Velké srovnání: Do regálů dorazilo zlevňování

Redakce SZ Byznys porovnala ceny konkrétních značek potravin v čase u čtyř obchodníků: Tesco, Albert, Lidl a Penny Market. Co ukázala zatím poslední listopadová sonda v řetězcích?

Pokud se člověk nebude stravovat například čokoládou, cukrovinkami, masem, konzervovanými potravinami, džusy a obejde se bez některých příloh, jako je rýže, měl by oproti začátku roku 2023 nyní ušetřit. Někdy i poměrně výrazně.

Ovšem zboží je stále o dost dražší než v roce 2021.

Nejvíc zlevnily oleje na vaření, mouky, cukry a některé mléčné výrobky. Několik příkladů pro ilustraci. Sýr Leerdammer Finesse 80 g v prodejně Albert zlevnil z 55 Kč na 50 Kč. Cena 150 g balení sýru Gouda značky Pilos v Lidlu se snížila ze 40 na 31 korun. Řepkový olej Raciol v prodejně Tesco stojí 70 korun, tedy o deset korun méně než v lednu. Ve slevových akcích, které jsme však nesrovnávali, by měl zákazník mnohdy na účtence zajímavější částky.

U části potravin nejde o cenový seskok, ale jen o kosmetickou úpravu v řádu korun. Spousta jogurtů zlevnila o jednu korunu, případně zůstaly na stejné ceně. Jiné zdražily. Častěji řetězce zkoušely nasadit vyšší ceny u dražších výrobků.

Obecně platí, že větší zlevnění nastalo u skutečně základních potravin typu mouka. Rychleji se ceny propadly u vlastních, takzvaných privátních značek řetězců. Zatímco Tesco mouka zlevnila o čtyři koruny, dražší prémiová Předměřická mouka jen o jednu korunu.

Navzdory propadu cen pšenice však vůbec nezlevnilo pečivo. „Pro pekárny není prostor pro zlevnění. Loňské zdražení pečiva nepokrylo extrémní nárůst nákladů. Mouka je oproti roku 2021 stále o polovinu dražší, podobně energie. Platy stouply meziročně o 18,5 procenta,“ vysvětlil šéf Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.

Důvodů snížení běžných cen u části potravin je několik. Především je to letošní pokles cen energií a některých potravinářských komodit a surovin. Potravináři zpracovávali levnější pšenici a mouku. Mlékárny zase nakupovaly o několik korun levnější mléko než loni. Zároveň ochabuje poptávka spotřebitelů a přibývá privátních značek, kde lze dosáhnout větší úspory v nákladech.

Zůstává však celá řada pochybností, které říkají, že větší zlevnění potravin nenastane. A už vůbec ne propad na „předkrizové“ úrovně z roku 2020. V posledních měsících totiž opět rostou ceny některých, pro výrobce zásadních položek. Mírně se zvyšují ceny mléka i pšenice a velkým rizikem je nárůst cen elektřiny a plynu přes zimu a v příštím roce.

„Ceny ropy jsou také velmi nestabilní a případné rozšíření konfliktu na Blízkém východě může podpořit jejich nárůst. Vyšší ceny ropy se podepíší do vyšších cen potravin,“ říká analytik kapitálových trhů BH Securities Timur Barotov. Podotýká však, že rizika se dnes těžko odhadují.

„Obecně bych očekával, že se ceny potravin nebudou již zvyšovat tak výrazně,“ dodal.

Z komodit by podle něj mohla v dalších měsících zlevnit sója, oves, čočka nebo většina olejů. Naopak zdražuje káva a cukr. Mírné snížení cen by od ledna v Česku mělo přinést snížení sazby DPH u potravin o tři procentní body z 15 na 12 procent.

Ceny komodit ani není možné propsat do cen potravin okamžitě, protože firmy mají skladové zásoby a ceny dodávaného zboží jsou zasmluvněny až na několik měsíců dopředu. „Mlékárny snížily prodejní ceny už na jaře, ale mléčné výrobky v obchodních řetězcích zlevnily až na konci prázdnin,“ uvedla mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.

Trend zlevňování jídla rozhodně není plošný. Některé potraviny naopak oproti lednu výrazně podražily, ukázalo srovnání řetězců, které provedl SZ Byznys.

Češi si letos připlácejí například za uzeniny, rýži, značkové těstoviny, cukrovinky, müsli nebo džusy. Rekordmanem zdražování v rámci redakčního „nákupu“ byl kakaový nápoj Granko. Cena za balení 400 g se v řetězci Lidl zvýšila ze 100 na 154 korun.

Dražší jsou také konzervované nebo vysoce zpracované výrobky ve skle, kde se k inflaci přidala i rostoucí cena obalu. Cena omáčky Panzani Carbonara 375 g v Tescu se zvýšila ze 115 na 125 korun.

Rizikem pro další vývoj cen potravin jsou podle některých podnikatelů tuzemské ceny energií. Stát pro příští rok počítá se zdražením regulované složky ceny včetně znovuzavedení poplatku za podporované zdroje energie (POZE), kterým se financuje především solární boom z minulých let. Účty mají lidem a firmám stoupnout od ledna.

Někteří potravináři tvrdí, že plánovaný nárůst regulované ceny pro velkoodběratele podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) může zastavit současný trend zlevňování potravin.

„Regulovaná složka elektřiny pro velké odběratele, kam Semix patří, bude mít na ceny produkce podstatný vliv. A to do takové míry, že nedojde ke spotřebiteli očekávané snížení cen potravin, o kterém jsou často mylně informováni,“ řekl SZ Byznys Michal Čižmár, ředitel výrobce zdravé výživy Semix Pluso z Otic na Opavsku.

Pokud návrh ERÚ projde, bude podle něj energeticky náročný podnik platit za elektřinu o 10 až 20 procent víc než letos, tedy až o dva miliony korun. Kvůli krizi se náklady podniku na energetiku včetně plynu zvýšily ze sedmi na 24 milionů korun.

Potravinářská komora vidí obrovské riziko pro konkurenceschopnost českých podniků v nově schváleném návrhu německé vlády, který podpoří nižší ceny v energetice tamních průmyslových společností v příštích letech 12 miliardami eur. Dalším rizikem je vládní konsolidační balíček.

„V souvislosti s konsolidačním balíčkem očekáváme v novém roce zvýšení cen vstupů, ať již z důvodu zvýšení DPH např. u vodného a stočného, nebo u všech nápojů, dále z důvodu zvýšení regulačních poplatků za energie, návratu plateb za obnovitelné zdroje, nárůstu cen za obaly a likvidaci odpadů, které se v posledních letech zvyšují o dvojcifernou částku s výjimkou roku 2022 a další,“ uvedla mluvčí Helena Kavanová.

Zpřísní se také pravidla pro odvod pojištění za zaměstnance u lidí, pracujících na dohodu o provedení práce. „Postihne to hlavně pekaře, protože musí zaměstnávat velké množství brigádníků. Dlouhodobě není v oboru dostatek kmenových pracovníků,“ uvedla mluvčí.