Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od ledna do konce března viselo na pracovních portálech Jobs.cz a Prace.cz celkem 113 398 pracovních nabídek. To je jen o 5,4 procenta méně než ve stejném období v loňském roce. Zatímco jedna ze šesti firem sníží stavy, každý třetí zaměstnavatel plánuje naopak nabírat.
„K výraznému útlumu pracovních pozic v automotive zatím nedochází. Masivní nábor ale už vidíme ve zbrojení a v energetice kvůli přípravě nových jaderných zdrojů,“ uvádí příklad Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career.
Na první pohled budou mít firmy z čeho vybírat. Podíl nezaměstnaných podle dat Úřadu práce činil ke konci února 4,4 procenta, zčásti i díky zjednodušení procesu registrace nových uchazečů mírně stoupl. Počet lidí reagujících na pracovní nabídky roste.
Alespoň jedenkrát odpovědělo v prvním čtvrtletí na pracovní inzerát na zmíněných portálech bezmála 345 tisíc lidí, tedy o deset procent víc než loni. Ovšem nabídka a poptávka se jaksi nepotkávají. Buď je nabídka práce v jiném kraji, než kde žije uchazeč, nebo se na inzeráty hlásí nedostatečně kvalifikovaní kandidáti.
Kdo chybí nejvíc
Kritický je zejména nedostatek lidí v technických oborech, tedy řemeslníků, lidí vyučených v řemesle nebo inženýrů, a čím dál víc se nedostává specialistů ve zdravotnictví i v sociální péči.
Na plnou čtvrtinu inzerátů ze zdravotnického sektoru nikdo neodpoví. V elektrotechnice a energetice zůstává 21 procent nabídek bez odpovědi, v sektoru techniky a vývoje a také ve stavebnictví je to 19 procent, plyne z dat Alma Career.
Například v případě zdravotních sester mají zaměstnavatelé v průměru pouze čtyři reakce na inzerát. „Nabízené mzdy jsou tristní,“ komentuje Dombrovský. Také na pozice projektantů či vývojových inženýrů se hlásí obvykle jen čtyři lidé. V případě elektroinženýrů či stavbyvedoucích dokonce jen zhruba tři.
Podle zkušeností je pro slušný výběr vhodného kandidáta přitom zapotřebí v průměru alespoň deset reakcí na jeden inzerát. „Hodnoty pod pět už znamenají velmi vážný problém – jde o extrémně těžko obsaditelné pozice, pro které zhruba ve 20 až 35 procentech případů zaměstnavatelé nezískají ani jednoho vhodného kandidáta,“ komentuje Alma Career poznatky plynoucí z čerstvého průzkumu mezi zaměstnavateli a z dat z pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz.
Na pozice, kde stačí nižší kvalifikace, je naopak přetlak. Na místo recepční/ho se průměrně přihlásí 45 kandidátů či kandidátek, na číšníky a servírky zhruba 32, na pozici v back office pak 31 kandidátů a na jednu poptávku místa fakturanta přichází obvykle 30 reakcí. Zaměstnavatelé u nich totiž často nepožadují žádnou praxi ani specifické vzdělání, člověka si totiž vyškolí sami.
Čím vyšší požadované vzdělání, tím méně dostupných lidí. „Nestačí mluvit o celoživotním vzdělávání či jen otevírat další libovolné kurzy a školení – musíme konečně začít nabízet takové, které reflektují skutečné potřeby ekonomiky. To znamená jednoduché přihlášení, flexibilní formáty výuky i jejího financování a zejména zajištěné propojení s konkrétními pracovními příležitostmi,“ nabízí jedno z řešení situace na trhu hlavní analytik Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.
Jak trh rozhýbat?
Samy firmy by podle experta Dombrovského měly být transparentnější v tom, co nabízejí. Jen u 40 procent pozic je totiž zveřejněna výše mezd. Zatímco u pokladních, prodavaček a stavařů je to standard, u vyšších pozic naopak výjimka.
„Zaměstnavatelé by se měli přestat obávat otevřené komunikace o tom, jaké pracovní podmínky opravdu nabízejí. Férovost a alespoň základní transparentnost v oblasti mezd, benefitů i firemní kultury už dnes nejsou bonus – je to standard, který lidé očekávají.“ Má na mysli inzeráty, které lze denně číst na sítích a jež vypadají jeden jako druhý, jsou plné nic neříkajících pojmů a nabízejí vlastně samozřejmosti.
Jedním z důvodů přetrvávajícího napětí na pracovním trhu je i nízká ochota lidí měnit práci. Za rok vymění místo zhruba každý sedmý a jen každý dvanáctý odchází dobrovolně. Podle dat Alma Career se aktivně nyní snaží hledat novou nebo lepší práci jen necelých 15 procent ze všech zaměstnaných.
Dombrovský ale již dříve upozorňoval, že jedním z důvodů je také v Česku extrémně nízká podpora v nezaměstnanosti. Člověk, který se tak rozhodne práci změnit, nemá dost financí, aby měl čas a hlavně vyjednávací pozici na nalezení nového kvalitního místa.
Přitom z dat státní správy vyplývá, že po změně kariéry si člověk v průměru platově výrazně polepší. Lidé, kteří v posledním roce měnili práci dobrovolně, měli v následující práci mzdu v průměru o 12 procent vyšší. Ti, kteří změnili práci nedobrovolně, brali na novém místě v průměru o osm procent víc.
Bude se přidávat, ale pomaleji
Češi se ale bojí výpadku příjmu. Rezervy, o které by se mohli opřít, mají nejčastěji jen na tři měsíce, třetina lidí dokonce jen na měsíc. I proto Ministerstvo práce a sociálních věcí přichystalo změny podpory v nezaměstnanosti, které mají lidem po propuštění zajistit lepší podmínky, aby se nebáli „jít na pracák“.
Nárůst mezd bude i letos pokračovat, zhruba dvě třetiny firem chtějí přidávat, ale pomaleji než v minulých dvou letech, vyplývá z průzkumu mezi zaměstnavateli. „Teprve letos se lidé budou mít se svými výdělky lépe než v roce 2019. V letech 2022 a 2023 mzdy propadly kumulativně o 12 procent,“ připomíná analytik Dombrovský.
