Článek
Frázi „Ahoj, můžu tě pozvat na drink?“ v posledních letech často nahradila zpráva „Ahoj, líbí se mi tvoje fotka.“ Seznamování se totiž do značné míry přesunulo do virtuálního světa. Ten má ale zásadní problém – dokud osobu nepotkáme osobně, nemůžeme si být jistí, že si píšeme skutečně s tím, s kým myslíme. A škody takzvaného romance scamu dosahují až stovek tisíc korun.
Ze začátku přitom nemusí jít o nic podezřelého. Komentář pod fotografií, soukromá zpráva. Klasická snaha o navázání kontaktu. Jen je následovaná manipulací. „Často si pachatel vytváří falešný profil na seznamovacích webech, sociálních sítích nebo jiných online platformách,“ říká tisková mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Eva Rajlichová.
„Po oslovení své potenciální oběti, pokud tato reaguje například na žádost o přátelství, se během chvíle, několika málo dnů, změní vcelku nezávazná konverzace do osobní roviny,“ popisuje pro SZ Byznys začátek podvodu vedoucí odboru hospodářské kriminality Policie ČR Kateřina Zemanová.
„Problém tohoto podvodu je, že podvodník ze začátku vlastně nic nechce,“ potvrzuje Marek Macháček, expert na prevenci platebních podvodů z Komerční banky. Zloděj podle něj namísto žádosti o peníze projevuje jen zájem o náklonnost a následně lásku.
„Aniž by si to pak oběti uvědomily, poskytují o své osobě soukromé informace. O svém životě, zaměstnání, finanční situaci a podobně,“ pokračuje Zemanová. Naopak od útočníka chodí zprávy a často i fotky, které mají dokládat jeho autenticitu.
Kdy zbystřit u online seznamování
Odborníci se pak shodují, že se podvodníci často vydávají za slavné osobnosti a používají i známé scénáře s lékaři či vojáky v zahraničí. Může ale jít i o fiktivního vdovce, který se stará o své nemocné dítě. Podle Zemanové své role útočníci upravují podle vyhlédnuté oběti. „V zásadě jde o vytvoření archetypu hrdiny,“ dodává. „Výjimkou není ani typ úspěšného podnikatele, který pak své oběti nabízí nejen vztah, ale také možnost zbohatnutí.“
Přichází vyznání lásky
„V řádech dnů či týdnů se komunikace přesouvá do intimního vztahu, vyznávání lásky, kdy pachatel ve své oběti vytváří představu o společné budoucnosti a společném životě,“ popisuje Zemanová. Poté nastupuje část, kterou Macháček označuje jako „svízelnou situaci“, a přichází v momentě, kdy si je podvodník jistý, že má důvěru oběti. Domlouvá se setkání, podvodník by moc rád přijel. Ale…
„Ztratil doklady, nestihl letadlo, porouchalo se letadlo, nechtějí ho pustit z armády, vybuchla ropná plošina, uvázl na pustém ostrově s piráty nebo je na vesmírné stanici a jeho vláda ho nemůže dostat zpět a potřebuje půjčit peníze,“ říká s nadsázkou Macháček. „Někdy se tváří, že potřebují, aby oběť za ně zaplatila balíček s cennostmi, který jim z ‚válečné zóny‘ posílají, někdy potřebují peníze před Vánoci pro hladovějící dceru, kterou podvodník 100% vychovává sám a podobně,“ dodává.
Objevují se i „ceníky“, kolik stojí fiktivní vojáky, aby je OSN pustila na dovolenou.
Fiktivní „ceník“ OSN.
Oběť, zpravidla žena, pak začne posílat peníze. „Zpočátku se jedná o tisíce, desetitisíce, není však výjimkou, že oběť zasílá i statisícové částky,“ popisuje Zemanová. „Pokud již žena nemá své vlastní úspory, je přemluvena k tomu, aby si vzala půjčku. Z posledních případů je pak zřejmé, že oběti mohou být vmanipulovány do toho, aby zpronevěřily peníze, k nimž mají přístup v rámci svého zaměstnání pod příslibem, že jakmile smyšlený partner přijede, peníze vrátí.“
„Je to vlastně taková moderní variace takzvaných sňatkových podvodníků,“ srovnává Macháček současný podvod s historickým ekvivalentem. „S tím rozdílem, že tito moderní podvodníci už se ženou nemusí příslovečně ‚sdílet lože‘. Okrást své oběti zvládnou po internetu.“
„Při současných technologických možnostech fakticky není pro pachatele problém vytvořit fotografii či dokument, kterými svá tvrzení o tom, že za svou láskou přijede, doprovází,“ popisuje Zemanová další nástroj, který podvodníkům s technologie poskytly. S romantickým podvodem se dnes někdy kombinují falešné investice – podvodník ukáže oběti možnost úžasného zbohatnutí. Ale při tom pracuje i s reverzní psychologií.
