Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Autonomní řízení, tedy schopnost vozidel pohybovat se bez aktivní účasti řidiče, je jedním z hlavních trendů, které mohou v příštích letech zásadně proměnit globální dopravu.
Do oblasti investují miliardy dolarů světové velmoci i největší firmy privátního sektoru, mezi nimi i technologičtí giganti jako Tesla či Nvidia. Rok 2025 se má dle studií i experta na automotive z poradenské společnosti EY Petra Knapa stát klíčovým milníkem v této oblasti automobilového odvětví.
„Autonomní řízení má potenciál změnit svět mobility jako takový. Zejména na vyšších stupních autonomie čtyři a výše jde o zásadní změnu v nákladovosti provozu aut, jejich využitelnosti a bezpečnosti. Technologicky z pohledu vybavení hardwarem, tedy senzory, kamerami nebo výpočetní kapacitou, jsou omezení poměrně malá. Nyní jde o to, jak dobré a rychlé jsou AI-poháněné algoritmy, co umožní legislativa, a jak budou lidé připraveni akceptovat autonomní vozidla,“ vysvětluje expert pro SZ Byznys.
Poslední z problémů, jež Knap vyjmenovává, komplikuje rozvoj technologií obecně. Entuziasmus vůči autům s počítači přesto meziročně stoupá. Zatímco v roce 2023 zhruba 43 procent dotázaných dle zahraničního webu YouGov odpovědělo, že věří v rozšíření trendu, o rok později to bylo 49 procent. Výhody totiž existují, například v Česku by dle Ministerstva dopravy mohlo uvedení samořiditelných aut na dálnice snížit nehodovost až o 60 procent.
Dle banky Goldman Sachs budou tvořit do roku 2030 až 10 procent celosvětových prodejů nových automobilů samořiditelná vozidla, která ve vybraných situacích (například na dálnici za jasného počasí) umožní řidiči spustit oči ze silnice a ruce z volantu.
Pět stupňů autonomního řízení
- Level 0 – Žádná automatizace, řidič má nad vozem plnou kontrolu a vše ovládá sám.
- Level 1 – Možnost adaptivního tempomatu. Auto disponuje funkcemi, které řidiče pouze „podporují“ – umí tedy zrychlit, zpomalit nebo lehce zatáčet (úkony ale nelze kombinovat). Řidič musí mít i nadále plnou kontrolu nad vozidlem.
- Level 2 (nyní) – Takzvaná částečná automatizace. Auto zvládá kombinovat některé funkce jako zpomalování a točení volantem (parkovací asistent). Řidič je ale stále v pozoru a připraven okamžitě převzít řízení.
- Level 3 (od začátku roku 2026) – Takzvaná podmíněná automatizace. Vozidlo může za určitých podmínek a na jasně definovaných úsecích převzít kontrolu nad řízením. Řidič nemusí držet volant, může uvolnit nohy a nemusí ani sledovat silnici. Musí být ale připraven řízení na výzvu systému převzít.
- Level 4 – Takzvaná vysoká automatizace. Člověk může řídit sám, ale už to není nutné. Autopilot zvládá řídit sám i v momentě, kdy řidiče vyzve, aby převzal řízení, a on tak neučiní.
- Level 5 – Plná automatizace. V tuto chvíli není potřebný už ani volant, člověk pouze nastoupí do vozu a autopilot se o vše postará.
Zpátky na okraj
Každá velmoc má k technologii trochu jiný přístup. Zatímco Spojené státy spouštějí ve městech jako San Francisco autonomní taxíky, Evropská unie postupuje opatrně. Postupně vytváří rámce legislativních pravidel, na jejichž základě do jednotlivých zemí samořiditelná auta pustí. USA činí sice totéž, ale za pochodu. Německo a Francie patří k unijním pionýrům v oblasti autonomního řízení a provádějí už první testování. Do jednotné legislativy má ale sedmadvacítka přesto daleko.
Přijetí samořiditelných vozů v jednom státě EU také neznamená, že budou moci majitelé tyto funkce využívat ve státě sousedním. Bývalý předseda Asociace evropských výrobců automobilů Ivan Hodáč si myslí, že i v tomto trendu Evropě ujede vlak.
„Evropské automobilky řeší aktuálně emisní limity a nedařící se přechod na elektromobily. Na tyto sofistikovanější technologie jim nezbývají peníze, alespoň v globálně konkurenceschopném měřítku ne. Tím pádem nemají do čeho investovat tak, aby dokázaly Čínu a Spojené státy doběhnout. Myslím si, že i tenhle trend zaspíme a zůstaneme na okraji,“ předpovídá černý scénář pro SZ Byznys odborník.
