Článek
Česko stárne. Do roku 2050 přibude podle Českého statistického úřadu téměř 900 tisíc obyvatel ve věku nad 65 let, a lidé v tomto věku budou tvořit téměř třetinu populace.
Ke snaze českých pojišťoven reagovat na stárnoucí populaci a podporovat osoby s omezenou soběstačností se na konci listopadu přidala i vláda. Ta s Českou asociací pojišťoven podepsala Memorandum o společném úsilí v oblasti zvýšení kapacit a zlepšení podmínek pro fungování systému dlouhodobé péče o osoby s omezenou soběstačností. „Je to dobrý příklad spolupráce veřejného a soukromého sektoru, který přispěje k řešení dlouhodobé péče v Česku,“ uvedl ke spolupráci premiér Petr Fiala.
Vláda asociaci pomůže například v zajištění komunikace s kraji, poskytne pojišťovnám informace o konkrétních potřebách k rozvoji sítě center a podpoří aktivity pojišťoven pro zvyšování kvalifikace pracovníků v sociálních službách.
Memorandum také podpořilo výstavbu 20 nových domovů pro seniory s celkovou kapacitou 2500 osob. První Centrum dlouhodobé péče plánuje Česká asociace pojišťoven už příští rok v Chodové Plané na Tachovsku.
„Spolu s našimi partnery pro provoz Senlife jsme se díky spolupráci s městysem Chodová Planá dostali ke ,zralému’ projektu právě tady. Jednalo se o projekt, který byl v pokročilejší fázi přípravy stavebního povolení a možností začít s rekonstrukcí této kulturní památky,“ komentuje pro SZ Byznys ředitel Centra dlouhodobé péče David Pospíšil.
Společnost Senlife, která vznikla v roce 2020, poskytuje seniorům sociálně zdravotní péči v domovech, které vznikly právě rekonstrukcí historických budov.
Další projekty budou také vznikat ve spolupráci s obcemi a kraji, aby vznikaly tam, kde jsou nejvíce potřeba, uvádí ředitel.
O správu a další výstavbu center se postará právě společnost Centrum dlouhodobé péče. „Domovy budou financovány stejně jako jiné domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, a to kombinací peněz z veřejného zdravotního pojištění, ze kterých se hradí zdravotní ošetřovatelská péče, a dále ze spolufinancování obce či kraje,“ vysvětluje Pospíšil.
O finanční podpoře provozu obcí nebo krajem se ovšem bude moci jednat až po dokončení výstavby a spuštění služeb. „Klient pak bude hradit sociální péči z příspěvku na péči a ubytování či stravu ze starobního či invalidního důchodu. U podílu financování z veřejných zdrojů (obce, kraje) bude vždy záležet na konkrétním domově,“ dodává.
Nová centra budou určena pro seniory s určitým stupněm nesoběstačnosti, kteří nemohou zůstat doma bez pomoci a péče. „Již dopředu počítáme s tím, že naši budoucí klienti budou v průběhu pobytu potřebovat stále vyšší péči, proto již dopředu kombinujeme oba typy domovů (domov pro seniory a domov se zvláštním režimem), tak abychom mohli poskytnout kvalitní péči např. i osobám s Alzheimerovou chorobou nebo s jiným neuro-degenerativním onemocněním,“ pokračuje Pospíšil.
A nové Alzheimer centrum s kapacitou až 160 osob vznikne také v Novém Jičíně. Postaví ho investiční fond PFFL a hotový by měl být v polovině roku 2026. Novojičínský starosta Stanislav Kopecký (ANO) uvedl pro ČTK, že výstavba Alzheimer centra představuje v sociálních službách zásadní krok nejen pro Nový Jičín a jeho okolí, ale i pro celý Moravskoslezský kraj. „Toto zařízení zaměřené na specifickou cílovou skupinu výrazně rozšíří a posílí síť sociální péče. Vzhledem k demografickým trendům roste poptávka po těchto službách,“ uvedl starosta.
Pouze nová centra nestačí, míní expert
V současnosti chybí v sociálních zařízeních podle asociace zhruba 40 tisíc lůžek. Ačkoliv zřizování center dlouhodobé péče systému částečně uleví, problém tak snadno nevyřeší.
„Česká republika má kapacity pobytových sociálních služeb lehce pod evropským průměrem, konkrétně 35 lůžek na 1000 osob starších 65 let. Prakticky všechny západoevropské a skandinávské země mají významně vyšší kapacity,“ vysvětluje prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký pro SZ Byznys.
„Z dlouhodobějšího hlediska je samozřejmě vznik pobytových zařízení sociálních služeb potřebné, nicméně trend nárůstu počtu seniorů bude natolik vysoký, že nelze vše vyřešit novými pobytovými zařízeními,“ potvrzuje předseda České demografické společnosti Luděk Šídlo.
Podle Šídla je proto potřeba posilovat i další formy sociálních služeb, zejména ty terénní, které zajišťují péči v domácím prostředí.
Pacientům s Alzheimerovou chorobou se věnuje i společnost SeneCura, která v Česku provozuje 17 SeniorCenter a nabízí přes 2200 lůžek. Ta jsou v současnosti téměř zaplněna. „Zřejmý je rovněž trend růstu počtu lidí s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence, pro které rozšiřujeme kapacity v pobytových sociálních službách se zvláštním režimem,“ popisuje provozní ředitelka SeneCura Věra Husáková pro SZ Byznys.
„Problém ale bude spíše se zajištěním osob, které budou tuto péči poskytovat – i pečovatelé stárnou a zájem o tuto profesi není příliš velký. Bude nutné tedy tuto náročnou profesi odpovídajícím způsobem zaplatit, aby byl vůbec zájem ji vykonávat. Stejně tak bude nutné hledat i další možnosti, například více pomoci pečujícím osobám ze strany vlastní rodiny. Zde se nabízí výhodnější daňové zvýhodnění, zvýšené příspěvky na péči a podobně,“ dodává Šídlo.
Na pomoc v domácí péči se zaměřuje také například společnost Global Partner. Podle člena představenstva společnosti Lukáše Knappa stát na stárnoucí populaci není připravený. „Z ekonomického pohledu vidíme dlouhodobě nárůst výdajů na příspěvky na péči a podobně. Obávám se, že problém bude ale také personální. Česko nebude mít dostatek personálních zdrojů, které by byly schopné zajistit rostoucí poptávku po péči ve stáří,“ uvedl v Byznys Clubu SZ Byznys.
„Myslím si, že zodpovědnost bude stále častěji padat na samotné občany. Měli bychom se na to více individuálně připravovat, snažit se o prevenci,“ uvedl v září ředitel divize Alzheimer Home v Penta Hospitals Ivan Černovský v Byznys Clubu. Domovy se zvláštním režimem Alzheimer Home poskytují zdravotní i sociální péči pacientům s Alzheimerovou chorobou a ostatními onemocněními způsobujícími demenci.
