Spotřeba lihovin klesá, daně rostou. České likérky bojují o budoucnost

Už několik měsíců si mohou lidé v některých českých hospodách a restauracích objednat Green Deal.

Peprmintový likér s chili papričkou odkazující na klimatickou politiku Evropské unie uvedla na trh jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz jako první v plánované „funny řadě“ produktů, která má tradičnímu výrobci lihovin pomoci udržet pozice na klesajícím trhu.

„Je to taková trochu provokace na Evropskou unii, někdo Green Dealu fandí, někdo ne. První dva měsíce ukazují, že se to na trhu na uplatnilo docela dobře a myslím, že to budeme prodávat dál. Máme na to ochrannou známku pro celou Evropskou unii a nabídneme to i do zahraničí prostřednictvím našich distribučních kanálů,“ říká ředitel firmy Josef Nejedlý.

Nápoj Green Deal je o něco silnější a dražší než tradiční peprmintový likér, který patří k nejprodávanějším produktům Fruko-Schulz. „Na vesnicích se stále víc pije klasická zelená a její prodej za poslední rok stoupá,“ popisuje Nejedlý.

„Prodává se dobře, téměř jako tuzemák, který je v Česku nejprodávanější lihovinou. Lidé se k těmto levnějším, klasickým lihovinám vracejí, protože se kvůli růstu spotřební daně všechno zdražuje a tuzemák, zelená, vodka a další konzumní lihoviny jsou pořád nejlevnější,“ říká.

Na české lihovarníky však dolehly těžké časy. Spotřeba alkoholu obecně a lihovin zvlášť mírně, ale setrvale klesá v důsledku změny životního stylu a jiných zvyků nastupujících generací. Na výrobce lihovin také dopadá zvyšování spotřební daně a do budoucna nehledí s optimismem.

„Situace, která nastala a ještě v následujících letech nastane, byznysu s lihovinami v České republice extrémně nepřeje,“ říká šéf vizovické likérky Rudolf Jelínek a zároveň prezident Unie výrobců a dovozců lihovin Pavel Dvořáček. „Určitě to povede k nějaké konsolidaci. Je otázkou, kdo bude konsolidovat, ale určitě k tomu dojde,“ předpovídá.

Spotřební daň z lihovin se v posledních letech zvedala několikrát. V roce 2020 vzrostla o 13 procent na 64,50 Kč z půl litru 40procentní lihoviny. V rámci vládního konsolidačního balíčku se znovu zvýšila letos o 10 procent a stejný růst nastane i od 1. ledna 2025. V roce 2026 se má daň zvýšit o pět procent.

Koncem roku 2023 reagovali prodejci alkoholu na zvýšení daně masivním předzásobením, takže prodeje výrobců lihovarníků sdružených v Unii výrobců a dovozců lihovin klesly za letošní první pololetí meziročně o více než polovinu.

To nicméně neznamená, že by se podobně výrazně propadla i spotřeba lihovin. „Spotřeba klesá v řádu jednotek procent, ale lihoviny pocházejí buď z černého trhu nebo ze zahraničí. To není to moc chytrá makroekonomická politika,“ tvrdí Dvořáček.

Jak oznámilo Ministerstvo financí, vláda za prvních devět měsíců letošního roku vybrala na spotřební dani navzdory vyšší sazbě o něco méně než loni. „Inkaso spotřební daně z lihu za tři čtvrtletí roku 2024 meziročně mírně pokleslo, a to o 0,1 miliardy na 6,3 miliardy korun, tedy o 1,5 procenta,“ uvádí Informace o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za první až třetí čtvrtletí 2024.

„To je způsobeno výrazným předzásobením se před zvýšením sazby spotřební daně a následnou nízkou produkcí lihovin na počátku roku. Další vlnu předzásobení před zvýšením spotřební daně očekáváme koncem tohoto roku. Právě na objemu předzásobení závisí fakt, zda bude rozpočtovaná částka naplněna, případně zda dojde k jejímu mírnému nenaplnění,“ píše se ve zprávě.

Podobný scénář se odehrává i tentokrát v důsledku dalšího zvýšení spotřební daně od Nového roku. „Příští rok bude tragický, protože teď v listopadu a prosinci se všichni předzásobují a spotřební daň je splatná do 55 dnů od vyskladnění,“ upozorňuje Dvořáček.

Jak upozorňuje ředitel Palírny u Zeleného stromu Pavel Kadlec, jeho firma zavedla kvůli obrovské poptávce před koncem roku třísměnný provoz. „To přetěžuje výrobní kapacity i zaměstnance. Naopak s poklesem poptávky po Novém roce může dojít i k dočasnému poklesu výroby a využití kapacit na jiné činnosti,“ uvádí.

