Firmy zdražují i „skrytě“. Proti inflaci se jistí příplatky i doložkami

„Koncert, nasmlouvaný na květen 2020, se kvůli covidu posouval asi třikrát a místo za rok, se nakonec konal za dva roky. V účetnictví to dělalo nepořádek,“ vysvětluje ředitel pražské O2 areny Robert Schaffer, proč hala, kde se konalo mistrovství světa v hokeji, zavedla inflační doložky u akcí s konáním za rok či dva.

Inflační doložky uplatňuje ve smlouvách s pořadatelskými agenturami. Je to standardní legální nástroj, stejně jako další, méně typické způsoby, jak firmy bojují s inflací.

Pomocí doložek se běžně jistí společnosti proti rizikům rostoucí inflace. Uplatňují se roky například u stavebních zakázek. S dvoucifernou inflací jsou atraktivním nástrojem i u firem, které je dříve ve smlouvách neměly.

Zavedla je například společnost Young Hippocampus, která zajišťuje pětileté dvojjazyčné vzdělávání na základních školách. „V tomto roce jsme ceny navýšili o sedm procent, ačkoliv průměrná roční inflace byla 15,1 procenta. Jinými slovy, máme smluvně možnost uplatnit výši inflace, ale snažíme se o maximálně klientský přístup,“ vysvětlila spoluzakladatelka Renáta Buckle.

Plnou vahou inflace dopadá na nájemce v obchodních centrech, potvrdilo redakci SZ Byznys několik řetězců s desítkami prodejen.

„Probíhají těžká jednání, ale v 90 procentech případů nám nezbývá, než akceptovat změnu smlouvy a uplatnění inflační doložky. Zatímco soukromí investoři u prodejen v centrech měst akceptují nějaký kompromis a jdeme třeba na polovinu inflace, správci obchodních center ji přenášejí celou,“ popsal Richard Procházka, ředitel skupiny Lagardère Travel Retail, která provozuje trafiky Relay, pekárny Paul a MrBaker, kavárny Costa Coffee a také duty free obchody na Letišti Václava Havla.

V nákladech jsou to milionové částky navíc. „Navýšení o 15 procent je podle našeho rozboru neadekvátní. Na straně pronajímatelů nedochází k takovému nárůstu nákladů spojených se správou a řízením budovy. Ve finále inflační doložky napomáhají k další inflaci,“ je přesvědčen.

Firma na to reaguje třeba automatizací, aby uspořila náklady na lidskou práci. „Teď už nezdražujeme, nemůžeme zákazníkům neustále zvyšovat ceny,“ dodal.

Jiný řetězec, který nechtěl být jmenován, tvrdí, že kvůli tomu bude muset zdražit. „Nic jiného nám nezbývá, žádný obchodník to nemůže nést na svých bedrech,“ řekl ředitel sítě s desítkami obchodů. „Doložky jsou v naprosté většině smluv. U nájmů v českých korunách se inflační doložky objevují zhruba v podobných relacích, jako je inflace v ekonomice,“ uvedl.

„Netroufám si posoudit, jak jsou na tom pronajímatelé. Faktem je, že dochází k uplatnění inflačních doložek. U eurového indexu od devíti do 12 procent, u korunového o 15 až 16 procent. Zvyšují se nejen nájmy, ale i marketingové poplatky,“ říká šéf řetězce Oxalis s čajem a kávou Jiří Olšák.

Také on tvrdí, že se to přenáší do cen zboží. Poplatky za správu centra v jednom případě vzrostly dokonce na dvojnásobek. „Můžeme však už čekat jen minimální zdražení v řádu procent,“ dodal.

Největší řetězec se sportovními potřebami a outdoorovým vybavením Sportisimo potvrzuje, že téměř všichni pronajímatelé uplatňují inflační doložky. „Znamená to skokový nárůst nájemného v průměrné hodnotě 11 procent, což je ohromný náklad,“ uvádí manažerka expanze Markéta Haidlová.

Inflační doložky se podle advokátní kanceláře Sedlakova Legal vyskytují typicky u všech dodavatelů, kteří nabízejí trvalé nebo opakující se plnění delší než rok, jako jsou poskytovatelé software.

„Doložka umožňuje k určitému datu navýšit cenu o míru průměrné roční inflace za uplynulý rok. Navýšení může být zaokrouhleno, například na desetikoruny nahoru. Nesetkáváme se tedy s tím, že by se inflace zohledňovala pouze částečně, většinou se zohledňuje celá nebo dokonce i navýšená,“ vysvětlil advokátní koncipient Pavel Čech.

Někteří dodavatelé jsou však poměrně kreativní a proti inflaci se brání jinak. Milan Baše, majitel společnosti Miba vyrábějící veletržní stánky a také kuchyně, tvrdí, že někteří dodavatelé zdraží paušálně celý sortiment a předpokládají, že firmy budou licitovat o výši dodatečných slev.

„S vysokou inflací poskytují menší slevy z ceníkových cen například na lamino desky, kování, panty, úchytky a další materiál,“ uvedl.

Kladenský výrobce dveřních výplní VP Trend si u svých dodavatelů všiml jiné obchodní strategie. „Dochází k určitému jištění se formou energetických či palivových příplatků či přirážek, které se mění v závislosti na cenové situaci na trhu paliv a energií,“ říká obchodní ředitel Stanislav Obyt.

Je to podle něj nepříjemnost, která se dříve či později bude muset promítnout do prodejních cen, pokud ceny paliv a energií neklesnou na rozumnou úroveň nebo nebudou kompenzovány poklesem cen jiných komodit.

„Palivový příplatek u ceny přepravy může běžně dosahovat 17 procent, energetický příplatek k ceníkové ceně může například u skla dosáhnout 25 procent,“ uvedl. Podobné příplatky jsou dlouhodobě využívány u dopravních společností.

Kvůli inflaci se navyšují také holé nájmy. „Doložky se hojně uplatňují a budou uplatňovat. Divil bych se, kdyby pronajímatelé minimálně částečně doložky nevyužili a nájmy nezvedli o pět až 10 procent. To je, řekl bych, seriózní. Myslím, že nikdo z velkých firem nezvedne nájmy o celou inflaci,“ sdělil Tomáš Kašpar, předseda Asociace nájemního bydlení.

Developeři podle Víta Sourala ze společnosti Trigema inflační doložky dobře znají, protože nemají jasno, za kolik postaví a jaké budou ceny stavebních materiálů. U prodejů nemovitostí koncovým zákazníkům se však běžně nevyskytují.