Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko není připraveno na zelenou transformaci, a pokud nestihne rychle zareagovat bilionovými investicemi, zasáhne ho do pěti let další energetická krize. Na tom se shodli účastníci konference Efektivní energetika v Senátu.
Byznysmeni v čele s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem tím dali najevo, že už zařadili Green Deal do svých obchodních plánů. Podporu jim na konferenci slíbil premiér Petr Fiala (ODS).
Nový černý scénář je nasnadě. Emisní povolenky v dohledné době zdraží na 100 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého, produkce elektřiny z uhlí se přestane vyplácet a zavřou se všechny uhelné elektrárny, které dosud produkují 40 procent tuzemského proudu.
Česko bude nuceno dovážet elektřinu z Německa, jak ovšem připomněl Beneš, v takovém případě bude zdejší elektřina ještě dražší než u bohatších sousedů, protože vinou nedostatečného propojení soustav se do Česka nedostane levná složka německé produkce, proud z dotovaných větrných elektráren v Severním moři. Výpadek nastane podle poslance Ivana Adamce (ODS) ještě před rokem 2030 a bude trvat nejméně dva roky.
Úspory nepomohou. V rámci Green Dealu totiž podle expertů z Ministerstva životního prostředí začne spotřeba elektřiny růst. Zvláště po plošném zavedení elektromobilů a tepelných čerpadel vyroste ze současných necelých sedmdesáti terawatthodin (TWh) ročně na 100 TWh v roce 2050.
Proto nastal čas investic do nových zdrojů, které budou plnit požadavek na omezení emisí. Podle premiéra Fialy pokryjí v roce 2050 polovinu spotřeby atomové elektrárny. K tomu bude potřeba výkon nejméně šesti gigawattů, jinými slovy dostavba dalších čtyř reaktorů.
Je to šibeniční lhůta. Teprve letos lze očekávat rozhodnutí o dodavateli prvního nového bloku v Dukovanech, přitom poslední dokončený evropský reaktor Olkiluoto-3 stavěli Finové dvacet let.
Stejně neurčitý je prozatím plán na vzestup obnovitelných zdrojů. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že především slunce a vítr zajistí druhou polovinu potřebné kapacity. Podle odhadu ČEZ je teoreticky možné navýšit kapacitu solárních elektráren na sedminásobek a počet větrníků zvýšit desetkrát.
Slunce a vítr by i v tomto případě ročně vyrobily jen 20 TWh, tedy 20 procent potřebného proudu. V řádu procent mohou pomoci další obnovitelné zdroje, konkrétně voda či pálení biomasy a bioplynu.
Přesto není pochyb, že zbytek bude nutné dorovnat něčím jiným, a jak připustili účastníci konference, potřebnou kapacitu 20 až 30 terawatthodin zajistí jen investice do plynu. ČEZ proto už plánuje postavit paroplynové elektrárny s pětinásobným výkonem, než nabízí paroplynový blok v Počeradech, první svého druhu v Česku.
Právě paroplynové elektrárny, jejichž výstavba trvá tři až čtyři roky, mohou zabránit výpadku, který hrozí před rokem 2030.
Je pravda, že stejně jako uhlí se plyn počítá k fosilním palivům, proti uhlí však má poloviční emise. V každém případě bude nutné zvýšit dosavadní dovoz plynu až na dvojnásobek, zároveň prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček žádá změnit zákony, aby se paroplynky mohly stavět bez dlouhého povolovacího řízení.
O tom, jak velký byznys se otevírá, informoval Daniel Beneš z ČEZ odhadem, že si investice do nových elektráren vyžádají tři až čtyři biliony korun. Do toho nepočítá náklady na posílení kapacity rozvodných sítí, které podle Energetického regulačního úřadu dosáhnou jen do roku 2030 dalších 300 miliard.
Za podporu obnovitelných zdrojů hodlá Ministerstvo životního prostředí ve stejném období zaplatit bilion, který chce sehnat prodejem emisních povolenek. Za tím účelem je prý třeba, aby povolenky namísto Ministerstva financí napříště prodával ekologický resort.