Lihovarníkům vadí hlavně přístup státu, který podle nich daňově zvýhodňuje jiné druhy alkoholu, hlavně takzvané tiché víno. Z něj se díky výjimce žádná spotřební daň neplatí, na což likérky žehrají už několik let.

„Zhruba čtvrtina alkoholu se spotřebuje v lihovinách. Z nich se ale vyberou dvě třetiny spotřební daně z alkoholu. To je obrovský nepoměr,“ říká Dvořáček.

Jak však SZ Byznys sdělilo Ministerstvo financí, změna zatím není na obzoru. „O zdanění tichého vína se v průběhu tohoto roku vedla řada debat. Nepodařilo se nicméně nalézt shodu v rámci vládní koalice,“ napsal Ondřej Macura z tiskového odboru ministerstva.

Kromě nižší spotřeby prochází český trh s lihovinami dalšími proměnami. Podle údajů společnosti NIQ, která se zabývá výzkumem trhu, došlo za posledních 12 měsíců od konce listopadu k poklesu spotřeby například zdaleka nejoblíbenější české lihoviny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rumu.

Maloobchodní prodej této kategorie se v porovnání s předchozími 12 měsíci snížil o 6,1 procenta. Kategorie netřtinových rumů, tedy populárních tuzemáků, se pak podle dat jejich největšího výrobce, firmy Stock Plzeň-Božkov, propadla dokonce o více než 10 procent.

„Poslední dva roky klesá množství prodaných lihovin, i když propad v posledním roce zpomalil z -4,9 procenta před dvěma lety na -2,7 procenta za poslední rok,“ popisuje Romana Duníková z NIQ.

„Zajímavé je, že v posledním roce se zastavil růst kategorie gin, která v předchozích letech jako jedna z mála rostla, naopak se k růstu vrací hořké bylinné likéry, whisky či slivovice a v růstu zrychlila vodka. Výrazně také rostou míchané alkoholické nápoje, takzvané RTD, jejichž prodeje se zvyšují dvouciferným tempem,“ dodává.

Světová spotřeba alkoholu podobně jako ta česká dlouhodobě mírně klesá, ačkoli společnost IWSR, která analyzuje globální trh s alkoholem, předpovídá na příští rok mírný růst prodejů.

Českým likérkám se nicméně dlouhodobě daří část své produkce vyvážet. Před deseti lety se z Česka vyvezly lihoviny a destiláty v hodnotě necelých dvou miliard korun, loni to bylo za 2,1 miliardy. Většina exportu mířila do evropských zemí, ale roste také vývoz do Ameriky a Asie.

„Export je jedna z důležitých záchranných nohou, na kterých se snažíme stát, protože spotřební daň se vždycky platí až v místě spotřeby. My jsme určitě konkurenceschopní ve výrobě a orientace na export proto dává smysl,“ říká Dvořáček, podle něhož se ročně vyváží zhruba 15 procent domácí produkce.

Některé firmy se také specializují na prémiové produkty. Těch se sice objemově prodá mnohem méně než těch nejlevnějších, na druhé straně na ně vzhledem k vyšší ceně tolik nedopadá zvyšování spotřební daně.

„U lihovin, které vyrábíme třeba my v Blatné a které jsou ve vyšší cenové kategorii, to zdražení nehraje takovou roli jako u tuzemáku nebo u vodky,“ říká spolumajitel Zámeckého lihovaru Blatná Václav Šitner.

„Nám se dobře prodává třeba řada ovocných destilátů Baron Hildprandt, ale i další ovocné pálenky. Máme v tom určitou tradici, lidé ty značky znají a vědí, jak chutnají. Každý rok máme něco nového, třeba třešňový nebo jablečný destilát,“ doplňuje.

Vyšší daně vedou podle lihovarníků k růstu černého trhu s alkoholem. „Před metanolovou aférou v roce 2012 se podíl nezdaněných lihovin na celkových prodejích odhadoval na desítky procent, poté se to snížilo na jednotky procent,“ tvrdí Dvořáček.

Pomoci by podle Unie výrobců a dovozců lihovin mohl návrat systému elektronické evidence tržeb (EET). Tu zavedla v roce 2016 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL s Andrejem Babišem v roli ministra financí, kabinet Petra Fialy ji o sedm let později zrušil. „To je jedna z věcí, která by mohla pomoci celému sektoru,“ říká šéf unie a společnosti Rudolf Jelínek Pavel Dvořáček.