Článek
Slováci letos budou zkoumat „méně obvyklé“ možnosti financování svého státního dluhu. Slovenský stát vydává drtivou většinu svých dluhopisů ve své domácí měně euro, s velmi malým podílem norských korun a také švýcarských franků, v nichž dluhopisy vydali loni.
Letos plánuje emitovat cenné papíry v celkové hodnotě 12,0 miliard eur (301 miliard korun). Malá část z toho by ale mohla být znovu v méně obvyklých měnách, a podle informací SZ Byznys také v českých korunách.
„Pod ‚méně obvyklými‘ možnostmi rozumíme méně běžné měny emitované jinými než domácími (tzn. eurovými, pozn. red.) státními emitenty,“ uvedl pro server GlobalCapital vedoucí oddělení řízení dluhu slovenské stání agentury Ardal Peter Šoltys.
„Slovensko v minulosti vydalo dluhopisy v českých korunách, norských korunách a existují nové trhy, které mohou být také atraktivní, jako je britská libra. Slovensko například bylo v roce 2024 prvním státem, který od roku 2017 emitoval dluhopisy ve Švýcarsku, tak proč v příštích letech neobjevovat další evropské země?“ dodal.
Blízké měny
Podle něho k této mezinárodní emisi dojde pravděpodobně ve druhém čtvrtletí roku 2025, nebo na podzim.
„Podle toho, co jsem slyšel od lidí z Ardalu a ministerstva financí, tak je v plánu emitovat dluhopisy v ‚měnách blízkých Slovensku‘, kam samozřejmě spadá i česká koruna. Předpokládám, že to nakonec může být více měn. V plánu je také vyhnout se emisím v amerických dolarech,“ uvedl slovenský finančník, který se SZ Byznys mluvil pod podmínkou anonymity.
Podle něho je nevýhodou vydávání dluhopisů v malých měnách snížení likvidity státního dluhu Slovenska. „Přiznám se, že této strategii moc nerozumím, protože se rozložením relativně malých emisí do vícer měn snižuje likvidita státního dluhu,“ dodal. Likvidita v tomto případě znamená, že bude k dispozici menší objem cenných papírů, a úroková sazba proto může výrazněji kolísat.
Samotná slovenská agentura Ardal své plány nechtěla dál komentovat.
Plán má ale i své výhody a důvodem pro financování Slovenska v malých měnách může být podle dalších oslovených finančníků rozložení rizika. „Myslím si, že je to z důvodu diverzifikace a oslovení dalších potenciálních investorů. Jiný důvod mě nenapadá, protože zájem o naše dluhopisy je stále vyšší než nabídka. Dokonce se v poslední době úrokové sazby mírně snížily,“ uvedl pro SZ Byznys bývalý guvernér Slovenské národní banky a předseda Národní rozpočtové rady Ivan Šramko.
Výnos desetiletého státního dluhopisu Slovenska v eurech aktuálně činí 3,3 procenta. V září 2023 přitom přesahoval 4 procenta. Pro srovnání, výnos německého desetiletého dluhopisu aktuálně činí 2,47 procenta a českého korunového 4,1 procenta.
Politická nestabilita
Například loni v březnu výnosy z desetiletých státních dluhopisů vydaných slovenskou vládou vzrostly na nejvyšší úroveň mezi 20 zeměmi, které používají jednotnou měnu. Překonaly dokonce i výnosy italských dluhopisů.
V roce 2025 má Slovensko splatné dluhopisy v hodnotě 6,6 miliardy eur, včetně dvou eurobondů.
Slovensko, které je členem Evropské unie i eurozóny a má rating A2/A+/A-, se pohybuje na hranici mezi rozvinutými a rozvíjejícími se trhy. O dluhopisy Slovenska mají proto zájem jednak investoři z rozvíjejících se trhů, kteří hledají bezpečnější aktiva, i ti, kteří hledají nějaký dodatečný spread oproti západoevropským protějškům se stejným ratingem.
Jak funguje ocenění dluhopisů
- Vydáním dluhopisů si stát půjčuje na trhu. Dluhopisy nesou „kupon“, který stanovuje úrok, jenž stát zaplatí věřiteli při vracení půjčených peněz. S dluhopisy se však zároveň obchoduje na trhu podobně jako s akciemi nebo měnami. Pokud je o daný dluhopis na trhu zájem, roste jeho cena a zároveň klesá výnos. V opačném případě cena klesá a výnos roste.
- Pro stát je cena již vydaných dluhopisů na trhu důležitá proto, že pokud bude vydávat novou emisi, při jejím umisťování na trh se bude muset řídit podmínkami, které na trhu jsou. To znamená, že aktuální situace již vydaných dluhopisů určuje, za kolik si stát bude půjčovat, až se opět vydá na trh.
Výpůjčky Slovenska v posledních několika letech rostly kvůli rostoucímu fiskálnímu deficitu, který v roce 2023 činil 5,2 procenta a pro rok 2024 by měl podle odhadů dosáhnout 5,8 procenta. V letošním roce očekává jeho pokles na 4,7 % a dosažení 3procentního vládního cíle do roku 2027.
Státní dluh v poměru k HDP by se měl letos zvýšit na 59,8 procenta z loňských 58,9 procenta.
