Zlevnit potraviny se výrobcům nechce. Tlačí na ně řetězce bojující o zákazníky

Cena pšenice od loňské sklizně klesla téměř z 8200 korun na současných 6000 korun za tunu. Zlevnění pečiva však nepřichází. A podle hlasů z branže ani nepřijde.

„Prostor pro zlevnění tady vůbec není. Všichni jsou po dvou letech vyřízení. Mají dopředu nakoupeny energie a obilí, protože museli dát zákazníkům stabilitu. Takže žádná cenová revoluce nebude,“ říká pekař, který nechtěl být jmenován.

Firmy v oboru se do cenových odhadů raději nepouštějí. Bojí se, že by to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyhodnotil jako ovlivňování trhu a budou potrestány. V minulosti se totiž už stalo, že obchodníci byli potrestáni za predikci cen zveřejněnou v mediích, kdy to úřad vyhodnotil jako skrytý vzkaz pro konkurenty na trhu.

Jen opatrně komentuje vývoj například Svaz pekařů a cukrářů. „Ceny? To nemůžu komentovat,“ říká jeho ředitel Bohumil Hlavatý a pokračuje hodnocením, z něhož si ale lze další postup velké části pekařů odvodit: „Více než dvě třetiny pekařů bylo loni ve ztrátě a splácí dluhy za energie. Spousta pekáren má splátkové kalendáře. Bohužel naprostá většina pekáren je technologicky zastaralá, mají vysoký podíl ruční práce a musejí navyšovat zaměstnancům mzdy.“

Pšenice sice zlevnila, ale podle Hlavatého ceny mouky dramaticky neklesly, protože mlýny jsou v podobné kondici jako pekárny a zlevnění se brání.

Jsou tu ale i opačné tlaky. Pšenice totiž není jedinou položkou, u které jdou ceny na trhu konečně dolů. Společnost Zeelandia, která je také dodavatelem cukráren i pekáren a prodává jim směsi na výrobu chleba, jemného pečiva a koblih i posypy a další produkty. Na začátku inflační vlny firma zdražila, ale teď ceny upravuje směrem dolů.

„Nyní jsme ve fázi, že reagujeme na snižování cen některých komodit, zejména olejnin a tuků, také patřičným snížením cen našich produktů. Na trhu musíme hrát férovou hru,“ líčí Miroslav Lorenc, obchodní ředitel společnosti Zeelandia.

Na jedné straně tak stojí výrobci, kteří zlevnit odmítají a mají pro to pádné argumenty. Finanční vyčerpanost z doby covidu, drahé energie nebo inflací a nutnost zvyšovat mzdy. Proti nim ale stojí mamutí řetězce prodejen, které sice chtějí vydělávat, ale ocitají se v nepříznivé situaci. Právě kvůli všeobecné drahotě Češi rekordně šetří a pečlivě vybírají, do jakého řetězce půjdou a co se ocitne v jejich nákupním košíku. Obchody tak musí mezi sebou o zákazníky bojovat cenou a tlačí na dodavatele, aby zlevnili, nebo se snaží alespoň trochu srazit ceny některého zboží v rámci své prodejní politiky.

Řetězce se tak snaží svým marketingem přesvědčit zákazníky, že potraviny právě u nich opravdu zlevňují. Vedle klasických a krátkodobých slevových akcí nabízejí i dlouhodobé slevy, často na základní potraviny.

Například řetězec Tesco svou kampaň Clubcard ceny rozjel už v polovině roku 2022.  Tento týden avizoval, že od středy spustil další vlnu slev, která se týká vce než tisíce výrobků. S taktikou dlouhodobých slev se přidaly další řetězce. Diskont Lidl v nové kampani Stop inflaci garantuje nižší ceny u stovek položek a síť Albert minulý týden představila novou cenovou nabídku Trvale snižujeme ceny, kde jsou zlevněné základní položky typu sýr eidam, vejce, bílý jogurt, olej či káva.

Penny Market uvedl, že se aktuálně vyjednává o nových smlouvách, kde už se podařilo dosáhnout zlevnění komodit do snížení ceny zboží pro zákazníky u desítek zejména mléčných produktů.

