Článek
Česká ekonomika se podle posledních dat patrně probouzí k vyšší aktivitě, zdá se však, že vyhlídky nejsou jen optimistické. Naznačuje to průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory, podle kterého firmy čekají hlavně propad investiční aktivity.
Mezi 140 respondenty průzkumu hodnotí současnou situaci jako dobrou 12 procent (loni to bylo 19 procent), zatímco jako špatnou 22 procent. Výsledná bilance minus deset bodů je nejhorší od roku 2013.
Pohled dopředu však přece jen vypadá o něco lépe – zlepšení čeká 30 procent firem (loni to bylo 19 procent). Na druhé straně podle 34 procent respondentů přijde naopak zhoršení, takže výsledek zůstává mírně záporný. Skóre se ale přeci jen zlepšilo, v loňském průzkumu přišlo negativně laděných odpovědí 38 procent.
„Hodnotíme to jako slabé světlo na konci hodně dlouhého tunelu,“ komentoval mírné zlepšení Christian Rühmkorf.
Temnější výhled nabízí zpracovatelský průmysl, kde čeká zlepšení pouze 19 procent firem, oproti tomu 41 procent očekává zhoršení situace. Průmysl představuje zhruba třetinu výkonu české ekonomiky.
„Výhled na letošní rok je mírně optimistický, ale klesající investiční výdaje, zejména ve zpracovatelském průmyslu, ohrožují konkurenceschopnost ekonomiky,“ uvedla komora.
Pokles investic očekávají letos hlavně firmy v klíčovém automobilovém a strojírenském sektoru, kde negativní vývoj předpokládá 39 procent respondentů.
„Jedním z důvodů je tlak na náklady, který se zvýšil u společností téměř ve všech oblastech – v dodávkách energií, mzdách, surovinách a dodavatelských řetězcích. Nákladné je také zvyšující se administrativní úsilí v důsledku četných důkazních povinností, které jsou společnostem uloženy,“ uvedl jednatel komory Bernard Bauer.
Česko-německá obchodní a průmyslová komora je s 650 členy největším dvoustranným sdružením firem v Česku. Německo je nejvýznamnějším trhem pro český vývoz. Tamní průmysl vidí nejbližší budoucnost spíš černě - podle únorového průzkumu Německé obchodní komory čeká v následujících 12 měsících zhoršení 35 procent firem.
Příště jinde
Na otázku, zda by si znovu zvolily Českou republiku jako místo pro svou investici, odpovědělo 17 procent firem záporně, což je nejvyšší podíl od roku 2011. Jako alternativní lokality nejčastěji v průzkumu zaznívaly Bosna, Bulharsko a Polsko.
Firmám podle průzkumu komplikuje život administrativa, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a rostoucí ceny energií, trápí je také riziko poklesu poptávky.
„Jako investiční lokalita si Česká republika vede hůře. Společnosti v současné době zaujímají mnohem kritičtější postoj k ‚produktivitě a ochotě k výkonu‘ a také ke ‚kvalifikaci zaměstnanců‘, kteří nestačí držet krok s neustále se zvyšujícími nároky na nové technologie,“ uvedla komora.
Montovny ne
Přitažlivost Česka oslabují do značné míry potíže s pracovníky. V žebříčku bodů, pro které je dobré zde podnikat, se produktivita a motivace zaměstnanců propadly na 11. až 12. místo (dříve čtvrté) a kvalifikace zaměstnanců spadla až na místo 16. (dříve deváté)
„S ohledem na rostoucí požadavky digitalizující se ekonomiky je tento trend obzvlášť problematický. Česká republika nemá téměř žádné suroviny. Pokud tedy chceme zůstat inovativní a konkurenceschopní, musíme vše vložit do našich lidských zdrojů a investovat do školení, dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace,“ uvedl Milan Šlachta, reprezentant Bosch Group CZ & SK a prezident česko-německé komory.
„Se mzdami, které aktuálně jsou, nejen že nechceme být montovna, ale ani nemůžeme být, “ řekl Šlachta.
Zástupci Česko-německé obchodní a průmyslové komory se shodovali, že posun by potřebovalo i české školství, a to už od základního stupně, protože mladší generace bude při vstupu na pracovní trh nucena reagovat na velmi proměnlivé podmínky. Studenti se tak budou muset učit novým věcem a dovednostem, spíše než nosit v hlavě množství vědomostí, které často nekorespondují s každodenním životem.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků představuje pro firmy podle průzkumu druhé největší riziko hned po možném poklesu poptávky. Český průmysl a s ním i pracovní trh potřebuje projít digitalizací. V tomto procesu je podle Hany Součkové z komory největší překážkou nedostatečná pružnost.
„Co dnes vnímáme jako jeden z největších blokátorů digitální transformace je (slabá) ochota přijímat změnu,“ řekla Součková, která se k prezentaci připojila videohovorem z Chorvatska.
