Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tržní podíly internetových tržišť, která si od loňského roku začala porcovat tuzemský trh, se odhaduje už na více než 30 miliard korun. To znamená, že až pětinu veškerých útrat na e-shopech Češi nechají na tržištích, jako je Temu, Shein, AliExpress, Allegro, Kaufland apod.
Nejen proto jsou české e-shopy v pozoru. Na půdě Asociace pro elektronickou komerci založily iniciativu, která upozorňuje, že tržiště nehrají vždy fair play. E-shopy, mezi nimiž jsou Alza.cz, Bonami.cz, Trenýrkárna.cz či Datart, vyzvaly ministerstva a jiné instituce, aby situaci začaly urychleně řešit.
Podle náměstka ministra životního prostředí Davida Surého je jedním z problémů neplacení poplatků za likvidaci obalů. V důsledku toho přichází kolektivní systém EKO-KOM o desítky milionů korun.
„Pro naplnění povinnosti dnes musí čínský e-shop uzavřít smlouvu se společností EKO-KOM. Představte si čínskou firmu, která to udělá, tj. eviduje veškerou produkci obalů, kterou uvádí na český trh. Praxí je, že se tomu běžně vyhýbají a náš systém je poměrně bezzubý,“ říká Surý.
Uvedl, že tím kolektivní systém přichází přibližně o jedno procento ze dvou miliard korun hrazených poplatků. Není přitom podle něj vyřešeno, jak může Česká inspekce životního prostředí pokutovat čínskou firmu, která se poplatkům vyhýbá. Přes čínské platformy prodávají do Evropy stovky tisíc prodejců z Číny.
Ministerstvo aktuálně hledá řešení, jak na neplatiče. „Chceme se bavit o zavedení jednotného paušálu, který by se platil do kolektivních systémů. Nejjednodušší by bylo stanovit jednotnou sazbu recyklačního poplatku podle průměrné váhy obalu,“ uvádí Surý.
Diskuze jsou teprve na začátku. Není například vůbec jasné, zda by se povinnost hradit recyklační poplatek vztahovala na tržiště, nebo na samotné prodejce, ani to, v jaké fázi by se poplatek uplatnil. Surý uvedl, že by se poplatek za likvidaci obalů mohl objevit v rámci celního řízení, jenomže to zpravidla neprobíhá v Česku.
Kromě výjimky na clo u malých zásilek vidíme, že čínské firmy jsou schopny posílat balíčky za nerealistické přepravní náklady.
Cla jsou dalším tématem, které tuzemské e-shopy proti čínské konkurenci zvedly. Trápí je fakt, že čínské platformy hromadně využívají legislativní výjimky EU, kdy jsou osvobozeny od cla drobné zásilky pro fyzické osoby do 150 eur.
„Velice často využívají díru v legislativě a neplatí clo. My v některých kategoriích platíme clo 40 procent, oni ho neplatí,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys ředitel e-shopu s nábytkem Bonami.cz Pavel Vopařil.
Tuto praxi označil za neférovou výhodu. Český e-shop obecně nakupuje v Číně po paletách či kontejnerech libovolné věci s jednotkovou cenou do 150 eur jako „obchodní zboží“, které musí proclít a odvést z něj DPH. Tržiště těží z toho, že vystupuje jako zprostředkovatel a clo se u levnějších položek nezapočítává do ceny zboží v nabídce.
„V případě, že si fyzická osoba objedná zboží ze třetích zemí a je jí zasláno pro její vlastní potřebu, jsou dle současné celní legislativy EU zásilky nízké hodnoty do 150 eur osvobozeny od platby cla, nikoliv DPH. Pokud tedy čeští spotřebitelé pro své potřeby nakupují na čínských tržištích, jde o tyto případy,“ potvrdila mluvčí Celní správy Hana Prudičová.
Osvobození od cla získává obrovské množství zásilek z Asie, které formálně procházejí celním procesem v některém ze členských států EU. Nejčastěji podle celníků míří do vnitrozemí přes přístavní města v Nizozemsku a Belgii.
Asociace pro elektronickou komerci proto naléhá na změny v legislativní výjimce spočívající v osvobození malých balíků od cla. „Nedává rozum, aby místní obchodníci clo odváděli a zahraniční nikoli, protože se ‚schovají‘ za jednotlivé dodání. V praxi přitom dorazí do Evropy kontejner stejně jako v případě, kdy objednává zboží místní obchodník,“ říká ředitel asociace Jan Vetyška.
Zda bude volání vyslyšeno, není vůbec jasné a nezávisí to na tuzemských zákonodárcích, ale především na těch evropských. Beznadějné to být nemusí, protože výjimka ze cla nevadí jen Čechům. Zároveň se aktuálně projednává návrh reformy celního kodexu EU.
Na DPH vydělávají přímořské země
DPH se naopak u drobného zboží ze třetích zemí platit musí. Ovšem často peníze nekončí v českém státním rozpočtu.
Podle vyjádření celníků totiž společnosti, jako jsou Shein a Temu, daň z přidané hodnoty neodvádějí v Česku, ale finančnímu orgánu členského státu, kde se zboží proclívá. Je to tím, že platformy jsou registrovány v systému IOSS (Import One Stop Shop), kdy je vytvořeno jedno správní místo pro platbu DPH i cla.
Podle informací SZ Byznys má však tržiště Temu snahu, aby clo, a tím i DPH odvádělo v České republice. Iniciovalo proto schůzku s českou Celní správou. Zástupce společnosti Temu na dotazy redakce ohledně odvodu cla a DPH do vydání textu neodpověděl.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je větší aktivita internetových tržišť už několik měsíců horké téma na jednání vlivné evropské obchodní organizace Eurocommerce, odkud se dá očekávat silný tlak na politiky.
„Kromě využívání výjimky na clo u malých zásilek vidíme, že čínské firmy jsou schopny posílat balíčky za nerealistické přepravní náklady a zřejmě s nějakou dotací na logistiku,“ řekl Prouza.
Upozornil i na další výtky evropských kolegů vůči tržištím. „Rakousko si najalo testovací firmu a ukázalo se, že na čínském tržišti neprošlo téměř nic. Chyběly návody v němčině, některé zboží bylo zakázané nebo zdravotně závadné,“ tvrdí.
Česká obchodní inspekce právě podobné testování provádí na tržišti Temu. Výsledky zatím nejsou.
Nicméně mluvčí František Kotrba uvedl, že od roku 2023 není od spotřebitelů moc stížností na platformy Temu a Shein. Vůči Temu jich inspekce evidovala 13, u Sheinu od roku 2022 řešila šest podání. V souvislosti s AliExpressem má od roku 2021 tři podání.
