Vláda neví, jak zaplatit nové jádro. Řešení má pro jediný reaktor

Před dvěma týdny předala skupina ČEZ vládě zprávu o výsledku soutěže na stavbu nových jaderných reaktorů.

„Předpokládáme, že výběr preferovaného uchazeče bude oznámen v průběhu července společně s tím, jakým způsobem využijeme opce na výstavbu dalších jaderných bloků v lokalitách Dukovany a Temelín,“ říká mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

Napjatě očekávaný verdikt, zda se vítězem obřího tendru stává francouzská skupina EDF, nebo korejská KHNP, se ale spíš zdrží. Premiér Petr Fiala ještě před převzetím dokumentace od ČEZ uvedl, že ohledně počtu nových jaderných bloků vláda rozhodne až koncem srpna. A vláda má na rozhodnutí čas.

Smlouva uzavřená se skupinou ČEZ jí dává na posouzení hodnoticí zprávy celkem 50 pracovních dnů. Termín vyprší právě až na konci srpna. Pak by měl kabinet oznámit definitivního vítěze tendru a parametry jeho nabídky, ale také kolik reaktorů si u něj Česko objedná. A kde a v jakém pořadí se budou stavět.

„Je to samozřejmě jedno s druhým. Nejdřív vyberete preferovaného dodavatele, ale toho už budete vybírat s tím, že máte nějakou cenu na více zdrojů,“ řekl ministr průmyslu Jozef Síkela pro Český rozhlas.

Potíž je v tom, že ani na konci srpna nebude známo, jak by stát financoval výstavbu více než jediného nového bloku v Dukovanech.

Finanční model je připravený zatím jen pro jeden reaktor v Dukovanech. Investorem bude dceřiná firma ČEZ Elektrárna Dukovany II (EDU II), jíž stát poskytne 30letou půjčku, předběžně 195 miliard. Úvěr bude po dobu stavby bezúročný, po dokončení nízce úročený a elektrárna jej bude splácet z prodeje elektřiny, kterou od ní bude kupovat státní obchodník za předem garantovanou cenu.

Stejný postup se ale nedá opakovat u dalších bloků, protože ČEZ by další dluh ve stovkách miliard korun neúměrně zatížil. Opakovaně to vyloučil i šéf ČEZ Daniel Beneš.

Na valné hromadě ČEZ tento týden z úst šéfů firmy zaznělo, že maximální únosné zadlužení skupiny může dosáhnout trojnásobku zisku EBITDA. „Hranice zadlužení je podle očekávaného zisku na 300 miliardách. ČEZ už má dluh ve výši 100 miliard, jeho zbývající zápůjční potenciál je tedy asi 200 miliard. Zároveň má ale ČEZ ambiciózní plán na investice do nových plynových elektráren, tepláren a obnovitelných zdrojů ve výši až 500 miliard – to vše bez jádra,“ vysvětluje minoritní akcionář ČEZ a analytik Michal Šnobr.

Připravenou půjčku na první reaktor plně garantuje stát, a tak ČEZ jedná s ratingovými agenturami, aby ji nemusel zahrnovat do své finanční bilance. Podobný postup by ale těžko prošel u dalších bloků.

Jedinou možností, která dnes přichází v úvahu pro financování dalších bloků, je investice prostřednictvím plně státního subjektu. Státního investora ale ministři těžko postaví během pár měsíců na zelené louce. Kapacity i know-how pro řízení tak náročného projektu, jako je stavba jaderné elektrárny, má u nás pouze ČEZ.

Problém se dá řešit znárodněním celé skupiny ČEZ, případně její části. Stát má podle smlouvy s ČEZ možnost odkoupit investorskou firmu EDU II. Ta ale nemá v dnešní podobě dostatečnou kapitálovou sílu, aby na sebe mohla vzít až bilionovou investici do početnější flotily nových bloků, nedisponuje ani pozemky v Temelíně.

V každém případě by se stát musel férově vypořádat s minoritními podílníky, kterým patří téměř třetina ČEZ. Nebylo by to levné, tržní hodnota celé firmy převyšuje 500 miliard. Nedávný pokus o přijetí zákona, který by státu umožnil ČEZ rozdělit a převzít jeho část i bez souhlasu minoritářů, vláda vzdala. Ukázalo se to jako legislativně neprůchodné.

Až po této zkušenosti vznikla pod Ministerstvem financí pracovní skupina, která má model pro financování dalších jaderných bloků na poslední chvíli najít. Výsledky práce šestičlenného týmu složeného ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a ČEZ, jsou zatím v nedohlednu. „Podle usnesení vlády mají ministři průmyslu a financí předložit vládě návrh financování dalších nových jaderných zdrojů do 31. prosince 2024,“ říká mluvčí MF Petra Vodstrčilová.