Jednání ale obecně mohou být tvrdší než dřív. Konkurence mezi řetězci je velká a spotřebitelé očekávají, že se pád cen komodit konečně promítne do cen zboží. Zlevnila nejen pšenice, ale i řepka, ječmen, mléko či káva. Snížily se ceny energií. A vzrostl také politický tlak vůči obchodníkům.

V důsledku většího tlaku na výrobce potravin může dojít k tomu, že se obě strany nedohodnou a řetězec nahradí zboží produkty od jiného výrobce, který nabídne lepší cenu.

„Tlak na takovéto vyřazení položek z nabídky bude ostřejší a některým výrobcům se vylistování může stát, protože situace je složitější. Řetězce si chtějí zachovat svou marži a v žádném případě nehodlají ustoupit,“ popsal jednání zástupce jednoho z významných producentů mlékárenských výrobků.

K podobným případům už dochází. „Dlouhodobě nabízíme produkty za nejnižší ceny. V rámci cenových jednání s dodavateli tak vždy zastupujeme zájem zákazníka a snažíme se dosáhnout co nejpříznivější ceny. Proto jsme v posledních týdnech přerušili spolupráci s některými dodavateli, jelikož jsme nedosáhli akceptované cenové dohody,“ připustil mluvčí Penny Marketu. Na trhu ale pravděpodobně nebude výjimkou.

Z interní korespondence v jiném řetězci, kterou má SZ Byznys k dispozici, přímo vysoce postavený manažer svým podřízeným ve vedení jednotlivých sekcí oznamuje, že by měli být v promocích cenově agresivnější a zároveň přenášet tlak na dodavatele.

Především díky slevovým akcím, které se započítávají do statistik ČSÚ, zlevnil cukr, mouka i máslo. Vzhledem k velkému podílu akčního zboží v České republice (62 procent) se dá očekávat, že zákazníci zlevnění pocítí především ve slevách, které jsou hlavní zbraní tvrdého konkurenčního boje.

Jednou ze zemědělských komodit, které mírně zlevňují, je také mléko. Jeho ceny z farem v posledních měsících klesly o desítky haléřů, litr se vykupuje mezi 12 a 13 korunami. Na trhu je však mléka přebytek a to nepotřebné se prodává výrazně pod cenou i za méně než 8 korun.

Ještě razantněji než toto mléko zlevňuje přebytkové mléko, které mlékárny nezpracují, prodávané na trhu za nižší spotovou cenu. Zpracovává se na máslo, smetanu a sušené mléko, kde je vidět vyšší cenový propad než u dalších mléčných výrobků. Kostka másla o hmotnosti 250 g od ledna zlevnila o 18 procent, tedy zhruba 11 korun.

„Nastala perverzní situace, kdy je historicky nejvyšší rozdíl mezi smluvní cenou mléka a spotovou cenou (okamžitou cenou na trhu). Reálně přesto prostor pro zlevnění mléčných výrobků na regále není, protože všichni musí pracovat se smluvním mlékem,“ popsal ředitel výrobce jogurtů Hollandia Michal Škoda. Jinak řečeno: zpracovatelé, například výrobci sýrů a jogurtů, si podle něj musí pomocí kontraktů dopředu zajistit dodávky, a proto z nízkých cen spotového mléka nemohou těžit.

Podle Škody se současné zlevnění mléka promítlo do nabídky na jednom kelímku jogurtu asi jen pěti haléři.

Připustil však, že bude narůstat tlak na prodeje potravin ve slevách, které jsou už teď v případě jogurtů velmi časté. Ve slevě se prodává až šest z deseti jogurtů.

Zlevnění se brání také výrobci masa a uzenin. „Nečekáme zlevnění, spíše ceny půjdou ještě nahoru,“ říká majitel podniku MP Krásno Karel Pilčík. Problém podle něj je, že v Evropě výrazně ubývá masa. Ve vepřovém je Česká republika soběstačná jen ze 42 procent. Zároveň se však snížila poptávka spotřebitelů.