Článek
Jiskru naděje pro zálohování představuje jedna věta v programovém prohlášení Fialovy vlády. „Omezíme využívání jednorázových obalů a zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník).“
Věta zazněla na konci odstavce o snižování množství odpadu a přechodu k cirkulární ekonomice, kde se také mluví o kompostování bioodpadu a využívání odpadu z restaurací.
Podrobnosti k plánům zatím resort pod vedením Anny Hubáčkové (nestraničky za KDU-ČSL) nemá. „Analýzu jsme zatím nezadávali, ale v dohledné době k tématu proběhne odborná diskuse,“ řekla redakci Seznam Zprávy mluvčí resortu Dominika Pospíšilová.
Systém delší dobu prosazují velké nápojářské skupiny i ekologové. Česká republika by tak nezůstala ostrovem uprostřed zemí, kde už zálohový systém platí. V Evropě je už jedenáct „zálohovačů“, tím posledním je od ledna 2022 Slovensko. Zákazníci v tamních obchodech si za nápoje připlácejí 15 eurocentů (téměř 4 Kč), které dostanou zpět, jakmile vrátí neporušené PET lahve nebo plechovky. Vratné obaly jsou označeny písmenem Z.
Co se děje s vytříděným plastem.
Ministerstvo životního prostředí v někdejším obsazení Babišovy vlády zálohování považovalo za zbytečné. Šéf odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart k tomu v roce 2019 řekl: „V ČR ročně vznikne 1,2 milionu tun obalových odpadů. 250 tisíc tun z nich jsou plastové obalové odpady a z toho část – asi 51 tisíc tun – jsou PET obaly. Zálohování pouze na PET nápojové obaly by bylo zaměření se na malé množství odpadů.“ Za obecný problém označil skládky v přírodě.
Ekologové nyní doufají, že se s nimi o zálohách současná vláda opět začne bavit. „Je to důležitý posun, protože je to poprvé, kdy má téma recyklace a cirkulace obalových nápojových materiálů své místo v takto zásadním dokumentu,“ uvedla mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová. Důležité podle ní je, aby šlo o plošný systém.
Iniciativa, složená z pivovarů a nápojářů v čele s Mattoni 1873, Kofolou a Plzeňským Prazdrojem, propaguje norský model, v němž figuruje nezávislý administrátor, který eviduje lahve a kontroluje všechny procesy. Obchodníkům by se vyplácel manipulační poplatek jako kompenzace za dodatečné náklady. Tedy za práci, stavební úpravy, nákup strojů nebo skladování.
Plošný systém zálohování zajišťuje až 90 procent návratnost PET lahví a plechovek, protože zálohy jsou silně motivační a lidé zálohované obaly vrací. Vysbírané obaly je pak možné využít k opětovné výrobě nových PET lahví a plechovek.
Nápojáři, kteří často mluví o ekologických pohnutkách, mají jasné pragmatické důvody, proč by se měly lahve vracet za poplatek do obchodů. V prvé řadě je to dostupnost PET materiálu. Surovina z fosilních zdrojů na nové obaly bude méně dostupná a dražší a evropská legislativa bude už za tři roky vyžadovat, aby v každé plastové flašce bylo nejméně 25 procent recyklátu.
A v dalších letech podíl ještě poroste. Do roku 2029 musí být 90 procent všech PET lahví a 60 procent plechovek vytříděných a recyklovaných. Podle Iniciativy pro zálohování to není možné splnit bez zálohového systému.
„Plošný systém zálohování zajišťuje až 90 procent návratnost PET lahví a plechovek, protože zálohy jsou silně motivační a lidé zálohované obaly vrací. Vysbírané obaly je pak možné využít k opětovné výrobě nových PET lahví a plechovek,“ uvedla Havligerová.
Podle údajů kolektivního systému EKO-KOM se v tuzemsku vytřídí 69 procent plastového odpadu. Jen 21 procent ovšem míří k recyklaci. Stejné množství končí na skládce a 27 procent jde na energetické využití.
A jak je to konkrétně s lahvemi? Zhruba 56 procent všech PET lahví jde na recyklaci, jenomže často končí nikoliv opět jako lahev pro potravinářské využití, ale v autoprůmyslu, v dětských plenách, páskách a dalších produktech. Čtvrtina „petek“ však končí na skládce a okolo 13 procent v cementárnách a spalovnách.
Zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová se domnívá, že výroba plastových lahví může být díky zálohování konečně z plně lokálních zdrojů. „PET lahve v současnosti cestují za hranice České republiky ke zpracování, aby se za násobně vyšší cenu vracely zpracované zpět,“ říká.
Česko nemá PET. Lahve jsou kontaminované
Loni se v Rosicích u Brna otevřela první tuzemská továrna, která staré lahve zpracuje na regranulát pro výrobu recyklovaných lahví, jenomže kvůli nedostatku kvalitního PET odpadu dováží část vyhozených lahví ze zahraničí. V dostatečné kvalitě totiž sežene v ČR jen 5–6 tisíc tun materiálu za rok, jenomže pro splnění cílů na minimální podíl rPETu (materiál z vytříděných PET lahví) v lahvích od roku 2025 bude potřebovat 12,5 tisíce tuny ročně.
Výrobci nápojů v rámci svého lobbování například zapomínají informovat o nutnosti nakoupit nové technologie nebo také o tom, že by v rámci nového systému začala Českou republiku křižovat nová flotila aut převážející převážně vzduch.
„Český PET je neskutečně kontaminovaný, protože 60 procent obalů na trhu je barevných. Kontaminaci způsobuje také PETG (modifikovaný PET materiál zvyšující pružnost), nerozpustitelná lepidla, PVC slívy (nálepky na lahvích) apod.,“ řekl loni pro Seznam Zprávy Jiří Hudeček, šéf továrny, jejíž výstavbu financovala firma rPET Inwaste. Výrobci nápojů postupně počet barev snižují.
V roli největšího oponenta zálohového systému jsou obchodníci, zejména pak ti menší, na které by nejvíce dolehla povinnost od zákazníků lahve odebírat a uskladňovat.
„Výrobci nápojů v rámci svého lobbování například zapomínají informovat o nutnosti nakoupit nové technologie nebo také o tom, že by v rámci nového systému začala Českou republiku křižovat nová flotila aut převážející převážně vzduch,“ namítá například tajemník Asociace českého tradičního obchodu Jan Hrdina. Myslí si, že většina prodejen nebude mít zařízení na úpravu lahví na místě a budou se převážet v nestlačeném stavu.
Zálohování je podle něj dobrým řešením pro země, které se nenaučily třídit, což není případ České republiky.