Zvolený model bude navíc muset projít schválením u Evropské komise. Notifikační proces poběží několik měsíců, může se protáhnout i na déle než rok. Vláda tak rozhoduje, kolik jaderných bloků si od vítěze tendru objedná, aniž má jasno v tom, jak je zaplatit a kdo bude investorem.

Ještě na jaře se zdálo, že vláda hodlá objednat rovnou čtyři bloky. Politici mluvili o 25procentní množstevní slevě, kterou by bylo možné u tak velké zakázky dojednat. Dnes jsou zdrženlivější.

„Pocitově říkám, že bych měl ambici pravděpodobně zasmluvnit dva zdroje a zároveň závaznou opci tak, aby třeba příští vláda mohla říct: Máme to připraveno, my opci uplatníme a chceme po tom preferovaném dodavateli, aby nám dodal ještě dva,“ řekl ministr Síkela pro Český rozhlas.

O zakázce na dva bloky mluví jako o nejpravděpodobnějším scénáři také zdroje z vedení ČEZ. Vyrostly by v Dukovanech, aby se efektivně využilo fungující staveniště.

Je otázka, jestli by později na dostavbu dalších velkých bloků vůbec došlo. Jednak se může ukázat, že bude výhodnější jejich výkon zajistit větším počtem menších modulárních reaktorů. Jednak se s přibývajícím počtem obnovitelných zdrojů prostor pro jádro rychle zužuje.

Po část roku produkují obnovitelné zdroje už nyní energetické přebytky, pro něž není na trhu uplatnění. Nárazových přebytků bude přibývat, protože evropské státy plánují další budování solárů i větrníků. Ve dny, kdy bude „svítit/foukat“, bude nutné část elektráren od sítě odpojovat.

I když energetici ujišťují, že moderní reaktory dokážou snižovat a zvyšovat výkon pružněji než jejich starší předchůdci, není jaderná technologie pro takové výkyvy vhodná. Pokud budou jaderné elektrárny po část roku vyrábět elektřinu, která se bude na trhu prodávat za velmi nízké nebo dokonce záporné ceny, ztrátu ponese státní obchodník, který by ji přenášel na daňové poplatníky, nebo spotřebitele elektřiny.

Může se tak ukázat, že technicky i ekonomicky výhodnější variantou pro vykrývání výkyvů v dodávkách zelené elektřiny budou spíš plynové elektrárny než velké jaderné bloky. To vše bude třeba důkladně analyzovat podle vývoje trhu.

Který z uchazečů o dostavbu českého jádra má větší šance na vítězství, není známo, zpráva ČEZ pro vládu je zatím tajná. Rozhodující v ní je cena.

„Model hodnocení nabídek byl nastaven na základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Všechny cenové vstupy a všechna rizika byly kvantifikovány. Obě nabídky byly porovnány podle stejného kritéria, a to ceny na vyrobenou megawatthodinu, za jakou by vyráběl elektřinu nový blok,“ vysvětlil Tomáš Pleskač z představenstva ČEZ.

V předpokládané ceně elektřiny se odrážejí náklady na výstavbu elektrárny a dodávku technologií. K nim se budou řadit finanční náklady závislé na tom, jak dlouho se bude stavět. Vládní politici i manažeři ČEZ původně odhadovali cenu za stavbu a technologie (bez finančních nákladů) na 160 miliard. Zkušenosti z posledních jaderných projektů v Evropě však signalizují cenu pro jeden blok nad 250 miliardami.

Ceny za reaktory EDF o výkonu 1600 MW, dodávané pro elektrárny ve Francii, Finsku a Velké Británii, se pohybují v přepočtu od 300 miliard po půl bilionu korun. KHNP dodávala na svůj dosud jediný zahraniční projekt Barakah ve Spojených arabských emirátech čtyři reaktory, každý o výkonu necelých 1400 MW, celkem za 24,4 miliardy dolarů, což vychází v přepočtu na 140 miliard korun za jeden blok.

Pro srovnání: z českého tendru vyřazený americký Westinghouse slibuje vybudovat první polskou jaderku o třech reaktorech za 115 miliard zlotých (cca 220 miliard korun na jeden blok).

Znalci energetického trhu vesměs očekávají, že o něco nižší cenu v českém tendru mohli nabídnout Korejci. Korejská strana také slibuje, že její státní instituce na podporu exportu mohou projekt pomoci financovat.

