Článek
Nejstarší skoro úplná hebrejská Bible, Codex Sassoon, míří do do aukce, kde by se mohla podle odhadu vydražit za 30 až 50 milionů dolarů, tedy zhruba 1,1 miliardy korun. A tím by získala titul vůbec nejdražšího historického dokumentu na světě.
Svazek obsahuje všech 24 knih hebrejské Bible, a je proto i označovaný za její nejstarší dochovaný, téměř kompletní rukopis, chybí mu pouhých 12 chybějících stránek. Takzvaný Codex Sassoon pochází nejspíše z doby před 1100 lety.
Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
„Co vidíte za mnou, je Bible napsaná před více než miléniem – okolo roku 900 v zemi dnešního Izraele, nebo Sýrie. Předtím se části Bible objevovaly pouze ve Svitcích od Mrtvého moře. A po Svitcích od Mrtvého moře, po jejich období, které skončilo okolo 1. nebo 2. století našeho letopočtu, už neexistují žádné knižní podoby Bible, žádné biblické texty až do roku 900 – pozdního 9., nebo brzkého 10. století, kdy byla tahle Bible napsána,“ popisuje v reportáži Sharon Liberman Mintz, seniorní poradkyně z newyorské aukční síně Sotheby's.
Co musí Bible překonat: americkou ústavu. Drahá byla už při psaní
Až doposud si titul nejdražšího dokumentu drží první tištěný výtisk americké ústavy z roku 1787. Ten se vydražil předloni za 43,2 milionu dolarů, a to se původně odhadoval na 15 až 20 milionů dolarů.
Codex Sassoon byl z hlediska ceny unikát ale už i ve své době. Ani tehdy si nemohl svazek vážící 12 kilogramů dovolit jen tak někdo.
„Tahle Bible je napsaná na pergamenu. Je ručně napsaná jediným písařem na 792 stránkách. Pergamen byl přitom opravdu drahý materiál. Psaly se na něj knihy do období středověku, než se vynalezl papír a věci se tak nějak hnuly od psaní k tištění na papír. Ale tahle kniha by vyžadovala přes 100 zvířecích kůží, aby ji někdo mohl zadat do výroby. Takže je to velice luxusní předmět, který si mohli dovolit jen ti nejbohatší mecenáši,“ vysvětluje dál Sharon Liberman Mintz.
Odysea, kterou má rukopis za sebou
To, že hebrejská Bible pochází z 9. století, potvrdila i radiokarbonová metoda datování, a proto se i věří, že by se mohlo jednat o vůbec první verzi tohoto textu. Další pár takto dochovaných rukopisů – Leningradský kodex nebo Codex Aleppo, totiž pocházejí z 10. století.
Tento exemplář oproti nim nese jméno nikoli po městě, ale po svém posledním známém vlastníkovi, Davidovi Solomonovi Sassoonovi, učenci, bibliofilovi a sběrateli z Indie, který ji koupil v roce 1929.
Většina předchozích majitelů kodexu je ztracena v historii. Od 11. do 13. století vystřídal nejméně tři, pak byl zasvěcený synagoze v dnešním městě Markadah na severovýchodě Sýrie. Ta ale byla nejdéle v roce 1400 zničena Mongoly a svazek byl svěřen do úschovy věřícím až do její opravy.
K té ale nikdy nedošlo, a tak rukopis objevil až na počátku 20. století po téměř 600 letech právě Sassoon. Ten jej umístil do nové, hnědé kožené vazby a na její hřbet nechal vyrazit číslo 1053, které odkazuje k pořadí v jeho sbírce.
V této podobě ji pak koupil neznámý majitel v roce 1989. Do prodeje se tak letos v květnu dostává po více než 30 letech.
