Článek
Zatímco média v pondělí sledovala primárně inauguraci staronového amerického prezidenta, začal ve švýcarském horském letovisku Davos 55. ročník Světového ekonomického fóra (WEF), na který by mělo podle organizátorů dorazit na 3000 lidí z více než 130 zemí a z toho okolo 60 hlav států a vlád.
Očekává se, že i Donald Trump k účastníkům fóra promluví skrz telemost. Redakce SZ Byznys nyní přináší výběr zajímavých poznatků a názorů, které ekonomové, byznysmeni či politici v Davosu na kamery v rámci letošního hesla „spolupráce pro inteligentní věk“, pronesli.
Co řekl Amitabh Behar, ředitel mezinárodní charitativní organizace OXFAM sdružující 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a bezpráví ve světě.
„Jenom za loňský rok si miliardáři do svého majetku připsali dva biliony dolarů. To je třikrát větší růst než rok předtím. Na prvních deset miliardářů to vychází skoro tak, že jim 100 milionů dolarů přiteklo do pokladničky každý den.“
„Na jednu stranu vidíte jmění miliardářů enormně narůstat a narůstat. Na druhé straně vidíte, že 44 procent populace, to je 3,6 miliardy lidí, stále žije pod hranicí chudoby. A to je stejný údaj, který jsme měli v roce 1990. Takže nevidíte žádnou změnu, pořád máte 3,6 miliardy lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby.“
„Co teď vidíte, je miliardářský prezident, který dneska skládá přísahu a podporuje ho nejbohatší člověk planety. To je takový korunní šperk ve světové oligarchii. A já musím říct, že to není jen o tomto specifickém případu. Je to ekonomický systém, který jsme si vytvořili, kde jsou dnes miliardáři schopní utvářet ekonomickou i sociální politiku, což jim nakonec generuje více a více zisku. A to právě sledujeme – je tu éra nadvlády miliardářů.“
Co řekla Ngozi Okonjo-Iweala, generální ředitelka Světové obchodní organizace (WTO):
„Můj přístup a postup je zůstat v klidu. Vyčkejme, co politikové opravdu uzákoní a co vejde v platnost, než se moc rozvášníme. To je první věc. Říká se tomu obezřetný optimismus. Vím, že se to blíží a že budou oznámena cla, ale podívejme se na to, co se děje, postupně. Všichni si mysleli, že dnes nebo zítra tu budeme mít 60- nebo 30procentní cla. Zatím přišel ale požadavek na vytvoření studií a prošetření různých obchodních partnerů a typů obchodních dohod kvůli dopadu na USA. To je i docela povzbudivé.“
Co řekl David Rubenstein, předseda jedné z největších amerických investičních firem Carlyle Group:
„Prezident Trump tíhne k tomu být člověkem obchodu. Pokud dokáže vyjednat obchod, není ohledně cel tak ideologický, jak ho někteří lidé vykreslují. Takže pojďme počkat a uvidíme, co přijde. Nečekám, že nějaká gigantická cla vejdou v platnost zítra ani v blízké době.“
„Já myslím, že největšími překážkami pro růst a pro svět všeobecně je vyřešení válek na Blízkém východě včetně situace s Íránem. Pokud dokážete pokročit na Blízkém východě a v rusko-ukrajinském konfliktu, tak myslím, že budeme sledovat velký ekonomický růst po celém světě.“
Klíčem pro ekonomický růst je ukončení válek a strachu
Co řekl Ting Süe-siang, vicepremiér Číny:
„Ekonomická globalizace je výsledkem sociálního pokroku a technologického vývoje a to nelze zastavit. Protekcionismus neřeší problémy a obchodní války nikomu nepomohou. Měli bychom se chopit každé šance vést ekonomickou globalizaci a posunout se na další úroveň, která bude živější, inkluzivnější a udržitelnější.“
„Pro Čínu je dlouhodobou politikou dát se na cestu zelené transformace. Není to jenom účelné opatření. A nezáleží, jak se změní mezinárodní situace. Odhodlání Číny aktivně reagovat na klimatickou změnu se nezmění a vytrvá v prosazování snižování emisí uhlíku, znečištění a zeleného růstu. Zrychlíme ekonomiku, rozvoj společnosti a odpovídající zelenou transformaci a půjdeme za si za cíli a principy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody, abychom více přispěli ke globální reakci na klimatickou změnu.“
Co řekl Klaus Schwab, zakladatel Světového ekonomického fóra (WEF):
„Tohoto lze dosáhnout pouze upřímným adresováním existencionálních obav tolika z nás – obav menšin, obav těch, kteří se bojí urychlení degradace životního prostředí, i obav těch, kteří se bojí, že budou vynecháni z přechodu na věk inteligence.“
Co řekla Alicia Barcenaová, ministryně pro životní prostředí a zdroje v mexické vládě.
„Zaprvé musím říct, že optimismus musí přijít od samotné společnosti, protože svět na tom není dobře. Upřímně řečeno, deset let po Pařížské dohodě o klimatu se v tomto ohledu posouváme jenom velmi drobně. Trump oznámil, že odstoupí od klimatické úmluvy, a já myslím, že máme jen malou jistotu, že to budou právě velké společnosti nebo vlády, které na tom něco změní.“
„Pořád jsme stát produkující ropu, pořád jsme jako země (závislá) na fosilních palivech a od toho se zatím neodvracíme, takže myslím, že před námi leží velká výzva. A bohužel Spojené státy jsou vývozci zemního plynu, a teď, když Trump řekl, ‚těžte, zlatíčka, těžte‘, upřímně se bojím toho fosilního paliva, které se bude do mé země importovat. Na této frontě jsem velice pesimistická.“
Evropa by měla držet jednotná
Co řekl Alexander De Croo, premiér Belgie.
„Ve zkratce si myslím, že Evropané by se toho cíle měli určitě držet. No a co. Máme Green Deal, souhlasili jsme s tím, měli bychom se jej z klimatické perspektivy držet a měli bychom se jej držet i z perspektivy konkurenceschopnosti. Co bychom měli změnit, je, že se budeme toho cíle jasně držet, ale budeme otevření různým cestám, jak toho dosáhnout.“
„Jasně se držet toho cíle, mnohem více věřit inovacím, mnohem více věřit v to, co průmysl může dokázat, a posunout tu odpovědnost za inovace na stranu průmyslu. To je podle mě cesta, kudy se vydat, a nepřidávejme k tomu, prosím, tu nejistotu. Mluvili jsme o tom, co se děje ve světě. Svět je plný nejistoty a po včerejšku ještě o dost víc (inaugurace amerického prezidenta, pozn. red.), a možná zítra bude ještě více nejistý. Tak prosím, jako Evropané držme s Evropskou unií a nevytvářejme nejistotu rozdělováním se v našich cílech.“
Co řekla Damilola Ogunbiyi, vedoucí programu OSN Udržitelná energie pro všechny.
„Už dneska spolupracujeme v měřítku, které nemůže nikdo zastavit – ne jediný stát, ne jediný lídr, který se rozhodne udělat něco, protože to je podle něj globálně správně. Další z důvodů, proč bych se já chtěl více soustředit na globální Jih, je to, že přece nemůžeme žít ve světě, kde jsou lidé žijící v energetické chudobě, a myslet si, že se v klimatické dohodě posuneme. Nelze žít ve světě, kde polovina světa udělá něco a druhá polovina nemůže.“
