Odpor k vládě „léčí“ v Polsku. Lidé se vrhli na levné nákupy za hranicemi

Počet Čechů, kteří utrácejí v Polsku, v posledních měsících roste. Potvrzují to někteří prodejci a také nebývalá aktivita na sociálních sítích.

Facebooková skupina s tipy na nákupy v Polsku, kde lidé radí, co a kde u sousedů levně pořídit, měla v úterý 15. listopadu necelých 128 tisíc členů. O den později už 128,6 tisíce členů. Ne všichni nakupují v Polsku, ale přesto je jasné, že nákupní turistika rychle roste. Mezi Čechy je hodně těch, kteří polské Biedronky, Lidly nebo Carrefoury letos objevili poprvé.

„Dva kilometry od nás je polská Biedronka. Hodně nás tíží, že přicházíme o české zákazníky. Žijí zde převážně samí důchodci a lidé šetří na všem. Klesá nám odbyt masa, mléka a jiných základních potravin,“ svěřila se Lenka Holečková, vedoucí prodejny Konzum v Meziměstí v Broumovském výběžku.

Obec téměř na hranicích má 2300 obyvatel. Vedoucí odhadla, že tři čtvrtě z nich vyráží na nákupy do Polska. „Pomohla tomu nulová daň z přidané hodnoty. Dříve jezdilo nakupovat do Polska méně lidí. U nás si dělají hlavně doplňkové nákupy na snídaně, svačiny a základní potraviny,“ dodala žena.

Polská vláda uvažuje o tom, že takzvaný protiinflační štít, jehož součástí je nulová sazba DPH na potraviny, energie, plyn a hnojiva, už v příštím roce neprodlouží, protože příliš zatěžuje státní rozpočet. Od nákupů v sousední zemi to Čechy nemusí odradit, protože to bude stále jednoduchý způsob, jak při rostoucích nákladech ušetřit.

Nákup 25 identických položek potravin a drogerie, který v létě redakce SZ Byznys pořídila v prodejně Lidl v českém Frýdlantu za 1181 korun, vyšel stejný den v polském městě Bogatynia na 838 korun. Úspora byla 343 korun. S pětiprocentní sazbou DPH, která platila na potraviny před zavedením daňové úlevy, by nákup v Polsku vyšel zhruba o 300 korun levněji.

Někteří Češi v polských obchodech vyloženě vyzobávají zboží ve slevách a tvrdí, že ušetří i polovinu nebo více peněz.

„Jsem na rodičovské, máme čtyři děti a s manželem platíme hypotéku. Zbude nám 13 tisíc korun na měsíc. Rozhodli jsme se jednou za měsíc vyrazit na nákup do Polska,“ popisuje Šárka K. z Huntířova u Děčína. Do Polska to má nejméně sedmdesát kilometrů.

„Nákup na měsíc, který jsem tady pořídila skoro za 10 tisíc, včetně plen, sunaru, kosmetiky a jídla, mě v Polsku vyšel na tři tisíce korun. Maličkosti jako pečivo kupujeme v Česku,“ vypočítala a dodala: „Prostě donutila mě vláda a jejich zdražování.“

Utrácení peněz v Polsku jako revolta proti vládě a nespokojenost s tím, co se na internetu někdy nazývá „Fialovou drahotou“. Vedle horší finanční situace je to poměrně častý společný znak nákupních turistů, kteří přejíždějí severní hranici.

Svou frustraci vyjadřují také ve zmíněné facebookové skupině. „Na nákup jedině do Polska… Je to blbé, ale je to tak. Poděkujme naší senzační vládě. Za nákup v Polsku 4000 korun a máme opravdu vše. V Česku to vyšlo na 7-8 tisíc korun,“ píše v příspěvku Tomáš Gazsi a přikládá fotografie po strop napěchované octavie a kuchyňské linky s vystavenými zásobami jídla.