„Korejská exportně-importní banka K-EXIM a Korejská obchodní pojišťovna hodlají spolupracovat na financování nových českých jaderných bloků. Na základě jejich vysokého úvěrového ratingu budou moci poskytnout výhodné konkurenční podmínky financování,“ uvedl pro Seznam Zprávy mediální zástupce KHNP Václav Prchlík.

Mluvčí zdůrazňuje, že vývozu jaderných elektráren má silnou podporu ze strany korejské vlády, takže banka i pojišťovna se vynasnaží nabídnout výhodné podmínky z hlediska výše úvěru, doby splatnosti či úrokové sazby. „V porovnání s evropskými exportními úvěrovými agenturami, které poskytují pouze vývozní pojištění a záruky a vyžadují tak úvěry od komerčních bank, je K-EXIM schopna poskytovat přímé úvěry za konkurenčních podmínek,“ říká Prchlík. I podmínky financování jsou nepochybně součástí hodnocení, které ČEZ poslal vládě.

Vláda každopádně nemusí pořadí uchazečů stanovené ČEZ respektovat. „Nemůže měnit pořadí vyhodnocení nabídek, ale může uchazeče odmítnout,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Tendr je vypsán podle zákona o veřejných zakázkách s bezpečnostní výjimkou. Odmítnout uchazeče, který zvítězil na základě předem daných kritérií, tak lze pouze z bezpečnostních důvodů. Jak se ale píše ve smlouvě státu s ČEZ, nemusí vláda tyto důvody výslovně uvádět či vysvětlovat, a tak má poměrně volné ruce.

Konečné rozhodování politiků proto mohou ovlivnit další faktory: geopolitické souvislosti a celkový přínos pro českou ekonomiku. Obojí hraje spíš pro Francouze.

EDF má v rozvoji jádra velké ambice, jen doma ve Francii chce stavět šest nových bloků. Slibuje vytvořit se zahraničními partnery evropský produkt – „Airbus jaderné energetiky“ – který má hrát významnou roli na globálním trhu. A ujišťuje, že počítá se zapojením českých firem.

Se sedmi českými podniky už uzavřela předběžné smlouvy s konkrétními podmínkami spolupráce. Předjednán je i společný podnik mezi francouzskou stavební skupinou Bouygues Travaux Publics a českým Metrostavem DIZ.

„Uzavřené dohody už nyní zajišťují podíl českých dodavatelů ve výši 15 až 20 procent z celkové zakázky,“ říká výkonný šéf Aliance české energetiky Josef Perlík. Jednání s Korejci zatím tak daleko není.

„Co se týká uzavřených smluv o smlouvách budoucích, několikrát jsme žádali o tyto informace i KHNP, bohužel jsme zatím nedostali odpověď. Ze znalosti trhu víme, že podobné dohody jsou u tohoto uchazeče ojedinělé, nicméně věříme v jejich brzké uzavření,“ říká Perlík.

Podle mluvčího KNHP Václava Prchlíka ale i korejská firma uzavírá smlouvy s českými partnery. „Celkový počet memorand o porozumění uzavřených mezi KHNP a jejími korejskými partnery s českými společnostmi nebo sdruženími je 76. Mezi nimi jsou i závazné dohody, jejich přesný počet ani podrobnosti la nemůžeme v tuto chvíli zveřejnit z důvodu nezveřejnitelnosti dohod.“

KHNP by na Dukovany dodávala hlavní turbínuz plzeňského závodu korejské korporace Doosan. „Prostřednictvím společnosti Doosan Škoda Power plánuje KHNP dodávat prostřednictvím českých firem také pomocná zařízení turbíny a generátoru, jako je kondenzátor a ohřívač napájecí vody,“ dodal Prchlík.

Pro EDF ale hraje také politická váha Francie v Evropské unii. O klesajících šancích KHNP na prosazení na evropském trhu vypovídají i poslední informace z Polska. Jak napsal byznysový server Bankier.pl, zmrazila polská vláda podle nejmenovaných zdrojů práce na přípravě druhé polské jaderné elektrárny Patnów, kterou měli stavět právě Korejci.

Pro další vývoj české energetiky je ale výběr vítěze jaderného tendru méně důležitý než počet a konfigurace objednaných reaktorů, podmínky dodávky a způsob financování. Právě ty totiž rozhodnou o cenách elektřiny pro budoucí spotřebitele, nákladech pro daňové poplatníky a o energetické bezpečnosti země.

Poznámka: V textu jsme opravili údaj o počtu bloků v saúdskoarabské elektrárně Barakah, dodávané korejskou KHNP.