Článek
Informace spolu se záběry si můžete poslechnout i prohlédnout také ve videoreportáži u tohoto článku.
Vesměs klasická, bílá bunda s teflonovou svrchní vrstvou, zapínáním na suchý zip u zápěstí a pasu, límcem a vyztuženými kapsami na obou rukávech. Vlajka USA na levém rameni a logo NASA na hrudi ale naznačuje, že nejde o jen tak ledajaký kus oblečení. Stejně jako jmenovka na její klopě.
V téhle letecké bundě z tehdy nově vyvinutého ohnivzdorného materiálu Beta Cloth letěl Buzz Aldrin po boku Neila Armstronga a Michaela Collinse na Měsíc. V rámci mise Apollo 11 v červenci roku 1969. A právě ta se teď, necelý týden po výročí 53 let od historické události, prodala v unikátní dražbě astronautových osobních předmětů.
„Prodáno za 2,25 milionu dolarů. Děkuji přihazujícím zde i online. A je to nový světový rekord mezi předměty, které letěly do kosmu. Gratuluji,“ ukončil úterní dražbu položky klepnutím kladívka zástupce dražební síně Quig Bruning.
Čím je bunda unikátní?
V přepočtu dal anonymní kupec za bundu 55 milionů korun. Newyorský aukční dům Sotheby's přitom její cenu odhadoval na jeden až dva miliony dolarů. Jde ale o jediný kousek palubních uniforem posádky prvního letu na Měsíc, který se kdy mohl dostat z Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu do soukromých rukou. A to jí zřejmě dodalo na exkluzivitě.
„Kompletní palubní oděv Neila Armstronga z letu - bunda, kalhoty a boty, se nacházejí ve Smithsonově muzeu. Bunda, kalhoty a boty Mikea Collinse jsou také ve Smithsonově muzeu. A kalhoty a boty Buzze jsou rovněž. A to znamená, že tahle bunda je jediný kousek oděvu nošený při misi Apollo 11, který může přejít do osobního vlastnictví,“ dodala pro agenturu AP už dříve Cassandra Hatton, globální vedoucí pro oddělení vědy a populární kultury v Sotheby's.
Opravdu na povrchu Měsíce přitom ale byly pouze uniformy Buzze a Neila. Aldrin byl totiž pilotem lunárního modulu a Armstrong zase velitelem celé mise. Mike Collins při jejich sestupu pilotoval velitelský modul na oběžné dráze.
Proč se astronauti se z Měsíce nemuseli dostat?
Po oné památně větě o kroku pro lidstvo strávili 20. července 1969 na měsíčním povrchu zhruba dvě a půl hodiny sbíráním více než 20 kilogramů vzorků hornin. Potom ale na palubě lunárního modulu objevili problém, který mohl oba astronauty v Moři klidu uvěznit a stát život.
Jeho „řešení“ také zamířilo do aukce a rovněž s odhadem ceny mezi jedním a dvěma miliony dolarů. Zde ale přišlo nečekané překvapení.
„Poslední varování. Jsme na 650 tisících dolarech. Neprodáno,“ odklepl Bruning dražení dalšího z významných předmětů po chvíli ticha bez příhozu.
Šlo o Aldrinovo psací pero, které v aukcí získalo nabídku v přepočtu jen skoro 16 milionů korun. A to i přestože mu pomohlo z Měsíce spolu s Neilem Armstrongem vůbec odletět. Po návratu do lunárního modulu zjistili, že jeden z nich svým robustním skafandrem zřejmě urazil spínač jističe nutného k nastartování motoru. A improvizované řešení nakonec našel Buzz u sebe v kapse.
„Buzz se díval na panel s jističi a říkal si: Jo, dobře, možná bych tady mohl strčit svůj malíček, ale to by mě mohlo probít, takže bych tam možná mohl dát nějaký malý kus kovu, ale to bych zase mohl odpálit celý panel, a to by potom bylo opravdu po nás. A pak si uvědomil, že má v kapse tohle pero, které má na konci plastový vršek. A jeho průměr nějakým zázrakem pasoval na ten spínač, perfektně se do té díry vešel, nahodil motor a zachránil jejich životy,“ doplnila Hatton.
Poslední astronaut z Apolla 11, který se mohl rozdat světu
Čtrnáct centimetrů dlouhé pero se dražilo i s uraženým spínačem jističe. Jako důkaz pravosti k nim patří jako i k ostatním položkám v aukci včetně bundy také podepsaný dopis přímo od Buzze Aldrina. Ten se pro jejich dražbu rozhodl proto, že už podle něj nastal čas tyto předměty symbolizující pro mnohé historický milník sdílet se světem. Z posádky Apolla 11 je posledním žijícím astronautem, který to může udělat.
„Pro mě vždy byly osobní připomínkou života, který jsem zasvětil vědě a objevování. Doufám, že tato sbírka někomu třeba nabídne vhled do toho, jaké to bylo být Buzzem Aldrinem,“ uvedl astronaut v tiskovém prohlášení.
Dražba aukčního domu Sotheby's tak i nesla titul „Buzz Aldrin: American Icon“. Byly v ní také různé ceny, medaile i dopisy, a to i z dob jeho studií na Vojenské akademii a podle něho samotného reprezentují „souhrn jeho kariéry astronauta“.
Z mise Apolla 11 se dražilo třeba i Aldrinovo sluchátko, americká a texaská vlajka či hasicí přístroj. Vysoce se ale nacenil i kontrolní seznam aktivovaných systémů lodi s nákresy a letovými daty, který měl astronaut původně nechat na Měsíci. Jeho cena se odhadovala mezi 150 a 250 tisíci dolary.
