Vyšel nový Assassin’s Creed. Ninja a samuraj tentokrát zachraňují samotný Ubisoft

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nočním lesem běží starší muž. Pronásleduje ho hbitá postava v kápi. Lovec přeskočil saltem křoví a přiblížil se ke své oběti. Kořist udělá ještě pár kroků na mýtinu a tam vyčerpaná zastaví. Tasí samurajský meč. „Kdo jsi? Komu sloužíš?“ křičí zoufale pronásledovaný směrem k zahalené tváři. Narazí zády do hrudi o hlavu vyššího černocha. Ten mu pohlédne zpříma do očí a řekne: „Jsme stíny.“ „Které slouží světlu,“ dokončí černochovu větu ninja ženským hlasem a muže probodne.

Tato scéna pochází z dlouho očekávané hry Assassin’s Creed Shadows. Příběh samuraje Jasukeho a ninji Naoe se odehrává ve feudálním Japonsku v šestnáctém století. Hráči v zasazení této stealth akce do světa ninjů a samurajů doufali od začátku celé série a studio Ubisoft věří, že mu i tento rozměr hry přinese komerční úspěch. Staršího dílu s názvem Valhalla, který se odehrával v prostředí Vikingů, se prodalo přes dvacet milionů kopií a vydělal přes miliardu dolarů, tedy 23 miliard korun. Úspěch slavil i předposlední Mirage a od dílu Shadows francouzský vydavatel potřebuje obdobné peníze jako od Valhally.

„Feudální Japonsko bylo dlouho žádaným prostředím fanoušků Assassin's Creed a pro naše týmy bylo ctí, že jsme ho konečně mohli prozkoumat a hráčům přinést v Assassin's Creed Shadows. Po několika odkladech je naším závazkem přinést zážitek, který splní očekávání hráčů i naše vlastní ambice,“ říká pro SZ Byznys Kamil Sciana, manažer tiskového oddělení Ubisoftu.

Faktem je, že firmě nic jiného než doufat v úspěch titulu nezbývá, pokud nechce přistoupit k dalšímu seškrtávání rozpočtu na vývoj nových her a propouštění zaměstnanců. V posledních letech totiž jedna z největších herních společností světa musela kvůli finančním problémům uzavřít tři studia, propustit přes tisíc zaměstnanců a cena akcie firmy za posledních pět let spadla z 59 eur na 13. Akcionáři kvůli finančním výsledkům na vedení společnosti píší petice. Ve stejnou chvíli si brousí na obří technologickou společnost z Evropy zuby čínský obr a také akcionář Ubisoftu Tenscent.

„Pokles hodnoty akcií odráží nevalné zdraví Ubisoftu. Pro rok 2025 se navíc očekává pokles tržeb o 17,4 procenta z 2,3 miliard na 1,9 miliardy eur. Jak na houpačce se pohybuje i čistý zisk firmy, který byl v roce 2023 záporný na úrovni mínus 400 milionů eur. Další propad do červených čísel se očekává i v roce 2025. Ubisoft potřebuje velký úspěch, aby obrátil nepříznivý trend. Pokud se situaci nepodaří otočit, tak se nabízí Tencent, který by rád zvýšil svůj vlastnický podíl s cílem zisku pevnějšího úchopu známých titulů, jako je Assassin’s Creed,“ vysvětluje pro SZ Byznys hlavní ekonom společnosti XTB, Pavel Peterka.

Zdá se tedy, že budoucnost závisí na úspěchu hry, již ještě před vydáním provázel jeden průšvih za druhým.

Vývoj nového dílu „Assassinů“ stál podle odhadů, které společnost odmítla komentovat, zhruba 400 milionů dolarů, tedy přes 9 miliard korun. A cestu samuraje Jasukeho a ninji Naoe na počítače a herní konzole provázela řada nečekaných překážek. Jednou z komplikací Shadows bylo opakované odložení vydání, které Ubisoft stálo asi 20 milionů eur, tedy 500 milionů korun. Perličkou je, že po několika přesunech data vydání vybrala firma 20. března, na nějž připadá v Japonsku teroristický útok v tokijském metru.

