Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Výrobci i prodejci rostlinných alternativ se bojí, že budou muset podle vyhlášky Ministerstva zemědělství o požadavcích na maso, masné výrobky, ryby a vejce, která je v připomínkovém řízení na vládě, přejmenovat fazolové burgery nebo sójové párky.
Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), zastupující nadnárodní obchodní řetězce, v připomínkách namítá, že novela znevýhodňuje české producenty rostlinné stravy a naopak cíleně nahrává masnému průmyslu.
Novela sice uvádění masných výrobků, jako je burger, párek, steak, řízek, paštika, karbanátek, salám apod., v názvech rostlinných alternativ přímo nezakazuje, ale podle oslovených výrobců i SOCR k zákazu směřuje. Zavádí totiž přísné definice těchto výrobků a výslovně říká, že obsahují maso.
Základní argumentace obou stran se točí na tom, co je „dobré“ pro spotřebitele. Potravinářská komora, která dlouhodobě po zákazu masových výrobků v názvech rostlinných potravin volá, tvrdí, že je potřeba přestat klamat zákazníky, kteří by mohli za názvy, jako je fazolový párek, očekávat klasický párek z masa.
Pokud si zákazník koupí takový výrobek, předpokládá, že chutná jako originál.
„Pokud si zákazník koupí takový výrobek, předpokládá, že chutná jako originál a jeho výživová hodnota se blíží verzi živočišného původu. Což se ale neděje. Kvalita mnohých výrobků je navíc různá,“ uvádí prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Odvolává se mimo jiné na platná pravidla EU, podle nichž se jako mléčné výrobky smí označovat pouze výrobky vyrobené z mléka.
Výrobci rostlinné stravy, ale také obchodníci si řízky a burgery nechtějí nechat vzít, protože podle nich se názvy vážou hlavně ke tvaru, způsobu použití a chuti produktů a spotřebitelům naopak pomáhají se zorientovat, jak s nimi v kuchyni naložit.
Svaz obchodu a cestovního ruchu namítá, že spotřebitel označením, jako je „zeleninová paštika“, „řepné řízky“ či „tofu uzenina“, není nijak klamán, ale je dostatečně informován o původu výrobku.
„Tyto názvy rostlinných výrobků se vztahují ke způsobu jejich použití a přípravy, což zákazníkům a zákaznicím usnadňuje orientaci v nabídce. Nové, nepřirozené názvy by je mátly, místo aby jim pomáhaly při rozhodování,“ tvrdí organizace ProVeg.
Nejsme klamáni, tvrdí spotřebitelé
Podle průzkumu agentury GfK pro tuto organizaci ze srpna 2024 sedm z deseti Čechů a Češek souhlasí se zachováním možnosti používat označení jako „rostlinná klobása“, „sójový párek“, „veganský řízek“ apod. u potravin s rostlinným složením.
Svaz obchodu a cestovního ruchu považuje legislativní změnu za diskriminační vůči českým výrobcům.
„Protože se na novelu vztahuje doložka vzájemného uznávání, čeští výrobci budou povinni dodržovat nová pravidla, zatímco producenti z jiných členských zemí EU budou moci pokračovat v používání názvů jako ‚vegan burger‘ nebo ‚tofu steak,“ varuje svaz před snižováním konkurenceschopnosti českých výrobců.
Také podle ProVeg se firmy ze zahraničí v důsledku zásady vzájemného uznávání povinnosti vyhnou, přestože budou své produkty prodávat v Česku.
Rostlinné výrobky z Česka nekončí jen v regálech tuzemských obchodů, ale exportují se do zahraničí. V případě značky Garden Gourmet koncernu Nestlé míří za hranice většina produktů ze závodu v Krupce.
Větší náklady na marketing
„Pokud bychom museli přejmenovat veganské burgery třeba na kolečka, bude to velký zásah do obalů na celém evropském trhu. Velké množství objemu výroby z ČR exportujeme, a mohlo by to tedy znamenat omezení nabídky pro českého spotřebitele,“ reagoval pro SZ Byznys Zbyněk Haindl, manažer kategorie potravin společnosti Nestlé pro ČR a Slovensko.
V jiných zemích EU podobná pravidla většinou neplatí, nicméně najdou se výjimky. Podobný zákaz již schválilo Slovensko. V České republice by měla dodržování legislativy kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, výrobci se tak bojí potenciálních sankcí.
Novela má však další ekonomické implikace, na které upozorňují výrobci rostlinných potravin. Zahrnují náklady na přejmenování výrobků nebo investice do nových obalů či marketingu, protože spotřebitel na masové názvy dobře slyší.
„Pro maloobchod bude těžší prodat výrobky s novými názvy, na které zákazníci nejsou zvyklí a nedokážou si představit, co od nich mohou očekávat. Tato nejistota u zákazníků může vést ke sníženým tržbám,“ upozornil SOCR.
Ministerstvo zemědělství však v důvodové zprávě uvádí, že nepředpokládá negativní dopady novely.
Organizace ProVeg naopak varuje před zdražením alternativních potravin: „Vyšší náklady výrobců se nevyhnutelně promítnou do cen rostlinných produktů, což bude mít negativní dopad na nakupující. To může omezit dostupnost, a tedy i atraktivitu těchto produktů,“ uvádí.
Obchodníci v připomínkách navrhují kompletní vypuštění tabulky, která definuje masné výrobky. Tím by zákaz odvrátili.
Podle zprávy Euromonitor International z letošního roku trh s rostlinnými alternativami masa a mořských plodů v ČR v roce 2024 vzrostl o 13 procent na 2,1 miliardy korun. Do roku 2029 se očekává růst na 3,91 miliardy korun.
