Záloha za „petky“ a plechovky bude 4 až 5 korun, oznámilo ministerstvo

Nejdříve od roku 2025 bude v České republice spuštěn zálohový systém na PET lahve a plechovky. Češi by nápoje kupovali se zálohou 4 až 5 korun, která se jim pak vrátí v obchodě, na čerpací stanici nebo jiných místech, zapojených do systému.

Hlavní teze systému představil na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík. Podle něj už není otázka, zda se zálohování spustí, ale jak a odkdy. Rok 2025 je nejoptimističtější termín. Česko se tak stane čtrnáctou zemí v EU, která bude mít zálohované petky a plechovky.

Důvodů je několik – ubude obalů pohozených v přírodě. Zajistí se jejich cirkularita (opětovné používání) a splní se cíle EU na sběr plastových nápojových lahví i obsah recyklátu.

„Zálohový systém má oporu v programovém prohlášení vlády. Neřešíme zda ano, ale jak zálohovat,“ předeslal Hladík. Do konce letošního roku by se kvůli tomu měla novelizovat novela zákona o obalech. Systém, jehož centrálním bodem je nyní autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, se kompletně změní.

Zálohované budou všechny obaly od 0,1 litru do tří litrů až na několik výjimek: obaly na mléko, oleje a sirupy. Tyto obaly jsou kontaminované a nepříliš vhodné k recyklaci, lidé je proto budou dál vhazovat do žlutých kontejnerů.

Záloha bude 4–5 Kč, tedy minimálně o jednu korunu vyšší než u pivního skla. A zároveň také vyšší než na Slovensku, kde je 15 eurocentů. „Důvod je ten, že lahve od piva jsou vhodnější obal. Vymývají se a dají se znovu použít,“ vysvětlil Hladík. Vratné PET lahve a plechovky se sice musí vysbírat v neporušeném stavu, ale ve finále se roztaví a zpracují na nové obaly.

Povinnost je sbírat budou mít obchody s potravinami a čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních, kterých je 11 tisíc. Další subjekty se budou moci zapojit dobrovolně. Mezi nimi budou i obce.

Se zapojením malých prodejen není spokojen Svaz obchodu a cestovního ruchu. „Z našich dat vyplývá, že limit 50 m2 je příliš nízký, povinný sběr má smysl u prodejen nad 200 m2, pro menší formáty okolo 50 m2 to bude příliš drahé a mělo by to zůstat na dobrovolnosti,“ uvedl prezident svazu Tomáš Prouza. Výhrady má i k zapojení čerpacích stanic. "Povinný sběr na pumpách nemá smysl, podle našich odhadů povinný sběr na pumpách systém prodraží zhruba o 15 %, ale vyberou se tam jen desetiny procenta obalů.

Ve středu celého systému bude takzvaný operátor, nezisková organizace, která bude obdobou současného kolektivního systému. Celý zálohový systém bude muset vytvořit, spravovat a koordinovat. Skrze operátora bude odběrným místům podobně jako na Slovensku vyplácen manipulační poplatek, který jim pokryje investiční a provozní náklady, spojené se sběrem, úpravou prostor či nákupem automatů. Operátora založí subjekty pokrývající minimálně 80 procent zálohovaných plastových nápojů i plechovek. V tendru ho vybere ministerstvo, které jej zároveň bude i kontrolovat.

„Občany nebude systém stát nic navíc. Nedojde ke zpoplatnění na úrovni občanů,“ říká Hladík. Systém bude financován poplatky od výrobců, z výnosů z prodeje vysbíraného obalového odpadu a z nevrácených záloh. Počítá se i s kompenzacemi pro obce, které přijdou o část příjmů, protože v kontejnerech na plasty a kovy bude méně materiálu, který by mohly zpeněžit. Získají 15 procent příjmů z nevrácených záloh.

Obce se budou moci do sběru zapojit dobrovolně. Jak to bude v malých obcích? „Pokud v obci nad 300 obyvatel nebude žádné odměrné místo, potom bude povinnost zřídit místo na operátorovi. Zastupitelstvo obce bude muset požádat o zřízení automatu,“ uvedl Hladík.

Povinnost přijímat obaly budou mít také všichni on-line prodejci, kteří již dnes standardně rozváží potraviny domů. Nicméně podle Tomáše Prouzy bude potřeba změnit legislativu, protože současný zákon neumožňuje převážet prázdné obaly, které jsou klasifikovány jako odpad, stejným autem jako potraviny.

Teze uvítala Iniciativa pro zálohování, skrze kterou prosazují povinné zálohy výrobci nápojů Mattoni 1873, Kofola, Coca-Cola, pivovary Plzeňský Prazdroj a Heineken. Stát přišel s parametry (povinnost pro prodejny nad 50 metrů záloha do 5 korun), které navrhovala tato Iniciativa. Kritizuje však způsob, jakým se má nakládat s penězi z nevrácených záloh.

Podle navrhovaného klíče se při splnění cíle peníze z nevrácených záloh dělí v poměru 15 procent pro obce a 85 procent pro operátora. Například pokud se podaří splnit cíl 80 procent návratnosti, tak se peníze z nevrácených 20 procent rozdělí v poměru 3 procenta obcím podle počtu obyvatel a 17 procent si ponechá operátor. Když se cíl v daném roce nesplní, zbylé peníze z nevybraných záloh míří do Státního fondu životního prostředí ČR. Cílem je v roce 2029 dosáhnout 90 procent sběru PET lahví a plechovek.

Iniciativa to nazvala českou cestou, která je v rozporu s osvědčenými řešeními jinde v Evropě a může celý systém prodražit.

„V zálohových systémech v Evropě slouží nevrácené zálohy k investicím na jejich zlepšení pro spotřebitele, přičemž navrhovaná varianta v Česku předpokládá odvedení významné části mimo systém,“ uvedla Iniciativa.

Podle ní tak ministerstvo chce na zálohový systém přenést zodpovědnost za problémy způsobené pokřivením současného systému nakládání s obaly, což v konečném důsledku bude muset zaplatit spotřebitel. „Zálohový systém funguje na neziskovém principu, neexistuje proto žádný důvod, proč by jakékoliv prostředky z něj měly financovat neduhy systému, který se přežil. Něco podobného se neděje nikde jinde v Evropě,“ uvedla.