Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Češi milují slevy. Aplikaci Lidl Plus používají skoro čtyři miliony zákazníků. Ve věrnostním programu Kauflandu jsou tři miliony lidí, apku od Penny mají dva miliony lidí, věrnostní program Clubcard společnosti Tesco hlásí milion aktivních členů. Skoro milion Čechů nalákal do svého klubu prodejce elektroniky Alza, v součtu další miliony Čechů jsou zaregistrovány u řetězce Albert nebo drogerie dm.
Průměrný Čech využívá v současné době už 14 věrnostních programů u nejrůznějších obchodníků či poskytovatelů služeb, vyplynulo z nedávného průzkumu společnosti Incomind. Motivace je jasná – ceny bez registrace do věrnostní aplikace bývají u některého zboží až dvojnásobné.
Roční úspora členů věrnostního programu tak může jít do tisíců. „Velká část zákazníků ušetřila minimálně 1000 korun za rok a desítky tisíc zákazníků ušetřily jen se slevami Lidl Plus i více než 5000 korun za rok,“ uvedla mluvčí řetězce Eliška Froschová Stehlíková. V Penny či v Tescu jde s aplikací ušetřit za rok řádově stokoruny.
Slevy však nejsou zadarmo. Pro přístup k nim už leckde nestačí jen plastová kartička řetězce. Někteří obchodníci lepší cenovky podmiňují registrací do věrnostní aplikace, ve které o sobě dává spotřebitel řetězcům spoustu informací. Tato praxe je stále častější a může být problematická, někteří zákazníci si na ni v poslední době stěžují u Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ uvedl pro SZ Byznys mluvčí úřadu Milan Řepka.
„Z pohledu Úřadu pro ochranu osobních údajů vyvstává, a to i s ohledem na takto vytvářený ekonomický tlak ze strany některých obchodních řetězců, otázka, zda souhlas se zpracováním osobních údajů v rámci věrnostních programů, který je nejčastěji tvrzeným právním titulem, obstojí z hlediska nároků kladených na něj Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).“
Sleva za soukromí: „minimálně neetická“ výměna
Podle advokáta Jana Vobořila z neziskové organizace Iuridicum Remedium, která se zabývá ochranou soukromí v digitálním prostředí, může být poskytování slev výměnou za osobní údaje vnímáno minimálně jako neetické.
„Neetické je určitě a dle mého dost možná i nezákonné. Úřad pro ochranu osobních údajů by měl prověřit, jestli souhlas se zpracováním osobních údajů je platný, jestli tam existuje svoboda rozhodnutí a nakolik vlastně člověk dostane informaci, co všechno o něm bude sbíráno, jakou formou a jestli ta forma je pro něj nějak srozumitelná. Což si myslím, že často úplně nebude,“ domnívá se právní expert na ochranu osobních údajů.
Zatímco Tesco nabízí slevy zatím i majitelům fyzických plastových věrnostních karet, například Lidl má jen aplikaci. Podle advokáta Vobořila tak lidé v menších městech prakticky nemají na výběr a soukromé údaje vlastně poskytnout musí. „Pokud máte ve své obci třeba jeden supermarket a reálně tam bez slevové aplikace nakoupíte podstatně dráž, tak je to pro vás taková volba-nevolba.“
Lidé si stěžují
Proto hodlá Úřad pro ochranu osobních údajů letos zkontrolovat, jak obchodníci se slevovými programy a soukromím zákazníků zacházejí.
„S ohledem na evidované stížnosti v této oblasti, zařadil úřad do svého letošního kontrolního plánu kontrolní akci zaměřenou na podmiňování slev souhlasem se zpracováním osobních údajů,“ sdělil SZ Byznys Milan Řepka.
Aplikace řetězců většinou pracují na principu algoritmů, které na základě nákupního chování zákazníka přidělují slevy na jeho oblíbené produkty.
„Sledujeme zejména nákupní košík zákazníků, abychom jim mohli nabízet personalizované slevy na výrobky, které jsou pro ně opravdu relevantní. Pracujeme se skupinovými daty, to znamená, že nejdeme do detailu konkrétních zákazníků, ale vždy se koukáme na skupiny zákazníků se společnými znaky,“ uvedl pro SZ Byznys řetězec Lidl.
Co vše aplikace vidí?
Jenže řetězce se dostanou i k dalším údajům – jaký telefon člověk používá, jaké další aplikace v něm má nainstalované, mohou také sledovat polohu zákazníka.
„Kdo s tím má problém, může sledování polohy vypnout,“ říká znalec technologií a spoluzakladatel startupu YourPass Daniel Rajnoch.
„Když si stáhnete jakoukoliv aplikaci, tak v ní dáváte souhlas k používání vaší polohy. Ale můžete jít do základního nastavení a vždycky si to vypnout. Může to mít nevýhodu, že vás to nebude automaticky upozorňovat na nějaké nákupy,“ upozorňuje.
Někteří spotřebitelé instalují do telefonu tzv. blokátory sledování. „V blokátoru sledování mám asi 5000 pokusů o sledování z Lidl aplikace a to samé z Tesca a tak dál. Souhrnně asi 50 000 pokusů týdně. Jde asi o 50 až 100 různých aspektů, jako je nabitost baterie, ale i nadmořská výška telefonu, lokace,“ sdílí své zkušenosti s věrnostními aplikacemi jeden z uživatelů blokátorů a zakladatel startupů, mimo jiné někdejšího Eventmatu, Jan Močáry.
„Oni hledají, kde se nacházíte, aby vám v danou chvíli mohli poslat nabídku. Aktivně mohou vysílat vaši polohu na nějaké své servery,“ komentuje množství žádostí o sledování Daniel Rajnoch z YourPass.
Kam se informace prodávají?
Řetězce argumentují, že ohledně GDPR plní platná nařízení. Data jsou podle nich anonymizovaná, takže nejdou zneužít. „Osobní údaje našich zákazníků neprodáváme třetím stranám. Veškeré nakládání s daty probíhá v souladu s platnými právními předpisy a s důrazem na ochranu soukromí našich zákazníků,“ tvrdí za Tesco Stores mluvčí Iva Pavlousková.
„O konkrétním klientovi data vůbec nezpracováváme. Pracujeme pouze na bázi skupin zákazníků,“ napsala také Renata Maierl z tiskového oddělení řetězce Kaufland.
Jiný řetězec, Lidl, však v podmínkách pro uživatele aplikace Lidl Plus přiznává, že nasbírané údaje z apky předává společnostem Google nebo Meta.
„Pomocí našich sledovacích technologií vytváříme na základě reklamních identifikátorů cílové skupiny. Tyto cílové skupiny pak předáváme našim reklamním partnerům The Trade Desk, Google a Meta/Facebook, aby je mohli porovnat s jejich (…) informacemi a následně zobrazit naši personalizovanou reklamu,“ stojí v podmínkách, které uživatel odklikává.
„Obchody dnes nevydělávají jenom na prodeji zboží, ale mohou prostě sekundárně vydělávat třeba i na prodeji osobních údajů, což samy přiznávají, že je přeprodávají. A vy tam zaškrtáváte, že jste si vědom toho, že údaje můžou být poskytnuty třetí straně,“ upozorňuje advokát Jan Vobořil.
Například Alza má získané údaje jen pro vlastní účely. „Osobní údaje našich zákazníků neprodáváme třetím stranám. Veškeré nakládání s daty probíhá v souladu s platnými právními předpisy a s důrazem na ochranu soukromí našich zákazníků,“ uvedla PR manažerka Alzy Eliška Čeřovská.
