Svět platí, aby mohl pít Coca-Colu. Milice v Súdánu vybírá výpalné

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslední dva roky volají Hishamu Salih Yagoubovi zoufalí súdánští řidiči. Prosí ho, aby zaplatil tisíce dolarů genocidní paramilitární skupině – výpalné za to, že dostane náklaďáky arabské gumy do přístavu, popisuje Bloomberg.

Arabská guma, lepkavá míza akácie, je nezbytnou složkou v řadě produktů, od Coca-Coly až po jogurty Danone nebo bonbóny M&Ms. Súdán stojí za 70 % světové produkce – a Yagoubova společnost Afritec patří mezi její největší dodavatele. „Musíte zaplatit hodně peněz milici Džandžavíd,“ vysvětluje Bloombergu Yagoub. Ten tvrdí, že milicím pravidelně platí asi 2500 dolarů za každý náklaďák.

Arabská guma funguje jako organický emulgátor ve výrobcích po celém světě – v cukrovinkách, lécích, limonádách a kosmetice. Dá se sklízet po celé Africe – od Senegalu po Keňu – ale miliony akácií, které rostou na písčitém pásu o rozloze 200 000 čtverečních mil napříč jižním Súdánem, jsou srdcem celé produkce. A právě tato oblast je nyní podle Bloombergu z velké části pod kontrolou právě polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF).

Dva roky po vypuknutí války, která vyvolala jednu z největších humanitárních krizí na světě, je dodavatelský řetězec v Súdánu úplně neprůhledný. Podle Bloombergu tak není možné zjistit, zda výrobky známých značek obsahují produkty, které financují válečné zločince.

„Kdyby arabská guma zmizela, receptura Coca-Coly by už nefungovala. Už by to nebyla Coca-Cola. V tuto chvíli ale není možné nic vystopovat,“ uvedl pro Bloomberg Maysara Elawad, poradce pro Albakry Factory for Packing & Preparing Gum Arabic, která ročně exportuje kolem 4000 tun gumy do firem v Evropě a USA. Arabská guma v Coca-Cole zabraňuje cukru klesat na dno plechovky.

Coca-Cola se pro Bloomberg k celé záležitosti odmítla vyjádřit. Nestlé pro agenturu uvedlo, že je odhodláno získávat všechny komodity odpovědným způsobem a v souladu s platnými regulačními požadavky. Mars, výrobce M&Ms, uvedl, že netoleruje úplatky nebo korupci a aktivně komunikuje s dodavateli ohledně hluboce znepokojivé situace v Súdánu. Je prý připraven přijmout jakákoli vhodná opatření, pokud zjistí jakékoli porušení svých zásad. Na dotazy neodpověděla ani Pepsi nebo Danone.

Arabská guma, kterou Afritec nakupuje od farmářů v Kordofánu v pytlích a kbelících, míří především k francouzské společnosti Nexira, která zpracovává 40 % celkové světové produkce gumy. Tento produkt se následně dostává do jogurtů Danone v Egyptě, do lahví Coca-Coly v Indii a Pepsi v Pákistánu. Nexira a její konkurenti, jako je americká Ingredion, irská Kerry Group a francouzská Alland & Robert, tomuto odvětví podle Bloombergu dominují.

Nexira už dříve uvedla pro Reuters, že kvůli válce omezila dovoz ze Súdánu a přijala opatření, aby rozšířila své zdroje o deset zemí. Chce tak snížit rizika v dodavatelském řetězci.

„Navzdory výzvám, které představuje nestabilní prostředí, zůstává sledovatelnost a legitimita exportů zajištěna, a to zejména díky přesunu aktivit do bezpečných oblastí, jako je Port Súdán, a vytvoření bezpečných koridorů,“ uvedla skupina.

Tento přírodní emulgátor se většinou vyrábí v oblastech držených RSF –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Dárfúru a severním a západním Kordofánu. Guma je pěstovaná většinou malorolníky nebo družstvy. Posléze je exportována k evropským zpracovatelům.

„Existuje skutečný otazník ohledně jejího získávání. Jak je získávána? Zahrnuje získávání arabské gumy násilí, zneužívání komunit a zneužívání farmářů? Odpověď je vždy pravděpodobně ano,“ uvedl pro Bloomberg Tedd George, konzultant ve společnosti Kleos Advisory, poradenské firmě specializující se na komodity na afrických trzích.