Studio už od oznámení detailů o novém dílu kritizují fanoušci, zejména ti z Japonska. Vývojáři totiž zvolili za samuraje černocha Jasukeho, inspirovaného skutečným černošským válečníkem. Tím rozčílili sto tisíc japonských hráčů, kteří proti tomuto kroku sepsali petici, protože chtějí, aby jejich kulturu reprezentoval japonský samuraj. Podle spoluzakladatele herního magazínu Level Petra Poláčka ale společnost cílí hlavně na západní hráče, tudíž tento krok nemusí komerčnímu úspěchu titulu podrazit nohy.

„Studio cílí hlavně na globální hráčskou komunitu, která nebude vůči přesnosti reálií tak přísná jako Japonci samotní. Rozčilené japonské hráče tak mohou překonat nadšení hráči z jiných zemí. Záleží, jak bude titul komerčně přijat a jestli je bude bavit. Podle prvních testovacích reakcí je AC Shadows vizuálně velmi atraktivní a atmosférický, tudíž má šanci být dobře přijatý,“ komentuje Poláček pro SZ Byznys.

Kulturní mišmaš není jediným problémem provázejícím klíčový titul. Další průšvih se odehrál zhruba před měsícem, kdy unikla nedokončená verze hry. Ubisoft nepříjemnou událost komentoval na sociální síti X prosbou směrem k hráčům, aby šířením uniklých kopií nekazili zážitek ostatním.

„Možné cesty, kterými se hra dostala ven před vydáním, jsou dvě – nezávislý aktér či aktéři zevnitř firmy, nebo řízený únik. Ten obvykle slouží k vygenerování mediálního zájmu, ale v případě Ubisoftu by mě nepřekvapily ani nějaké interní sváry, nebo dokonce sabotáž na objednávku jedné ze stran, které se poslední léta přetahují o vlastnictví a budoucnost celého vydavatelství. Ubisoft je každopádně rozkolísaný gigant, kde je jistě obtížnější uhlídat si interní bezpečnost jako takovou,“ komentuje událost pro SZ Byznys herní novinář Lukáš Grygar.

Strany, o nichž Grygar hovoří, se paradoxně dělí na jedné straně na menšinové akcionáře i hráče titulů a na druhé straně na zakladatele i šéfy studia bratry Guillemoty s čínským Tencentem v zádech. Analytici označují úspěch hry Shadows za bod zlomu klíčový pro podobu další budoucnosti studia.

Současní šéfové Ubisoftu ze zakladatelské rodiny Guillemotů chtějí podle agentury Bloomberg i odborníků vytvořit novou společnost, která získá práva na nejdůležitější tituly Ubisoftu, mezi něž patří kromě série Assassin’s Creed také například Prince of Persia. Akcionáři tak možná dostanou do čela Ubisoftu nové vedení, ale nejdůležitější majetek společnosti z ní půjde pryč. K tomu ale Guillemotové potřebují peníze.

Podle Bloombergu nyní posílají nabídky možným investorům, kteří by se ujali kormidla v nové firmě vyvlastňující z Ubisoftu jeho největší poklady. Podle Poláčka jsou nabídky ostatním investorům pouze kouřovou clonou, kterou chtějí Guillemotové odvést pozornost od faktu, že většinu v novém podniku získá s největší pravděpodobností Tencent. Právě tato společnost byla ve Spojených státech přidána na seznam společností spolupracujících s čínskou armádou a mimo jiné vlastní také menší podíl v největším českém herním studiu Bohemia Interactive. Tencent spolupráci s čínskou armádou v reakci na tvrzení USA popřel. Podle Grygara je rozšiřování působnosti asijského obra problém.

„Čína provozuje koncentrační tábory, rozšiřování Tencentu po Evropě proto musí být problémem z morálního principu. A pak jsou tu kyberbezpečnostní roviny, ve kterých je Tencent extrémně problematický. Technologický moloch luxující uživatelská data a jdoucí zcela na ruku čínské vládě? Před tím se musí mít každá příčetná demokracie na pozoru, v současném světě trojnásob,“ vysvětluje Grygar.

Všechno nyní leží v rukách jednoho samuraje a jedné ninji, kteří musí přesvědčit dostatečné množství hráčů ke koupi hry, aby měl herní vývojář vůbec finanční možnosti k otočení kormidla mimo čínskou náruč.