Článek
Pandemické rozpočty a zejména schodek veřejných financí stojí za tím, že letos lidem začala „daňová svoboda“ později. Oproti roku 2019 o celých dvacet dnů, spočítal ve své každoroční analýze Liberální institut.
Vláda si půjčuje další a další peníze. Chápu, že chce lidem pomoct, ale cílenější pomoc by byla lepší.
Česko si tak pohoršilo nejen proti vlastním předcovidovým výsledkům, ale zaostává také o deset dnů proti průměru zemí OECD. I tam se však vlivem obrovských výdajů států na zvládání pandemie Den daňové svobody posunul zhruba o dva týdny.
„Vypovídá to zejména o tom, jak si vlády zvykly na nový normál. A znamená to, že česká vláda omezuje výdaje méně než vláda průměrné země OECD,“ vysvětluje Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu. „Zdá se, že za normu bereme stamiliardové schodky.“
Podle něj ale ani nová vláda, která sice rozpočet velkou měrou zdědila, zatím neprojevuje snahy šetřit. „Vláda si půjčuje další a další peníze. Chápu, že chce lidem pomoct, ale cílenější pomoc by byla lepší,“ uvedl Martin Pánek pro SZ Byznys.
Tradičně nejdéle pracují na stát Francouzi, letos až do 26. července. Naopak daňově nejsvobodnější jsou v Irsku, už od 25. března.
17., nebo 18. červen?
V Česku ale existují hned dva žebříčky. Ten, který prezentoval Liberální institut, a druhý, který počítá společnost Deloitte. Podle prvního nastává daňová svoboda 17. června, podle druhého až o den později, 18. června.
Za odlišným datem stojí odlišné metodiky výpočtu. Zatímco Liberální institut pracuje s fiskálními výdaji a pracuje s hrubým domácím produktem, Deloitte dělí rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů vládního sektoru a čistého národního důchodu.
Na čem se tvůrci obou žebříčků letos shodují, je to, že snížit lidem daně a termín „dne svobody“ posunout půjde jen stěží.
„Potřeba snížit rozpočtový schodek příliš prostoru k dalšímu snížení daňové zátěže bohužel nedává,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
„Rychlá řešení v politice asi moc neexistují, obzvlášť když je vláda složená z pěti stran a každé rozhodnutí znamená velký kompromis. Jedním z řešení by bylo privatizovat Budvar nebo jiné státní podniky, jak zmínila Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) před pár dny. Tím by stát získal nějaké finance, i když nevěřím, že by to udělal,“ řekl Martin Pánek z Liberálního institutu.