Evropská unie si ale tento problém dle Terezy Čížkové z Oddělení nových technologií na Ministerstvu dopravy uvědomuje a vzniká zákon, který pustí samořiditelná auta na silnice i v tuzemsku. Česko je dle ní v tomto ohledu jedním z pionýrů, poslanci totiž aktuálně připomínkují novelu, jejíž hlavní autorkou je právě Čížková. Pokud novela projde, budou v Česku moci jezdit částečně automatizované vozy od prvního ledna 2026.
„Technologie není problém, ale pravidla provozu jsou v každém státě Evropy jiná. Pokud chce výrobce otestovat vozidlo, musí v každé zemi zvlášť žádat o povolení. Ten proces je dlouhý a ovlivňuje konkurenceschopnost Evropy. I na tom na unijní úrovni pracujeme a chceme, aby se podmínky sobě co nejvíce přiblížily, když ne sjednotily, a procesy byly jednodušší,“ připouští stávající stav věcí v EU expertka pro SZ Byznys.
Německé automobilky zaměřené na luxusnější značky jako například Mercedes-Benz na vývoji autonomních aut pracují. Výrobce uvádí, že jeho vozy vybavené systémem automatického řízení budou za určitých podmínek modernizovány tak, aby mohly na německých dálnicích jezdit autonomně rychlostí až 95 kilometrů za hodinu, napsala agentura Reuters.
„Automatizovaná vozidla stupně SAE 3, která by mohla od roku 2026 jezdit i v Česku, již nabízejí i jiní evropští výrobci prémiových značek. Obecně se má za to, že v letošním roce uvidíme posun a rozšíření nabídky v úrovni autonomie tři, kdy vozidlo na omezenou dobu dokáže převzít řízení vozidla, a na úrovni čtyři, kdy vozidlo plně řídí v definovaném prostředí,“ dává do kontextu Knap.
Dodává, že v dnešních prodávaných vozidlech se setkáme nejčastěji se stupni autonomie jedna a dva, proto se zde spíše mluví o asistenčních systémech podporujících řidiče, který se však nemá ani na okamžik přestat věnovat řízení.
Živé laboratoře
Ve Spojených státech, kolébce technologických inovací, jsou samořiditelné vozy na určitých trzích realitou. Jednotný regulační rámec pro všech padesát států USA stále neexistuje, ale firmy ze země neomezených možností jako Waymo nebo Cruise přesto provozují plně autonomní flotily robotaxi v některých městech, jako jsou kalifornské San Francisco nebo arizonský Phoenix. Vznikají také chytré křižovatky, které komunikují s autonomními vozidly.
„V posledních letech se relativně nenápadně, ovšem velmi rychle rozvíjelo komerční nasazení robotaxi v USA jako Waymo a Cruise. Ke konci loňského roku se k této vizi přihlásila důrazně také Tesla. Podobné startupy v Evropě nevidíme, zde musíme spoléhat na tradiční automobilky a jejich vývoj,“ komentuje Knap.
Tesla, již expert zmiňuje, zařazuje navýšení investic do samořiditelných aut do své investiční strategie, a i dle Ivana Hodáče se Elon Musk pokusí využít finanční i nové politické moci k tomu, aby technologii ve Spojených státech více otevřel dveře.
Vliv na odvětví stoupá také v případě firmy Nvidia, která se etabluje jako dodavatel hardwarových a softwarových řešení pro autonomní vozidla. Její platforma Nvidia Drive využívající výkonné čipy a pokročilé algoritmy umělé inteligence se už u některých výrobců prosadila. V roce 2025 navíc firma oznámila partnerství s Toyotou - její čipy budou pohánět pokročilé asistenční systémy v nových modelech automobilů, píše Business Insider.
Ještě dál je další světová automobilová velmoc, Čína. Na opatrnost ve vývoji nových technologií nikdy moc nedbala, tudíž do autonomního řízení plynou masivní vládní investice a nové legislativy zavádí asijská velmoc ve srovnání s Evropou rychle.
Města jako Peking nebo Šen-čen se proměnila v živé laboratoře, kde řada firem, včetně Baidu a Pony.ai, testuje své systémy. Čínská vláda investuje do infrastruktury, která zahrnuje testovací zóny, chytré dopravní systémy a technologie pro řízení dopravy. Vznikají chytré dálnice vybavené senzory pro komunikaci s autonomními vozidly a systémy řízení dopravy využívající umělou inteligenci.
V rámci tohoto plánu Peking také zavedl dotace na vývoj autonomních autobusů a robotaxi. Technologie je testována na přísně regulovaných trasách, což umožňuje rychlejší nasazení do praxe.
Takže se opakuje stejný vzorec jako s elektroauty – zatímco si to dravé Spojené státy rozdají s centrálně řízeným hospodářstvím Číny, Evropa bude postupně vyvíjet legislativu, díky níž nikdo nepřijde k úhoně.
Ale na prvenství na novém kolbišti automobilového průmyslu může zapomenout.