RSF ale popírají, že by jejich bojovníci loupili nebo vymáhali výpalné od dodavatelů arabské gumy. „Vlastníci súdánských společností zabývajících se arabskou gumou mají politické, sociální a ekonomické zájmy s armádou a islámským hnutím. Je přirozené, že to říkají,“ uvedl pro Bloomberg mluvčí RSF Nizar Ahmed.

„Jsme připraveni poskytnout firmám, podnikatelům a investorům všechny možnosti pro vstup do výrobních prostor a nákup produktu,“ dodal.

Milice gumu podle Bloombergu také kradou. V súdánském hlavním městě Chartúmu vypálily pole, zabily farmáře a ze skladů jí ukradly tisíce tun. Následně ji pašovaly přes hranice do Čadu, Libye nebo Egypta, čímž se nenápadně zařadila do globálního dodavatelského řetězce. Podle Bashira al-Kinaniho, člena Súdánské obchodní komory a Súdánské asociace arabské gumy, bylo od začátku války ukradeno přes 30 000 tun arabské gumy.

Podle Ahmata Mussy, obchodníka z Čadu a generálního ředitele společnosti Al-Khikhwane, súdánská guma zaplavila čadský trh vloni. Není podle něj ale možné zjistit, zda pochází od súdánských komunit, obchodníků nebo společností, jejichž práva zneužívají vojáci RSF, případně musely platit výpalné.

„Míchá se s čadskou gumou, hned jak vstoupí do země,“ řekl Bloombergu a dodal, že některá guma opouští zemi přes Kamerun.

Súdánská armáda také zavedla poplatky za nakládání suroviny, vývozní daň a poplatky za lesní hospodářství. Tento dodatečný poplatek ve výši 1550 dolarů (36 000 Kč) za tunu posílanou z Port Súdánu pomáhá financovat armádu vedenou generálem Abdelem Fattahem al-Burhanem, který byl v USA sankcionován kvůli jeho roli v bombardování civilní infrastruktury, útocích na školy, trhy a nemocnice a mimosoudní popravy. Mluvčí armády na žádost Bloombergu o komentář k poplatkům neodpověděl. Armáda ale v lednu uvedla, že sankce odmítá a odsuzuje.

To znamená, že ať už arabská guma opustí Súdán jakkoli, pravděpodobně díky ní bohatnou váleční zločinci či jejich okolí.

Arabská guma se používá již po tisíciletí. V Africe ji v době kamenné používali jako lepidlo, vyskytovala se v barvách starověkých čínských písařů, sloužila k balzamování mumií egyptských faraonů nebo ke zpevnění rtěnky používané královnou Alžbětou I. a Kleopatrou. Staří Řekové ji používali k léčbě vředů a staří mistři, například Rembrandt, ji používali jako pojivo barev.

A podstatná je dodnes. V posledních dekádách se stala pro globální potravinářské společnosti natolik důležitou, že se Súdáncům u Clintonovy administrativy podařilo zajistit její vyjmutí z rozsáhlého sankčního režimu, který byl v roce 1997 na Súdán uvalen za podporu terorismu a poskytnutí útočiště Usámovi bin Ládinovi. Společnosti jako Cargill vyvinuly syntetické alternativy, ty ale přírodní arabskou gumu nenahradily.

Hlavní zpracovatelé a kupci arabské gumy jsou členy Sedexu, platformy, kterou podniky používají k hodnocení a řízení etických a udržitelných rizik v jejich dodavatelských řetězcích, píše Bloomberg. Dodavatelé v Súdánu ale tvrdí, že koupit arabskou gumu, která by etické standardy splňovala, se od začátku války stalo téměř nemožné.

Přibližně 70 procent z 72 000 metrických tun arabské gumy, kterou Evropská unie dovezla z celého světa v roce 2024, pocházelo ze Súdánu. Ačkoli došlo k mírnému poklesu exportu Súdánu do EU (tři procenta v tomto období), tento pokles byl vyrovnán téměř identickým nárůstem exportů ze sousedního Egypta, země, která tradičně vyváží jen velmi málo. Vzrostly také exporty z Čadu.

„Nám je jedno, jestli to bylo pašováno,“ řekl Bloombergu Mussa, obchodník z Čadu. „Důležité je, že je to správně zváženo a že dostanete své peníze.“