Článek
Dominantní postavení Číny v dodavatelských řetězcích čisté energie představuje zásadní hlavolam pro vlády, které se snaží ozelenit své ekonomiky, splnit blížící se klimatické cíle a zároveň chránit svůj průmysl a tisíce pracovních míst před levným dovozem.
Bez čínských elektromobilů (EV), solárních panelů, větrných turbín a baterií by snížení znečištění ohřívajícího planetu mohlo trvat déle a v konečném důsledku zvýšit náklady podniků a spotřebitelů.
Západ se však musí vyvarovat opakování chyby Evropy, která se stala příliš závislou na jediném dodavateli levného plynu, tedy Rusku.
„Viděli jsme návod, jak Čína ovládla odvětví solárních panelů, poskytováním masivních dotací domácím dodavatelům a zároveň uzavřením domácího trhu pro zahraniční podniky,“ cituje CNN šéfku Evropské unie pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, když oznámila zahájení vyšetřování čínských výrobců větrných turbín. „Výsledkem je, že v současné době se v Evropě vyrábí méně než tři procenta solárních panelů instalovaných v EU.“
„Nemůžeme si dovolit, aby se to, co se stalo u solárních panelů, opakovalo u elektrických vozidel, větrných elektráren nebo základních čipů,“ dodala.
Rostoucí globální konkurence v oblasti ekologických technologií zvyšuje napětí mezi Čínou – největším světovým výrobcem – a jejími hlavními obchodními partnery. USA a EU zaujaly tvrdý postoj k dovozu z Číny, a Washington zvýšil cla nejen na elektromobily z této země, ale také na baterie, solární panely a důležité nerostné suroviny.
„Soupeření o pozici v ekonomice čisté energie je tvrdé, protože nemusí jít nutně jen o obavy ze změny klimatu,“ řekl novinářům Fatih Birol, generální ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA). „Je vedena obavami o průmyslovou politiku: kdo získá jakou pozici v další kapitole průmyslových technologií,“ dodal.
Velmoc čisté energie
Prozatím vede Čína. V loňském roce na ni připadly tři čtvrtiny celosvětových investic do výroby čistých technologií, i když podle IEA je to méně než 85 % v roce 2022.
V letošním roce je na cestě investovat do čisté energie celkem 676 miliard dolarů díky robustní poptávce po solárních panelech, lithiových bateriích a elektromobilech. To je více než dvojnásobek předpokládaných investic USA ve výši 315 miliard dolarů a daleko před investicemi EU ve výši 370 miliard dolarů.
Díky těmto obrovským investicím se Čína stala největším a nejlevnějším dodavatelem mnoha technologií a důležitých nerostných surovin potřebných pro přechod na čistou energii na světě.
Podle IEA vyrobily čínské automobilky v loňském roce více než polovinu všech prodaných elektromobilů na světě. V Číně se také soustřeďuje celosvětová výrobní kapacita baterií pro elektromobily, větrných turbín a solárních panelů.
Podobné to je i v případě minerálů nezbytných pro elektromobily a další ekologické technologie. Více než polovina celosvětového zpracování lithia a kobaltu probíhá v Číně, stejně jako téměř veškerá rafinace grafitu, který se používá v elektromobilech, a vzácných zemin, které jsou klíčové pro generátory větrných turbín.
Prakticky monopol Pekingu na zpracování některých kritických nerostných surovin s sebou nese rizika pro globální ekologický přechod. V loňském roce Čína zavedla kontroly vývozu galia a germania – vzácných zemin nezbytných pro výrobu polovodičů – v reakci na omezení vývozu některých polovodičových zařízení do Číny z USA, Nizozemska a Japonska.
Peking později zpřísnil také kontrolu dodávek grafitu, který se používá v elektrických vozidlech.
Zpomalení přechodu
Druhá největší ekonomika světa se netají tím, že chce více vyvážet „novou trojici“ výrobků – tedy elektromobily, lithiové baterie a solární panely.
EU však v červnu oznámila výrazné zvýšení cel na elektromobily z Číny: „Zelený přechod EU nemůže být založen na nespravedlivém (subvencovaném) dovozu na úkor průmyslu EU,“ stálo v tehdejším prohlášení.
Cla sice mohou chránit místní výrobce, podle odborníků by však mohla poškodit přechod na zelenou energii a také zvýšit náklady podniků, tvrdí CNN.
„Není pochyb o tom, že svět se stal příliš závislým na Číně, zejména pokud jde o suroviny pro ekonomiku čisté energie,“ píší akademici David G. Victor a Michael R. Davidson v nedávném dokumentu Brookings. „Ale správným způsobem, jak reagovat na čínskou dominanci, nejsou rozsáhlá cla.“
Tvrdí, že cla „napříč celými průmyslovými odvětvími“, jaká přijal Washington, zvyšují náklady na čínský dovoz, což „ztěžuje situaci všem, kteří chtějí používat solární panely nebo baterie ke snižování emisí“.
Snaha o ekologizaci bez Číny „zpomalí (energetický) přechod“, řekl CNN Victor, profesor inovací a veřejné politiky na Kalifornské univerzitě v San Diegu. „Je to špatné pro životní prostředí.“
Podobně minulý měsíc hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Pierre-Olivier Gourinchas varoval, že nedávný „prudký nárůst“ cel a dalších protekcionistických opatření by mohl „ztížit koordinaci politik, které řeší globální výzvy, jako je například přechod ke klimatu“.
Jakékoli zpoždění v přechodu na čistou energii bude pro planetu velkou daní. Podle zprávy, kterou ve středu zveřejnil McKinsey Global Institute, dosahuje zavádění nízkoemisních technologií na celém světě pouze asi 10 % úrovně potřebné k dosažení nulových čistých emisí uhlíku do roku 2050, což je podle vědců cíl, kterého musí svět dosáhnout, aby se vyhnul katastrofické změně klimatu.
Nad rámec tarifů
Podle Victora z Kalifornské univerzity v San Diegu by se západní politici měli v zájmu ochrany životního prostředí i místních pracovních míst zaměřit na oblasti, kde existují skutečné obavy o národní bezpečnost.
„To je docela úzký seznam,“ řekl odborník a jako příklad uvedl výrobu pokročilých polovodičů a některé technologie umělé inteligence.
Nezahrnuje ale už výrobu hliníku, rafinaci mědi, (nebo) dodavatelský řetězec lithia… „Musíme radikálně snížit požadavky na onshoring (a friendshoring) kritických nerostných surovin,“ dodal s odkazem na pravidla, která vyžadují, aby zboží pocházelo z místních zdrojů nebo od spojenců.
