USA a Čína se perou. Evropská unie to může odnést

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvě největší ekonomiky světa se do sebe pustily v plné parádě. Americký prezident Donald Trump uvalil na dovoz čínského zboží daň v součtu 54 procent.

Ke šroubování cel došlo ve třech vlnách. Poslední zásah v podobě 34procentního zásahu vedl k tomu, že asijská velmoc odpověděla vyhlášením „recipročních“ tarifů rovněž ve výši 34 procent. A hlava Spojených států reagovala hrozbou dalších cel ve výši dalších 50 procent. Jenže to na Čínu podle expertů žádný dojem neudělá.

„Současná výše Washingtonem uvalených tarifů vůči Pekingu už je tak vysoká, že v podstatě znemožňuje obchod mezi oběma velmocemi. Jestli nyní Trump uvalí další cla ve výši 500 procent nebo 50, tak už je to v podstatě fuk,“ upozorňuje pro SZ Byznys investor sledující dlouhodobě čínský trh Dan Vořechovský z Vorechovsky Capital Management.

„Peking se na tuto situaci dlouho připravoval a rozprostřel svůj zahraniční obchod takovým způsobem, aby zásah ze strany Spojených států nebyl likvidující. Navíc čínská politika dlouhodobě tlačí na zvýšení domácí poptávky,“ dodal.

Zásahy, které si dvě největší ekonomiky světa vzájemně dávají, podle něj nedopadnou jen na asijskou velmoc, ale i na americké společnosti, které v Číně dlouhodobě působí. Jedním příkladem za všechny je firma Apple. Podle odhadů společnosti Evercore ISI z března tvoří Čína přibližně 80 procent celkové výrobní kapacity společnosti Apple. V důsledku celní roztržky si Američané podle odhadů Wall Street Journal připlatí za iPhone až o sedm tisíc korun.

„Americké firmy se podílejí na vývozu na americký trh z Číny zhruba třetinou. Apple není zdaleka jedinou společností, jíž se to týká. Americkým firmám dodává součástky i největší výrobce elektroniky z Tchaj-wanu působící v Číně, neboli Foxconn. Mezi jeho klienty patří kromě Applu i Microsoft a další. Tento celní konflikt narušuje dodavatelské řetězce, což se samozřejmě dotkne všech zúčastněných aktérů,“ vysvětluje Vořechovský.

Příčinou vyhrocené situace je z americké perspektivy přebytek, který má Čína ve vývozu zboží do Spojených států.

Podle amerických představitelů celkový obchod Washingtonu s Pekingem dosáhl v roce 2024 výše 582,4 miliardy dolarů, tedy 13,3 bilionu korun. Vývoz zboží z USA ve stejném období činil 143,5 miliardy dolarů, zatímco opačným směrem 438,9 miliardy dolarů. Deficit obchodu USA se zbožím s Čínou v roce 2024 činil necelých 300 miliard. Právě tento rozdíl uvádí Donald Trump jako hlavní důvod zavádění cel vůči Číně.

„Podle administrativy USA jde o hlavní důvod jejich současné celní politiky. Donald Trump se snaží navrátit výrobu do Spojených států, je však otázkou, zda se mu to tímto způsobem podaří. Z hlediska přímého dopadu na Čínu by americká cla v současných parametrech měla vést k poklesu HDP Pekingu o 2,5 procenta. Jenže Peking se na to připravil předem, a tak by mým odhadem měl pokles hrubého domácího produktu činit jedno procento,“ vypočítává dopady Vořechovský.

Další zásah podle něj nejspíš pocítí i investoři s penězi uloženými v asijské velmoci skrze pokles hodnoty akcií.

Dopady celní války vůči Spojeným státům se na investičních trzích už projevují masivními propady ceny akcií a podle odhadů má rovněž dojít ke zdražení zboží ve Spojených státech. Společnost S&P odhaduje, že v USA zdraží oblečení až o 37 procent, díly do počítačů o 30 procent a smartphony o 27 procent.

Dalším rizikem, jež sebou konflikt mezi největšími ekonomikami světa nese, je odklon jejich zboží na další trhy, přičemž se jako jeden z cílů nabízí i Evropská unie.

„Trump kromě cel udělal ještě jednu věc – zrušil výjimku pro celní řízení malých balíčků, které směřují do USA. V Evropě je ta výjimka nastavena na 150 eur, v USA to bylo 800 dolarů. Tato výjimka byla okamžitě zrušena, takže i ty nejmenší balíčky z čínských e-shopů budou proclívány a zboží z Číny tedy výrazně zdraží,“ vysvětluje pro SZ Byznys prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

„O to víc bude Čína hrnout své zboží na evropský trh, který se dlouhodobě neumí bránit záplavě levného a často i zdravotně závadného zboží z Číny,“ dodal.

Podle Vořechovského bude rovněž růst množství čínských investic na starém kontinentu. Evropa je v tomto kontextu z ekonomického hlediska ve schizofrenním postavení. Z jedné strany se unijní politici snaží navazovat či posilovat obchodní vazby s partnery mimo Spojené státy, protože i na EU uvalil Trump v několika vlnách cla, přičemž ta poslední představují zásah vůči zboží ve výši 20 procent a Unie se snaží vznikající obchodní deficit dorovnat posilováním dohod mimo USA.

Současně Unii vytlačuje v mnoha oblastech, jako je například elektromobilita či ocelářské výrobky, levnější čínská konkurence.

„Číňané se snaží rozšířit investice v zahraničí. Peking své firmy v roce 2024 vyzval, aby investovaly v zahraničí. Viděli jsme to například v automobilovém průmyslu, který je dnes pro Čínu výkladní průmyslová skříň. V Evropě se nacházejí například BYD či Chery Automobile a další. Z mého úhlu pohledu jejich investice budou přibývat. Unie ale není tak naivní jako v minulosti, tudíž investice probíhají zpravidla formou společných čínsko-evropských podniků,“ dodává Vořechovský.