Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Spotřebitel se chová racionálně,“ vysvětluje důvody aktuálního optimismu hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Díky nízké inflaci začaly po Novém roce růst reálné mzdy, dokonce se začaly snižovat ceny ostře sledovaných potravin, díky teplé zimě nerostly ani náklady na energie. Nálada domácností se v důsledku zlepšila opravdu dramaticky, a jak potvrzují výsledky maloobchodu, začaly víc nakupovat. Banky dokonce zaznamenaly větší zájem o hypotéky.
V šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) znamená hodnota 100 procentních bodů průměrnou chuť utrácet. Tuto hranici spotřebitelé v dubnu překročili poprvé od léta 2021, kdy se poprvé ohlásila energetická krize. Deprese se pak tuzemské domácnosti nezbavily až do prosince 2023.
Tehdy obavy z dalšího zdražování energií a potravin dokonce způsobily, že spotřebitelský index poklesl na 85 procent. Letos v dubnu však dosáhl úrovně 104 procent.
Nálada se zlepšila rychlostí, jaká podle Eurostatu neměla počátkem roku srovnání v celé Evropské unii. „V tom ohledu se chováme mírně maniodepresivně,“ hodnotí ekonomka Horská prudkou změnu.
To potvrzuje i další zjištění ČSÚ. „Obavy z dalšího růstu cen jsou dokonce na nejnižší úrovni od prosince 2009,“ uvedla Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů.
Tuzemská ekonomika neroste už přes dva roky a zlomit stagnaci má právě okamžik, kdy rodiny znovu objeví chuť utrácet. „Zvýšená spotřeba domácností potáhne celé národní hospodářství,“ potvrdil nadějné vyhlídky expert Ministerstva financí David Prušvic, podle kterého se ekonomika letos probudí k růstu o 1,4 procenta HDP.
To potvrzuje i Horská. „Průmysl, zahraniční obchod, stavebnictví i spotřeba vlády se už dostaly na covidovou úroveň. Ještě zbývá, aby se k normálním poměrům vrátila i spotřeba domácností,“ vysvětluje, proč je chování rodin tak důležité.
Stejně vidí situaci také Dominik Rusinko z ČSOB: „Právě spotřeba domácností bude dle našeho názoru hlavním motorem růstu české ekonomiky v tomto roce,“ shrnuje analytik.
Právě domácnosti pomohly překonat krizi už před deseti lety. Jejich chuť utrácet tehdy podle ekonomky Horské probudil manévr České národní banky, která od října 2013 nakupovala devizy za stovky miliard korun, aby národní měnu oslabila nad úroveň 27 korun za euro. Tím zdražilo zboží z dovozu a lidé si uvědomili, že ceny dál klesat nebudou a s nákupy nemá smysl čekat.
Před deseti lety ovšem chuť utrácet rostla pomalejším tempem než v maniodepresivním období současné krize.
Nadšení na trzích však ještě může zchladit květen. Domácnostem se sice zlepšila nálada, protože bez velkých finančních potíží přežily zimu, ale po příchodu jara začínají počítat, jestli si v dalším průběhu roku mohou dovolit větší investice nebo drahou dovolenou.
Příkladem vybízejícím k opatrnosti budiž například loňský květen – tehdy se lidé po rovněž optimismem prodchnutém startu roku nakonec ještě rozhodli šetřit.
