. Následovaly juniorské formule, u kterých v F3 absolvoval start i v Brně roku 1989. V Grand Prix debutoval ve formuli 1 už jen dva roky poté na Velké ceně Belgie tehdy ještě za britský tým Jordan. Z toho přestoupil do týmu Benetton, za který se v letech 1994 a 1995 stal mistrem světa.

Do týmu Ferrari odešel Schumacher v roce 1996, a právě s italskou stájí mezi lety 2000 a 2004 vyhrál pětkrát titul mistra světa. Celkem si v tomto období připsal 72 výher. Byl známý svým nekompromisním způsobem jízdy, při které často zacházel i za hranici pravidel. V roce 1997 ho za úmyslnou kolizi s jiným pilotem dokonce z celé sezony mistrovství vyloučili. Za celou svou kariérou se přitom na okruhu vážně zranil pouze jednou, a to v roce 1999, kdy si po selhání brzdy zlomil nohu.

Legendární závodník poprvé ukončil kariéru v závěru ročníku 2006. Čtyři roky poté se ale k závodění vrátil za domácí Mercedes. Další mistrovský titul ani výhru v Grand Prix už ale nezískal. Svou závodní kariéru definitivně ukončil třetím místem v GP Evropy roku 2012.

Na konci prosince před devíti lety se závodní pilot vážně zranil při lyžování v Alpách. Přesněji tedy ve francouzském Méribelu, kde vlastnil horskou chatu a vyrazil na pomoc dceři kamaráda, která vyjela mimo sjezdovku a spadla. Při jízdě k ní podle svědků najel na kámen, který ho vymrštil do vzduchu, načež při pádu na zem narazil do dalšího kusu skály a poranil si hlavu.

Podle následného vyšetřování jel Michael Schumacher před svou nehodou běžnou rychlostí a měl helmu, která mu podle odborníků zachránila život - pokud by ji neměl, zemřel by zřejmě hned po pádu.

Ačkoli při transportu do nemocnice slavný jezdec ještě komunikoval se záchranáři, později v důsledku poranění mozku upadl do kómatu. Následně se podrobil dvěma operacím, po kterých lékaři jeho stav označili jako kritický.

Za několik následujících týdnů a měsíců se začala šířit řada neoficiálních zpráv až spekulací, které hovořily jak o zhoršení, tak zlepšení Schumacherova zdraví. Až na začátku dubna jeho manažerka Sabine Kehm potvrdila, že chvílemi nabývá vědomí a probouzí se.

V půlce června bývalého jezdce F1 převezli na švýcarskou univerzitní kliniku v Lausanne, kde se začal podrobovat rehabilitacím. Začátkem září téhož roku ho pak lékaři propustili k domácímu léčení, jeho rodina kvůli tomu údajně musela svou rezidenci u Ženevského jezera výrazně upravit. Od té doby se ovšem zprávy o jeho zdraví dostávají k veřejnosti jenom sporadicky.

Koncem roku 2014 jeho bývalý kolega Philippe Streiff například uvedl, že legendární závodník je ochrnutý, na vozíku, nemůže mluvit a má problémy s pamětí.

Naposledy dali příbuzní Michaela Schumachera své oficiální vyjádření v dokumentu, který měl premiéru loni v září. „Každý den mi stále ukazuje, jak je silný. Žijeme spolu doma, rehabilitujeme a děláme vše, co se dá, aby se Michael cítil dobře a prostě cítil svou rodinu, své pouto,“ uvedl jeho manželka Corinna v dokumentu.

Jiné informace o zdravotním stavu legendárního závodníka F1 nejsou známé. Jeho rodina a blízcí je nezveřejňují.

Pokračovatel slavné linie, syn Mick Schumacher, který vydraženou formuli svého otce popisuje ve videu v úvodu článku, ukořistil výhry zatím pouze v menších závodech. V roce 2018 se stal evropským šampionem F3 a rok později také F2.

Loni začal junior konečně závodit i v F1 za severokarolínský tým Haas. Nejlépe ale skončil s nepříliš chváleným vozem dvanáctý na maďarském okruhu v Hungaroringu.

Letos pak Mick Schumacher měl dvě nehody na závodních okruzích. V březnu dostal smyk a boural při kvalifikaci na Velkou cenu Saúdské Arábie. Neutrpěl ovšem vážnější zranění a po vyproštění zůstal při vědomí. V květnu při Velké ceně Monaka ale vyjel mimo stopu a dokonce rozpůlil vůz Haas na dva kusy - i při této nehodě měl však štěstí a z trati odešel po vlastních nohou.

V příští sezoně, tedy koncem tohoto roku, se má syn legendy stát rezervním pilotem Ferrari a získat teoretickou možnost závodit ve formuli, ve které mezi roky 2000 až 2004 jeho otec získal pět ze svých sedmi titulů mistra světa.