V září přijde zákaz 150 tisíc starých kotlů. Hrozí pokuty 50 tisíc korun

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Příští topnou sezonu už Češi nebudou smět topit v kotlích na tuhá paliva I. a II. emisní třídy. Zákaz jejich používání začne platit od 1. září a důvodem je, že nadměrně zatěžují životní prostředí.

Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) je potřeba vyměnit ještě 150 000 kotlů. Upozorňuje však na to, že někteří lidé sice nemají starší kotle v provozu, ale nechávají si je jako záložní zdroj např. k tepelnému čerpadlu a jiným typům vytápění. Takových může být podle prezidenta Asociace podniků topenářské techniky Zdeňka Lyčky dalších 50 až 70 tisíc. „K takovýmto kotlům se jejich majitelé samozřejmě oficiálně moc nehlásí,“ podotýká Lyčka.

Přestože těmto domácnostem příliš času nezbývá, zájem o výměnu vytápění oproti loňsku klesá.

„Minulé dva roky se staré kotle měnily opravdu překotně, nejvíce tomu asi pomohl strach z energetické krize. Ti, kteří výměny skutečně potřebovali, měli dostatek financí na nákup nového zdroje a byli dostatečně akční, mají zpravidla hotovo,“ říká předseda sdružení Klastr Česká peleta Vladimír Stupavský.

Pokud si opozdilci objednají výměnu kotle nyní, zářijový termín ještě stihnou. „Kapacity nyní máme a na nárůst poptávky jsme připraveni,“ říká Karel Náprstek, technický ředitel společnosti Woltair a expert na tepelná čerpadla. Instalační firmy nyní dokážou odbavovat objednávky rychleji díky digitalizaci, ale také vzhledem k poklesu poptávky, která jde posledního půl roku dolů.

„Situace se od posledních let naštěstí stabilizovala, takže čekací doby na dodání vybraného tepelného čerpadla jsou dnes poměrně krátké. Samotné posouzení vhodnosti objektu a následný výběr odpovídajícího typu včetně projektové dokumentace však není otázkou několika dnů, ale počítá se spíše na týdny, zvláště když jde o starší dům a náhradu starého kotle na dřevo nebo uhlí,“ uvádí Vojtěch Formánek ze společnosti Master Therm, která se zabývá výrobou tepelných čerpadel.

Pokud budou domácnosti řešit výměnu na poslední chvíli, už lhůtu nestihnou. „Kapacity topenářských firem na výměnu všech nevyhovujících kotlů, tedy oněch 150 až 220 tisíc, již nyní nejsou,“ popisuje situaci Lyčka.

Za porušení zákona, který provoz „špinavých“ kotlů v rodinných a bytových domech a také v rekreačních nemovitostech zakazuje, hrozí pokuta až 50 000 Kč, která může být udělena i opakovaně.

„Kontrolním orgánem jsou v tomto případě místně příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Cílem zákazu je zajistit řádné provozování spalovacích stacionárních zdrojů, ne ukládat a vymáhat sankce. Ty by se měly uplatňovat převážně v případech, kdy nápravy není možné dosáhnout nápravnými opatřeními,“ říká mluvčí MŽP Veronika Krejčí.

Spoléhání na to, že nikdo na špinavý kotel nepřijde, bude ošemetné. „Od 1. září 2024 bude jednoduché vyžádat si povinný protokol o kontrole kotle, ze kterého je zřejmé, jaký kotel je v domácnosti provozován a zda to je legální. Úředníci se k těmto informacím snadno dostanou,“ varuje Stupavský.

Se zbylými kotli je situace horší, neboť na pořízení nového majitelé nemají dostatečné finanční prostředky. „I s velice štědrým finančním příspěvkem od státu ve formě dotací by museli na případnou výměnu starého kotle za moderní zdroj tepla vynaložit náklady v řádu až několika desítek tisíc korun ze svého,“ říká Lyčka.

Existuje však i skupina domácností, která nový zdroj vytápění z principu odmítá. „Zvláště starší lidé k tomu již nemají motivaci, mladší nemajetní provozovatelé řeší jiné priority,“ myslí si Lyčka.

Všech více než 150 tisíc kotlů se podle Stupavského stejně za zhruba čtyři měsíce vyměnit nestihne. „Spousty nevyměněných kotlů také samy skončí už jen tím, že prasknou, proreznou, či se jinak rozbijí a nebude možné je opravit,“ říká. Většina kotlů I. a II. emisní třídy je totiž starší 15, někdy i 20 let, a jejich životnost se chýlí ke konci.

Termín povinného ukončení provozu už byl jednou posunut. Původně měl platit od září 2022, ale domácnosti a stavby pro rodinnou rekreaci dostaly čas až do letošního roku. Zákaz už ale téměř dva roky platí například pro penziony a další provozovny. Navíc je termín konce neekologických kotlů stanoven již 12 let.

Někteří lidé mohou podle odborníků spoléhat na to, že se termín povinné výměny opět posune. S tím však nepočítají ani topenáři ani ministerstvo. „Tento termín byl již jednou odložen o dva roky s ohledem na zcela mimořádnou situaci na trhu s energiemi v důsledku mezinárodních událostí a s ohledem na socio-ekonomickou situaci domácností,“ říká Krejčí.

Na výměnu kotle mohou domácnosti stále čerpat peníze z dotačních programů Nová zelená úsporám a takzvané kotlíkové dotace.

Kotlíkové dotace jsou určeny nízkopříjmovým domácnostem, které mohou získat finance na pokrytí až 95 procent nákladů při výměně starého kotle za tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu.

„Pro nové žádosti je ještě k dispozici zhruba 800 milionů korun. V případě většího zájmu je možné ještě alokaci výzvy navýšit o nevyčerpané prostředky z předchozí výzvy, tedy o přibližně 100 milionů korun,“ popisuje Krejčí.

Ve všech krajích je možné žádosti o dotace podávat do 30. nebo 31. srpna. „Nicméně nedoporučujeme podání žádosti o podporu odkládat. Pokud budete mít zažádáno o dotaci a kotel ještě nebude vyměněn, může vás to při první kontrole ochránit před pokutou,“ říká mluvčí MŽP.

Dotace z programu Nová zelená úsporám dokáže pokrýt až polovinu nákladů. Příspěvek na výměnu kotle na biomasu činí cca 80 tisíc Kč, na tepelné čerpadlo do 140 tisíc Kč a na připojení k dálkovému vytápění až 40 tisíc Kč.

Domácnosti seniorů, příjemců invalidního důchodu, příspěvku na bydlení nebo domácnosti pobírající přídavky na děti mohou případně využít program Nová zelená úsporám Light.

„Ten kromě až 150 tisíc Kč na rychlé výměny oken, dveří nebo zateplení střechy nabízí dalších až 90 tisíc Kč na pořízení termického nebo fotovoltaického systému na ohřev vody,“ popisuje Krejčí. Sníží se tak energetická náročnost budovy, což lidem sníží náklady na vytápění.