Článek
Každý třetí výpadek dodávek elektrické energie v letech 2012 až 2023 šel ve Spojených státech na vrub mimořádných výkyvů v počasí. V letech 2020 až 2023 postihlo zemi ročně v průměru 124 takových incidentů v podobě výjimečného vedra, záplav, sucha nebo bouří různé intenzity.
Energetika je přitom jenom jednou z oblastí, kde se změny klimatu projevují, ovšem jejich výpadky dodávek elektřiny a snaha jim předcházet dopadá také na další odvětví, například na pojišťovny.
Jak se s nárůstem pojistných událostí spojených s počasím vyrovnávají? V posledních pěti letech se roční objem krytí škod způsobených přírodními katastrofami celosvětově pohybuje podle různých odhadů kolem 100 miliard dolarů. To je dvojnásobek oproti začátku století. Zhruba 80 až 90 procent souvisí s počasím.
Připomeňme si, že pojištění funguje, zjednodušeně řečeno, tak, že si lidé platí pojištění, a z vybrané sumy se následně vyplácí náhrada škody těm, kdo jsou nějak poškozeni. Systém je ovšem založen na tom, že počet těch, kdo se pojišťují, značně převyšuje nad těmi, komu je třeba vyplatit pojistku.
Globální náklady
S tím, jak škod spojených s extrémním počasím neustále přibývá, stávají se některé oblasti takřka nepojistitelnými. Do roku 2030 by mělo globální pojistné za hmotné škody a ochranu před přírodními katastrofami vzrůst na 250 až 300 miliard dolarů ročně, odhaduje společná studie pojišťovací společnosti Howden a poradenské firmy Boston Consulting Group.
Podobně jako vám nikdo nepojistí dům v záplavové oblasti, je nyní například téměř nemožné sjednat v Kalifornii pojistku s plněním zahrnujícím přírodní vlivy. A to proto, že roční úhrn škod spojených s počasím se v tomto státě v posledních letech zhruba ztrojnásobil na více než 10 miliard dolarů.
Abychom nechodili tak daleko, v Německu tamní ministerstvo životního prostředí odhaduje, že náklady spojené s přírodními katastrofami včetně rozsáhlých povodní z roku 2021 celkově přesáhly 80 miliard eur (dva biliony korun). To odpovídá zhruba jedné šestině letos plánovaných výdajů německého státního rozpočtu.
Studie Howden a BCG rovněž upozorňuje, že nějak pojistit bude nutné také zhruba polovinu z 19 bilionů dolarů, které by měly podle dosavadních plánů financovat projekty připravující lidstvo na změny klimatu, a omezující rozsah této změny.
Horka ohrožují elektrárny, mrazy ovocnáře
Zajišťovna Swiss Re, která zpracovala data amerického ministerstva energetiky zmíněné v úvodu tohoto článku, upozorňuje, že změny klimatu, zejména nárůst průměrných teplot, a také intenzivnější srážky představují enormní zátěž nejen pro přenosovou soustavu, ale pro samotnou výrobu elektrické energie.
Klasické elektrárny potřebují robustní chladicí systémy. Pokud roste teplota prostředí, ztěžuje to chladicí proces, což následně zvyšuje náklady a také možnost havárie.
Výroba a přenos elektřiny samozřejmě není jediným odvětvím lidské činnosti, které se ze změnami klimatu potýká. I v České republice můžeme dopady vidět, například v podobě výkyvů teplot, které letos poničily nenadálými mrazy značnou část místní úrody ovoce nebo vinné révy.