„Oběť je postupně vlastně přemlouvána, aby do takového obchodu nešla, že je to rizikové a že je to například jen ‚pro otrlé‘. Právě proto, že oběť pachatele přemlouvá, aby jí to ‚know-how‘ prozradil, má větší pocit, že získává něco exkluzivního, co by se bez svého nátlaku nedověděla,“ vysvětluje Zemanová.
Odtržení od rodiny
Podle odborníků může jít o jednorázovou akci, to třeba v momentě, kdy oběti dojde, že něco není v pořádku. Zároveň se ale podvod může v čase protáhnout, kdy oběť posílá prostředky dlouhodobě. A v některých případech pak dochází i k problémům v rodině.
„My sami jsme byli ne jednou osloveni například synem oběti, že ačkoli jí vysvětlovali, že její ‚milý‘ je podvodník, aby mu neposílala žádné peníze, matka na to nebrala ohledy,“ dává příklad Zemanová. „Brala to jako nevůli rodiny, aby byla v životě opět šťastná. A tak namísto důvěry v rodinu dál věřila imaginární lásce, a naopak se odtrhla od této rodiny.“
I to je podle odborníků součástí manipulace – snaha o nedůvěru oběti vůči rodině, která by mohla podvod překazit. „Některé oběti to skutečně udělají a zcela se odtrhnout od rodiny i přátel,“ připomíná Zemanová. „Mohou také tvrdit, že již vztah ukončily, ale ve skutečnosti v něm pokračují, jenom se přestaly okolí svěřovat. O to víc se pak stávají závislými na komunikaci s pachatelem a jsou pak ochotny pro udržení si takového vztahu skutečně všeho.“
Na místě je v takovém případě citlivost při jednání s podváděným člověkem. Nátlak – byť ze strany blízkých – by oběť mohl izolovat ještě více. Jako varianta se podle odborníků nabízí například ukázat dokumentované podvody, scénáře se totiž zpravidla opakují.
Macháček pak dodává ještě univerzálně platné zásady. Mezi ty patří například nepřidávat si na sociálních sítích lidi, které neznáme. Také platí, že je velmi nepravděpodobné, že si celebrity do přátel přidají „běžného člověka“. Dodává pak také zlaté pravidlo: „Nikdy neposílat finance lidem, které neznám, z pochybných důvodů, byť naříkají sebevíce.“
„V drtivé většině případů, které řešíme, chtějí podvodníci jen další a další peníze a jejich žádosti jsou drzejší a drzejší, v mnoha případech přejdou do výhrůžek,“ upozorňuje Macháček a zdůrazňuje: „Nikdy s cizími lidmi nesdílet své intimní fotografie. Bohužel často musíme řešit s policií i případy, kdy podvodníci své oběti, které již finance zasílat nechtějí, vydírají jejich osobními intimními fotografiemi, které podvodníkovi po výzvě dobrovolně poskytly.“
Větší bezpečí pro seniory
Ve světě podvodů se ale dají najít i dobré zprávy. Například ta, že se povedlo prakticky vymýtit trik, který cílil na jednu z nejzranitelnějších skupin – seniory. Podvodníci v telefonátech předstírali, že jsou vnoučata oběti a potřebující peníze, nebo falešný telefonát od policie o tom, že jejich potomci spáchali dopravní nehodu a je třeba finanční vyrovnání. Podobných scénářů bylo více, společný byl zejména tlak na emoce.
Podle Zemanové ale jejich počet klesl na naprosté minimum. „V období od února 2022 do současné doby jsme zaregistrovali pouze jeden případ,“ říká expertka. Pomohla k tomu podle ní rozsáhlá preventivní kampaň, úspěšné odhalení pachatelů v České republice, ale i v zahraničí nebo spolupráce s provozovatelem internetového seznamu pevných telefonních linek.
„Na druhou stranu je však nutno dodat, že je patrné přesunutí páchání této trestné činnosti do okolních zemí, kterým se aktuálně budeme snažit sdílet naši dobrou praxi,“ dodává Zemanová.
Méně pozitivní zkušenost s podvody cílenými na starší generace má NÚKIB. Podle Rajlichové podvodníci před seniory zneužívají dobré jméno instituce a vydávají se za ni. „Smutné na tom je, že i přes značnou medializaci v tom podvodníci stále pokračují a často s úspěchem,“ říká mluvčí. „Kvůli tomu, že se zaštiťují autoritou úřadu či instituce, jim starší lidé bohužel často vyhoví a připraví se tím třeba o celoživotní úspory.“
I proto NÚKIB pro seniory připravil bezplatnou pomůcku, která jim má pomoct bránit se proti internetovým podvodníkům.
Jak se bránit podvodným telefonátům
Jak jsou na tom vaše znalosti základních principů bezpečného chování na internetu, si můžete vyzkoušet v online interaktivním kybertestu, který v rámci vzdělávací kampaně spustila Česká bankovní asociace, která je realizátorem projektu #nePINdej.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem kampaně #nePINdej.
