Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po letech příprav má vláda pohromadě nový zákon o zálohování nápojových obalů. V září o něm bude hlasovat, od roku 2026 by měl začít platit. Stále se ale neví, jestli koalice bude chtít před volbami zatěžovat voliče další regulací a zda se v Parlamentu posbírá dost hlasů.
Zákon začátkem srpna prošel legislativní radou vlády, redakce SZ Byznys má výsledný návrh zákona k dispozici. Úředníci v něm opravují už jen dílčí technikálie, do vlády měl putovat ještě do prázdnin, ale nakonec se termín posune – nejspíš na září. Podle mluvčí Ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí to bude „v následujících týdnech“.
Proti úpravě se ale staví zástupci maloobchodu a také část koalice. Proti lidovcům, kteří novinku podporují, stojí hlavně zástupci samospráv z hnutí STAN a ODS a také Ministerstvo průmyslu. Sněmovna je navíc už teď zavalená dlouhým seznamem nevyřízených položek kvůli častým obstrukcím, snadno se proto může stát, že další úkol do voleb nestihne.
Už teď má zákon skluz. Připravuje se dva roky, v květnu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) sliboval, že ho vládě předloží do poloviny července. Původní plán počítal s tím, že se norma stihne kompletně projednat ještě letos, a to i včetně obou komor Parlamentu.
Jak má fungovat zálohování PET lahví a plechovek
Základní principy se zatím nijak nemění, v hlavních bodech platí to, co už bylo o zálohování řečeno. Za PET lahve a hliníkové plechovky se má vybírat záloha ve výši čtyř korun. Zpět je budou povinně vybírat všechny obchody s plochou nad 50 čtverečních metrů, čerpací pumpy i kurýři eshopů.
Aby šlo obaly přijímat v automatech, podobně jako dnes pivní lahve, bude je nově potřeba vracet nesešlapané. Lisovat se budou až v obchodech. Pak se budou prodávat nápojářům k opětovné výrobě obalů, což má snížit nároky na zpracování surovin, ušetřit energii a ulevit přírodě od odpadků.
Vznik nového systému, kam spadají hlavně investice obchodníků do univerzálnějších zálohovacích automatů, má stát podle důvodové zprávy 5,6 miliardy korun. Roční náklady na provoz ministerstvo odhaduje na 1,8 miliardy korun. Peníze se ale podle autorů zákona ve finále vrátí díky recyklaci materiálů nebo díky menším nárokům na svoz odpadu ze žlutých popelnic.
Proti novému režimu se staví hlavně obchody, pro které půjde o novou starost a zábor plochy. A také některé obce, protože třídění odpadů často provozují jako vlastní byznys a nově jim hrozí, že o dvě cenné suroviny – PET a hliník – přijdou. U plastů se často argumentuje také tím, že systém žlutých popelnic dnes už funguje dobře, byť PET lahve se v nich často špiní a nelze je už vracet do potravinářství.
Zajedno není ani vláda, která navíc nemá zálohování ani závazně v programu, v něm se píše jen to, že koalice novinku „zváží“. „Ministerstvo průmyslu a obchodu nesouhlasí se zavedením zálohového systému v předložené podobě,“ uvádí mluvčí úřadu Marek Vošahlík. K dřívějším námitkám, tedy k nové regulační zátěži pro podnikatele, uvádí ještě to, že v návrhu chybí vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant.
Přečtěte si komentář k tématu:
Podle prezidenta Svazu obchodu Tomáše Prouzy je systém navržen příliš robustně a draze, takže hrozí tlak na růst cen. Navržený harmonogram prý navíc nelze stihnout.
„Ministerstvo pracuje s naprosto nereálným časovým plánem – obchody budou muset často při instalaci vratných automatů žádat o stavební povolení, což je v Česku proces minimálně na rok, možná i víc. Pokud to spojíme s délkou legislativního procesu, je leden 2026 naprosto nerealistický termín,“ namítá Prouza.
Hladík spoléhá na to, že podle průzkumů veřejného mínění Češi zálohování spíš podporují a že existuje i dost funkčních vzorů ze zahraničí. Zálohování už dnes funguje v 16 zemích Evropy. Další dvě, Rakousko a Polsko, se přidávají od příštího roku, pak systém poběží ve všech sousedních státech.
