Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Svět čelí podle reportu Světové banky zásadní demografické transformaci. Na planetě přibývá lidí, jichž v letošním roce bylo podle OSN 8,2 miliardy a v roce 2050 má populace podle téže prognózy vzrůst na 9,7 miliardy.
Společně s větším počtem žijících poroste také množství těch, kteří překročí magickou hranici sta let. Momentálně se populace těchto pamětníků odhaduje podle Pew Research Center na 772 tisíc. Ve zmíněném roce 2050 má jejich počet stoupnout na 3,7 milionu.
„Myslím si, že těch překračujících stovku bude násobně víc. Statistika od Pew Research Center vychází z drobného procenta takzvaných dlouhověkých lidí. To z genetického hlediska není nic speciálního. Když do našich předpokladů zahrneme i investice do dlouhověkosti a celkově se proměňující životní styl části populace, může být výsledné číslo o jeden či dva řády vyšší,“ říká pro SZ Byznys řídící partner Longevity Tech Fund a ředitel Healthy Longevity Clinic Petr Šrámek.
Demografická proměna společnosti ukazuje růst populace až do konce 21. století. Nese sebou i ekonomický rozvoj a investice do sektoru dlouhověkosti neboli longevity. Vývoj nových léků, technologický rozvoj v oblasti zdravotnictví a další cesty, jimiž se lidé snaží zpomalit stárnutí, to vše zahrnuje finanční investice do dlouhověkosti. Medicína a studium stárnutí člověka prochází podle analýzy JP Morgan radikálním rozvojem a díky výzkumům dochází k pokroku v pochopení biologie stárnutí.
Finance nainvestované do tohoto sektoru v roce 2021 překonaly podle dat Longevity Tech Fundu 10 miliard dolarů, zhruba 240 miliard korun. V následujících dvou letech přišel pokles a finance tekoucí do tohoto odvětví se pohybovaly kolem pěti miliard korun. Letos má podle dosavadních ukazatelů dojít k investiční renesanci longevity.
Společnost Longevity.Technology ve svém reportu uvádí, že v první polovině letošního roku dosáhly investice do dlouhověkosti zhruba na 4,7 miliardy dolarů. Podle Šrámka letošní výsledek překoná rekordních 10 miliard dolarů z roku 2021 a pro příští rok předpokládá, že do zpomalení stárnutí lidé začnou investovat vyšší částky.
„V současnosti je problém společností, jež se tímto oborem zabývají, především legislativa. Stárnutí totiž není bráno jako nemoc, což ztěžuje výzkum společnostem pohybujícím se v tomto sektoru. Část nově nastupující administrativy Spojených států včetně ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho, patří k longevity komunitě. Vzhledem k tomu očekávám, že se ve Spojených státech, které jsou světovým leaderem v oboru, dojde k legislativním změnám usnadňujícím společnostem z oblasti dlouhověkosti fungování na trhu, a tím pádem dojde i k dalšímu ekonomickému rozvoji,“ předpovídá Šrámek další vývoj.
Důležitou součástí rostoucího odvětví je také důraz na to, aby se lidé nejen dožili vysokého věku, ale aby i poslední dekády života prožili rovněž v co nejlepším zdravotním stavu. Počet let, které člověk prožije například v Česku ve zdraví, se totiž pohybuje kolem dvaašedesáti, zatímco doba dožití dosahuje v tuzemsku zhruba 80 let.
Podle chirurga Tomáše Šebka, který stojí v čele projektu Ministr zdraví, jehož cílem je prodloužit dobu dožitou ve zdraví o pět let, musí lidé z hlediska longevity dbát spíše na kvalitu stáří než na honbu za nesmrtelností.
„Máme strašně krátkou dobu prožitého života ve zdraví a přitom se společnost honí za nesmrtelností. To znamená, že pokud se bavíme o longevity z hlediska dlouhověkosti, předbíháme dobu. Draze léčíme nemoci, jimž lze často předcházet prevencí. Naše republika například v obezitě předbíhá Spojené státy a to jsme se jim ještě před deseti lety smáli za jejich stravovací návyky,“ říká lékař pro SZ Byznys.
Technicky jsou podle něj lidé schopni dožít se v ideálních podmínkách až 140 let, pokud by takový člověk od novorozence po smrt dostal veškerou lékařskou péči a jeho podmínky k životu by byly uzpůsobené tomuto cíli.
Společnost sama však kvůli nedodržování preventivní péče o zdraví, která často nevyžaduje ani finanční investici, podléhá chorobám, jež si lidé sami přivozují nezdravým životním stylem. Právě ten je podle všech dostupných zdrojů pro dlouhověkost klíčový.
Neinfekční choroby
Šebkovu tvrzení dává za pravdu i zmiňovaný report od Světové banky. Podle něj rychle stárnoucí populace a zvyšující se zátěž neinfekčních chorob, mezi které patří srdečních onemocnění, rakovina či cukrovka, rostou a vyžadují strategickou reakci.
Nyní způsobují tyto choroby více než 70 procent úmrtí po celém světě, přičemž nejvíce ohroženy jsou země s nízkými a středními příjmy. Report předpokládá, že do roku 2050 se počet úmrtí zvýší z dnešních 61 milionů na 92 milionů ročně, přičemž drtivá většina bude spojena právě s neinfekčními nemocemi.
Ty nejenže zkracují životy, ale také přinášejí ekonomické ztráty – domácnosti kvůli nim upadají do chudoby, zdravotní systémy čelí neúnosným nákladům a zaměstnavatelé ztrácejí produktivní pracovní sílu.
Zdravotní systémy to nezvládnou, varuje banka
Světová banka upozorňuje, že pokud nedojde k zásadní změně, nebudou systémy zdravotní péče schopny zvládat rostoucí nápor. Zvláště alarmující je situace v rozvojových zemích, kde chybějí prostředky na léčbu a prevenci těchto nemocí, což prohlubuje sociální nerovnosti. Přitom lze z hlediska longevity v tomto kontextu řadě chorob předcházet a skrze prevenci tak dbát na vlastní dlouhověkost.
„Primárně je důležitá pestrá strava, občasné půsty, neužívání návykových látek a vystavování se do určité míry chladu. Ten totiž podporuje imunitu a v buňkách se navíc startují reverzibilní mechanismy, které je dokonce omlazují. Svou roli hraje také kvalita spánku a velmi významnou kategorií je z hlediska zdraví také pohyb. Nesmíme zapomínat na kvalitní mezilidské vztahy. Ty nejlepší země na planetě z hlediska délky dožití, takzvané modré zóny, ukazují, že lidé v nich našli smysl své existence v prospěšnosti pro komunitu a pěstují dobré vztahy se svým okolím,“ vypočítává další nedílnou součást longevity lékař.
Mezi jím zmíněné modré zóny patří například japonský ostrov Okinawa. Právě z této země pochází i nejstarší člověk současnosti Tomiko Itókaová, jíž je 116 let.
„Když se Japonců zeptáte, co je smyslem života, odpoví vám nejspíš ikigai. Tato filozofie smyslu života pracuje s dlouhodobou perspektivou prospěšnosti člověka pro společnost, v níž žije, také o jeho duševní spokojenost a dobré vztahy. Může tak být jedním z klíčů v hledání dlouhověkosti,“ uzavírá Šebek.
