Článek
Ministerstvo životního prostředí ladí parametry zálohového systému a nosit prázdné plastové lahve a plechovky zpět do obchodů by Češi mohli začít nejdříve v roce 2025.
Jeden z největších sporů se nyní vede o to, kdo bude v systému povinně zapojen. Takzvaných odběrných míst má být hned na startu zhruba 11 tisíc. Tím by se Česko zařadilo mezi země s nejhustší sběrnou sítí prázdných obalů.
Povinnost je přijímat by měly prodejny potravin s rozlohou nad 50 metrů čtverečních a také čerpací stanice se stejně velkou prodejní plochou.
„Littering (pohazovaní odpadů v přírodě) je v rámci čerpacích stanic extrémní a mnohem intenzivnější než v lesích a příkopech,“ zdůvodnil tento plán v rozhovoru pro SZ Byznys David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí, který má na starosti přípravu legislativy.
V České republice je zhruba 2800 čerpacích stanic. Podle náměstka se právě na nich hromadí pohozené obaly a často také nenabízí možnost třídění.
„S tím bohužel souhlasím. Jsem ale proti tomu, aby něco platilo povinně. Velmi rád doporučím čerpacím stanicím, aby obaly vybíraly, ale budu lobbovat proti povinnému zavádění systému,“ reagoval Ivan Indráček, předseda Společenství čerpacích stanic. V případě, že systém bude povinný pro obchody nad 50 metrů čtverečních, by se podle něj do systému zapojila pětina až čtvrtina všech benzinek.
Problém s nedostatkem místa by podle Surého měly čerpací stanice řešit například umístěním kontejnerového boxu či výkupního automatu venku. Malé obchody budou mít možnost ručního sběru například pomocí skenerů.
Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) požaduje, aby byl systém povinný pro prodejny s rozlohou až od 300 metrů čtverečních, protože právě tyto supermarkety jsou primárně místem, kde zákazníci v zahraničí obaly vrací. Povinné zapojení menších prodejen bude podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy příliš nákladné.
Stát nechce odříznout malé vesnice
Studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro Svaz obchodu a cestovního ruchu vypočítala jednorázové investiční náklady na spuštění systému na pět miliard korun a roční provozní náklady na 1,2 miliardy. Náměstek Surý řekl, že rezort nemá důvod čísla zpochybňovat a sám s nimi pracuje.
Podle něj by měla v Česku vzniknout hustá síť odběrných míst proto, aby obyvatelé malých obcí nebyli v nevýhodě a nejezdili 20 kilometrů daleko jen proto, aby mohli vrátit prázdné obaly.
„Diskutovali jsme, aby síť byla co nejracionálnější, protože v ČR máme 2000 obcí, které nemají jedinou prodejnu. Proto se bavíme o prodejnách 50 plus, které jsou i v obcích typu Vesničko má středisková,“ uvedl.
Ale čím hustší síť, tím dražší systém. A tato logika, kterou argumentují obchodníci, opravdu platí. Ministerstvo však namítá, že zapojením většího množství prodejen se systém až tak zásadně neprodraží.
„Je nutné jít do určité míry do neefektivity, rozdíly budou pouze v logistice, a ne v mandatorních výdajích. Pokud zálohy mají být uvedeny v život, toto je určitá daň,“ říká Surý.
Vznik zálohového systému, v jehož centru by měla být nově vzniklá nezisková společnost se zastoupením výrobců i prodejců – takzvaný operátor –, by měl být jednodušší a rychlejší než na Slovensku, kde správce vznikl během pár měsíců a po startu chyběly obchodníkům automaty. V plánu je totiž využít již existující třídicí linky a logistiku.
Systém se bude financovat z výnosů za prodej PET materiálu, manipulačních poplatků hrazených výrobci a peněz z nevrácených záloh. S vyšší mírou efektivity (cílem je v roce 2029 zálohovat 90 procent PET lahví) se ale systém prodraží, protože bude méně peněz z nevybraných záloh.
Český systém se sice inspiroval v zahraničí, má však jednu specialitu. Peníze z nevybraných záloh budou příjmem operátora jen z 85 procent, zbytek si rozdělí obce. Ministerstvo předpokládá, že právě obce budou mít náklady s likvidací nevrácených obalů, které skončí na polích, v příkopech či na skládkách.
„Zálohování zdraží poplatky za odpad“
Obalové společnosti EKO-KOM ale spuštěním zálohování vypadne příjem odhadem za 47 až 50 tisíc tun PET materiálu. Surý proto očekává, že jiné subjekty si tak budou muset za likvidaci obalů připlatit.
„EKO-KOM má rezervní fondy, ale v určitém momentě bude muset u jiných obalových plátců prostě získat větší část finančních prostředků. Nebude to ale pro něj zásadní výpadek, že by se zdražovalo dvakrát nebo třikrát, spíš se budeme bavit o pěti nebo deseti procentech,“ říká Surý.
Autorizované obalová společnost redakci potvrdila, že zálohování prodraží systém svozu a dotřídění odpadu a proto bude muset zdražit. Množství odpadu klesne a dojde zřejmě k poklesu variabilních nákladů EKO-KOMu za svoz i dotřídění, jenže fixní náklady zůstanou stejné.
„Fixní náklady systému svozu ani dotřídění se nezmění, a proto jeho efektivita klesne. To se projeví v růstu jednotkové ceny za tunu vytříděného odpadu. Budou tak muset vzrůst platby výrobců obcím za zajištění třídění a recyklace plastových a kovových obalů,“ uvedl mluvčí společnosti Lukáš Grolmus.
Manipulační poplatek by podle něj mohl být na startu zhruba 0,80 koruny za každou PET lahev s tím, že by se zřejmě druhý rok upravil podle reálných nákladů. Zálohy ve výši čtyř až pěti korun by měly být osvobozené od DPH. Manipulační poplatek (handling fee) nebude odstupňovaný jako na Slovensku, kde jsou znevýhodněny barevné lahve. Podle Surého už tento účel plní takzvaná ekomodulace.
Největším kritikem zálohování jsou odpadové společnosti, které dnes odpad svážejí a obchodují s PET materiálem v hodnotě zhruba půl miliardy korun ročně.
