Přichází ochlazení. Postrachem českých aukcí jsou padělky

Tuzemský trh s umění má za sebou závratný rok. Sběratelé a investoři za umělecká díla a starožitnosti utratili v roce 2022 na sálových aukcích 1,65 miliardy korun. Dosud rekordní rok 2021 překonali o desetinu.

Také česká komunita lidí, kteří jsou ochotní utrácet za umění nemalé částky a stále lépe dokáží rozpoznat jeho hodnotu, se rozšiřuje. Navíc sběratelé a investoři bohatnou a na nákupy umění mají více peněz než v minulosti. Do hry také zasahuje mladá generace investorů, kteří mají k dispozici částky doplněné šesti nulami.

„Kromě toho je myslím důležitou změnou i demografická skladba nových zájemců o nákup umění. Jsou to převážně mladí lidé, mileniálové a zástupci generace Z, často s kreativním, start-upovým backgroundem, mají blízko ke kryptu a větší odolnost vůči riziku. I to hraje svou roli,“ říká Valérie Horváth, art specialistka J&T Banky.

„Teď je ideální doba pro obě strany. Pro ty, kteří prodávají, i pro ty, kteří investují a kteří si uvědomují, že umění je úžasný protiinflační nástroj,“ popisoval před časem pro SZ Byznys atmosféru na trhu roku 2022 René Rohan, spolumajitel firmy Artex. Ta nedaleko Prahy, v Měšicích, vybudovala největší soukromý depozitář pro uchovávání uměleckých děl a galerii.

„Většina majitelů si nepřeje zveřejňovat, co tady mají přesně uskladněno, takže mohu mluvit jen obecně,“ vysvětluje Rohan. „Jsou to vysoké hodnoty, v některých případech i nevyčíslitelné hodnoty.“

To, co zmiňoval galerista Rohan, potvrzují i data shrnutá v letošním J&T Bank Reportu. Obsáhlý průzkum oslovil necelých osm stovek sběratelů, vlastníků umění, prodejce umění a experty mimo jiných s dotazem, co podle jejich názoru akceleruje trh.

Výsledek? Ceny ženou vzhůru sami investoři, zejména ti noví.

A když se v květnu roku 2022 v Praze na aukci Galerie Kodl vydražil Staropražský motiv Bohumila Kubišty, vlastně to experty zase tolik nepřekvapilo. Učebnice dějin umění právě o tomto muži mluví jako o „zakladateli české moderní malby“ a díla z tohoto období patří k těm nejpoptávanějším. Dokazuje to také fakt, že částku 123,6 milionu korun za jedno dílo zatím žádná aukce nepřekonala. Jak ale říkají lidé, kteří se v oboru pohybují roky, ne o každém prodeji veřejnost ví.

Platí, že nenakupují jen soukromí sběratelé, fondy nebo firmy. Například Národní galerie Praha v loňském roce pořídila 27 uměleckých děl v celkové hodnotě 7,2 mil. korun. Pro nákupy využívá dva druhy financování: dotace Ministerstva kultury (4,915 mil.) a vlastní zdroje.

„Asi nejvíce pozornosti vzbudila akvizice pro Sbírku starého umění – socha Madona na andělském trůnu z Havraně (Madona s muzicírujícími anděly, Mistr Bečovské madony, s dobou vzniku mezi roky 1360–1370),“ uvedla Zuzana Vlčková, mluvčí Národní galerie. Instituce doplnila také sbírku fotografií Františka Drtikola a dvě díla umělecké skupiny Rafani.

Jak hodnotí vývoj cen uměleckých děl, sama Národní galerie komentovat nechce. „Z etických důvodů nekomentujeme vývoj na trhu s uměním, na kterém fungujeme nejen jako nakupující, ale také jako odborná autorita,“ vysvětlila Vlčková.

Nedávno zveřejněná čísla z prvního pololetí 2023 jasně naznačují ochlazení trhu, a to poměrně výrazné.

„Obraty tří největších světových aukčních síní (Sotheby’s, Christie’s a Phillips) se meziročně propadly o 18 procent. Nejedná se ale o žádný strmý pád, čísla jsou pořád vyšší než předloni nebo v předcovidovém roce 2019,“ uvedla Valérie Horváth z J&T Banky.

Co se týče českého trhu, podle jejích slov v tomto ohledu není výjimkou. „Obraty našich aukčních síní neznám, nicméně podle žebříčku deseti nejdražších položek na českém aukčním trhu za první pololetí letošního roku i k nám přišla „studená fronta“. Dohromady za ně kupci zaplatili téměř 200 milionů korun, tedy o něco méně než v letech 2021 a 2019 (covidový rok 2020 je prý příliš specifický) a – i vzhledem k zásadnímu loňskému rekordu Bohumila Kubišty – výrazně méně než loni.“

Polovina českých soukromých sbírek umění má hodnotu více než milion korun. Přes 10 milionů korun má v umění uloženo 17 procent sběratelů. Z vlastníků má doma umělecká díla v úhrnné hodnotě přes milion korun 15 procent respondentů, uvádí průzkum J&T Banky.

Pandemická popularita online aukcí umění na trhu i dál vesměs přetrvává, zajímavá je pro sběratele také tzv. hybridní forma, kdy si dražitelé mohou vybrat, jestli se zúčastní přímo v sále, po telefonu nebo budou klikat online. Draží se při nich obvykle větší množství děl. Z databáze serveru Artplus vyplývá, že zhruba 85 procent prodaných položek se vejde do 50 tisíc korun.

„Přesun aukcí ze sálů do onlinu byla nakonec takovou šokovou terapií, díky které řada kupců usoudila, že to má své výhody. Zatímco před covidem byla všeobecná vize spíš taková, že v onlinu se budou odbavovat deseti- až statisícové položky, ukázalo se, že může částečně nahrazovat i velké aukce,“ říká Valérie Horváth. Podle jejího odhadu ale na pandemických číslech online aukce nakonec nezůstanou.

A teď slabé stránky českého trhu. Tím největším je riziko nákupu padělku, a to zejména u děl meziválečných a poválečných autorů. Podle některých odhadů se „na trhu s uměním může vyskytovat od 30 do 50 procent padělků“, píše se mimo jiné v Art Reportu 2023.

„Na trhu se v minulosti objevila řada padělků obrazů Jana Zrzavého, ale také zástupců klasické moderny, známé jsou kauzy padělků obrazů otce a syna Pravoslava a Jana Kotíkových.“