Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Praha se každý den zvětší zhruba o pětinu. Pravidelně – minimálně desetkrát do měsíce – do ní totiž přijede přibližně 260 tisíc lidí. Ukazují to unikátní anonymizovaná data O2 Media ve spolupráci s centrem pro umělou inteligenci O2 Dataclair.ai, která popisují mobilitu obyvatelstva a která má SZ Byznys k dispozici. Nejde přitom jen o uživatele O2, čísla byla přepočítána tak, aby reflektovala všechny dojíždějící v Česku.
Pro kontext – před sedmi lety při měření spádovosti vyšlo, že do Prahy dojíždí za prací okolo 140 tisíc lidí, v roce 2002 se tato hodnota pohybovala okolo 95 tisíc.
Nepřekvapivě láká hlavní město zejména Středočechy. Jen z okresů Praha-západ a Praha-východ přijíždí téměř polovina dojíždějících.
Rozpad po krajích ale ukazuje i další zajímavé fenomény. Například z Litoměřic v Ústeckém kraji do Prahy dojíždí více lidí než z například Mladoboleslavska nebo Rakovnicka. Z Moravy pak hlavní město láká zejména obyvatele Vsetínska.
Operátor takto měří data pro různá města v republice, výstupy jsou anonymizované tak, aby nebylo možné identifikovat jednotlivce.
Jak probíhá sběr a anonymizace dat
Zdrojem dat je komunikace SIM karty s telefonní sítí u účastníků, kteří udělili souhlas se zpracováním osobních údajů pro obchodní účely. SIM karta se pravidelně přihlašuje k síti i bez aktivity uživatele, aby mohl přijít hovor nebo zpráva. Z těchto primárních dat jsou pak automaticky odstraněny identifikátory uživatele. Až nad takovým anonymizovaným datasetem vytváří společnost O2 přepočty a analýzy. O2 pak dále poskytuje pouze agregované výstupy, identifikace jednotlivce je proto vyloučená.
Veronika Kučíková, O2
Absolutní čísla dojíždějících ale neukazují úplný obraz, lepší je pracovat s podílem populace. „Každý okres nemá stejný počet obyvatel, takže než koukat na absolutní čísla, je lepší sledovat, kolik procent obyvatel z daného okresu dojíždí,“ interpretuje data mluvčí O2 Veronika Kučíková.
Takový pohled ukáže, že z Prahy-západ minimálně desetkrát měsíčně překročí hranice okresu a vydají se do hlavního města dvě pětiny obyvatel. Ze sousední Prahy-východ je to třetina a jak se vzdálenost od Prahy prodlužuje, toto procento klesá. Přesto je ještě šest okresů, kde do metropole pravidelně dojíždí minimálně každý desátý.
Jestli šlo o cesty za prací, školou či nákupem tato analýza nevyhodnocovala.
Největší nápor zažívá metropole v pracovní dny. Tehdy do města přijíždí i okolo 300 tisíc lidí, kteří v ní stráví minimálně tři hodiny. O víkendu pak tato hodnota klesne téměř o polovinu. Nejméně lidí pak do Prahy jezdí v neděli. Pokles v pátek zase podle analytiků způsobuje práce z domova nebo využití dovolené pro prodloužený víkend, proto do hlavního města tolik nedojíždí.
Začátek roku pak ukazuje ještě jeden fenomén. „Na měsíci lednu je hezky vidět, jak se pomalu ale jistě zvedají čísla dojíždějících a stav se vrací do normálu,“ komentuje data Kučíková.
Data potvrzují i čísla, která má k dispozici Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Není divu, na jejich sběru spolupracovali právě s operátory. „Podle anonymizovaných dat projektu Lokalizační data mobilních operátorů pro plánování města jezdí do Prahy mezi 250–280 tisíci lidmi denně v pracovní dny,“ říká tiskový mluvčí IPR Marek Vácha a odkazuje na aplikaci institutu, která chování uživatelů sleduje.
Institut podle mluvčího počítá s unikátními dojížďkami do cíle. Složitě znějící formulace pak má poměrně snadné vysvětlení. „Jede-li někdo za den 10× do Prahy, tak je buď řidič DPD/PID nebo nadšenec,“ říká s úsměvem Vácha. „My mu ale započítáme do pravidelné dojížďky jen tu cestu, která vede do cíle, kde za den strávil souvisle nejdelší dobu.“
Na místě musí dotyčný být alespoň půl hodiny. „Když jede 10 dní po sobě do práce/školy/atd., tak se jedná o 10 cest,“ dodává mluvčí.
I když jde o vysoké číslo, město je podle Váchy na vlny dojíždějících připravené. „Praha na podobné objemy dimenzovaná je, dojížďka z regionu je přirozenou součástí fungování metropolitního regionu,“ říká zástupce IPR. „Nese to ale s sebou spoustu otázek k řešení.“
Podle něj je součástí diskuze hlavně druh dopravy a její kvalita. To znamená přesměrování pravidelné dojížďky do veřejné dopravy. Další bod k řešení je pak omezení pokračování rozsáhlé suburbanizace neboli jak Vácha vysvětluje: „Přesun obyvatel z města do regionu kvůli bydlení, při kterém ale město zůstává místem jejich pracoviště, docházky do škol a trávení volného času.“
S dojíždějícími pak Praze rostou výdaje. „Zkuste si představit, že do Prahy denně přijede celý Karlovarský kraj. Pokud připočteme lidi nehlášené, ale trvale bydlící v Praze, jsme na velikosti Libereckého či Pardubického kraje,“ dává srovnání náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. „Na ně nedostává Praha ani korunu od státu, přesto nese především v dopravě a školství náklady.“