Žaneta R. je podnikatelka ze Zlínska. Prodává přírodní kosmetiku, má nadprůměrné příjmy, je plátcem DPH, ale přesto pravidelně obráží polské obchody. Biedronku, Kaufland, Lidl, tržnice… V Polsku jednou až dvakrát měsíčně nakoupí potraviny, drogerii, cigarety i věci do bytu. Brzy se chystá u sousedů koupit vybavení na novou koupelnu.

„Jezdím ze Zlínského kraje do polského Těšína. I kdybych měla jet 300 kilometrů, tak tam pojedu kvůli kvalitě jídla,“ tvrdí. Navzdory mnohým kauzám s polskými potravinami (například s technickou solí, opakovanými záchyty ovoce s pesticidy nebo aféře na polských jatkách) je Žaneta skálopevně přesvědčena, že české potraviny jsou oproti těm polským odpad.

„Je tam kvalitnější jídlo, u nás jsou samé sajrajty, nedá se to už ani jíst. Polské mléko chutná opravdu smetanově, mazací sýry jsou smetanové a dají se krásně roztírat. U nás jsou sýry plné škrobu a mouky,“ tvrdí.

V Polsku utratí asi 6 tisíc korun za měsíc. „U nás bych za tento nákup dala 15 000,- tak ať jde Fiala se svou vládou do kytek,“ vzkazuje a dodává: „Vinu vláda nese, protože nic nezafixovala jako v okolních zemích.“ Častěji na nákupy do Polska začala jezdit až v tomto roce. „Letos s tím, co vše naše vláda podělala, tak jsme začali jezdit pravidelně. Až 80 procent mých známých tam začalo jezdit kvůli inflaci,“ říká žena. Zboží přiváží plné auto, protože nakupuje i pro známé.

„Do Polska se chystám poprvé,“ sdělila redakci Šárka z ostravské čtvrti Bartovice. „Jako většinu mě k tomu vede rozdíl v cenách. Mám pár známých, co jezdili občas, ale teď jezdí pravidelně. Díky tomu mám přehled, co se vyplatí,“ popsala.

Například ostravské trafiky Relay, patřící do skupiny Lagardère, však odliv zákazníků nepozorují, přestože cigarety patří k oblíbeným věcem, které Češi u sousedů kupují. „Odliv zákazníků v příhraničních obchodech nevidíme. Máme stálou klientelu. Jsou to lidi, kteří nakupují po cestě do práce, školy, za rodinou,“ říká ředitel Lagardère Richard Procházka.

Martin Kalous jezdí pravidelně na nákupy potravin, cigaret a pohonných hmot do města Kudowa. Při minulé návštěvě si koupil čtyři kartony. „Krabička vyjde o 30 až 40 korun levněji než v Čechách,“ popsal.

Odliv zákazníků se týká především menších obcí. „Letos zhruba od února pociťujeme v družstevních prodejnách na Orlickoústecku snížení obratu oproti loňskému roku až o 5 procent. Biedronky podél hranic jsou plné českých zákazníků,“ uvádí Miloslav Hlavsa, ředitel obchodního družstva Konzum v Ústí nad Orlicí, které má pod sebou přes sto prodejen značek Konzum, COOP a dalších značek.

Na druhou stranu obchodníci tvrdí, že Poláci u nich také nakupují. Jezdí si například pro levnější pivo, nebo některé sladkosti jako je Studentská pečeť či Lentilky. Oblíbili si také české knedlíky. „V létě v Polsku došel cukr, kupovali ho tady po paletách,“ vzpomíná Hlavsa. Přesto se v objemu nákupů zdaleka nevyrovnají Čechům, kteří nakupují v Polsku.

Pokles tržeb nevidí ani vedoucí prodejny Bala v libereckých Ruprechticích Jan Vojtíšek. O nákupním fenoménu ale ví a snaží se lidem vysvětlovat, aby podporovali českou ekonomiku.

„Měli bychom víc podporovat českou ekonomiku, jinak to dopadne jako s Čínou. Nechali jsme si tam všechno vyrábět a teď se divíme, že tady nic nemáme a všechno je drahé,“ tvrdí.