V práci 40 hodin týdně. Jen číslo, které skoro nikdo neplní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před pár dny statistiky ukázaly, že se španělské ekonomice daří lépe než jejím konkurentům, a tak se levicová vláda Pedra Sanchéze rozhodla, že sníží počet povinně odpracovaných hodin za týden - z původních 40 na 37,5 hodiny. Svým občanům tím vysílá jasný vzkaz: „Přestaňte tolik pracovat“, uvedla agentura Bloomberg.

Pokud návrh zákona projde parlamentem, začne platit od začátku příštího roku a dotkne se přibližně 13 milionů zaměstnanců. Někteří pracovníci přitom už ve Španělsku kratší pracovní týden mají, jde o zaměstnance ve veřejném sektoru nebo učitele. Od zkrácení pracovního týdne si vláda slibuje zlepšení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, a tudíž i zvýšení produktivity.

Již probíhající projednávání na úrovni tamní tripartity se však neobešlo bez komplikací. Zástupci podnikatelů se zákonem důrazně nesouhlasí a z jednání s vládou a odbory odešli předčasně.

Podnikatelská lobbistická skupina Cepyme ve svém prohlášení uvedla, že kombinace opatření zvýšení minimálních mezd, které vláda přijala minulý týden, spolu s rozhodnutím zkrátit pracovní týden negativně ovlivní malé a střední podniky, omezí jejich ziskovost a schopnost investovat.

Zákonem stanovená pracovní doba je ovšem jen číslo. Skoro žádní obyvatelé ze zemí eurozóny reálně neodpracují zákonem stanovenou dobu, obvykle 40 hodin. Právě Španělé v průměru odpracují 36 hodin.

Dle statistik Eurostatu odpracují v průměru nejvíce hodin v Turecku, konkrétně 44 hodin. Pracovití jsou také Srbové, Bulhaři, Rumuni, nebo naši sousedé v Polsku. Také Češi si v rámci průměru vedou dobře. Naopak nejméně pracují Nizozemci, Rakušané a Němci.

Tato čísla však porovnávají jen dobu strávenou v práci a neříkají nic o tom, kolik bohatství takto vznikne. Že někdo stráví v práci více času, ještě neznamená, že vytvoří o to větší hodnotu.

Z posledních dat za rok 2023 vyplývá, že zatímco Češi měli produktivitu práce na 85 procentech průměru celé EU, Němci se pohybovali zhruba na unijním průměru a nad ním byli například Rakušané (114,2 %) s Nizozemci (108,6 %).

V drtivé většině zemí eurozóny je pracovní doba stanovena na 40 hodin týdně. Některé země se však rozhodly svým občanům ulevit.

Vůbec nejkratší pracovní týden mají ve Francii, a to pouhých 35 hodin. Francie zákon o snížení pracovní doby přijala v roce 1998 a platit začal v roce 2000. Tehdy to zdůvodňovala tím, že opatření sníží nezaměstnanost. Tyto odhady se však nenaplnily a Francie se s vysokou nezaměstnaností potýká dodnes.

Kratší pracovní týden mají také v Dánsku, kde standardní pracovní doba činí 37 hodin. Přestože neexistuje jednotný zákonný rámec, jenž by délku pracovního týdne striktně určoval, kolektivní smlouvy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli ji běžně nastavují na tuto úroveň. Tento systém poskytuje flexibilitu a umožňuje přizpůsobení pracovních podmínek specifickým potřebám jednotlivých odvětví a profesí.

V Belgii mají zase 38 hodinovou pracovní dobu. Nový zákon z roku 2022, kterým vláda reagovala na pandemii koronaviru, Belgičanům umožňuje pracovat pouze čtyři dny v týdnu, avšak delší dobu. Zaměstnanci mají tedy na výběr mezi klasickým pětidenním pracovním týdnem, anebo čtyřdenním. V obou případech odpracují stejný počet hodin za stejné peníze.