Článek
Akademici z Mendelovy univerzity v Brně se pokusili v rozsáhlé analýze odpovědět na ožehavé otázky, které si dnes pokládá každý. Jakou sílu mají řetězce? Zvyšují si zisky na úkor zákazníků? Nakolik jsou rentabilní?
Základní sdělení podle ekonomů zní: Trh je zdravý.
Studie, na níž se podílel také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se zabývá vývojem tržních podílů v oblasti maloobchodu, vlivem fúzí a akvizic, srovnáním s Evropou i trendy v rentabilitě. Na konferenci vystoupili zpracovatelé studie Michal Mádr a Radek Náplava z ekonomické fakulty Mendelovy univerzity a předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Studie uvádí, že trh je sice oligopolní, ale zároveň je konkurenční a není také žádným unikátem v kontextu Evropy, protože podobnou strukturu má například Německo.
„Vývoj maloobchodního trhu v nespecializovaných prodejnách, vykazující změnu tržních podílů a relativně nízké průměrné hrubé marže jednotlivých hráčů na trhu, jasně ukazují, že jde o konkurenční trh,“ uvedla studie.
Analýza zkoumala vliv 32 hráčů v maloobchodu na trhu, kde však většinu (75 %) ovládá šest společností. Patří mezi ně Lidl, Kaufland, Albert, Penny Market, Billa, Tesco, Globus a Makro. Téměř třicetiprocentní podíl má skupina Schwarz-Gruppe, kam patří Lidl s Kauflandem. Dvojkou je REWE Group (vlastník Billy a Penny Marketu), jenž má 15 procent.
Ekonomové český trh definovali jako asymetrický oligopol, kde jen několik významných firem ovlivňuje tržní prostředí a na němž působí ještě velké množství malých hráčů.
„Podobnou úroveň trhu můžeme vidět v Německu a v Británii,“ říká jeden ze spoluautorů Michal Mádr. Trh se však od doby před rokem 2013 postupně koncentroval, je tedy méně konkurenceschopný, než byl, protože méně hráčů má větší podíl trhu.
Francie s Belgií mají ještě více koncentrovaný maloobchodní trh, kde největší řetězce mají podíl 85 procent, resp. 84 procent. Česko v tomto srovnání stojí přibližně ve středu EU.
Marže rostou
Nejvíc ziskový je dlouhodobě Lidl, ukázalo se ve sledovaném ukazateli rentability tržeb. Marže mají tendenci dlouhodobě mírně růst. „Dlouhodobě existuje tendence k růstu marže a přirážky. Patrné je to hlavně mezi lety 2016 a 2020,“ uvedl spoluautor studie Radek Náplava.
Studie sledovala období od roku 2005 do roku 2021 a nepostihuje tedy turbulentní období roku 2022, kdy inflace rostla nejstrměji.
Od roku 2005 do roku 2021 se spotřebitelská inflace zvýšila o 36,5 procenta. Tržby obchodníků vzrostly ze 172 miliard na téměř 369 miliard Kč, tedy o 114 procent. Hrubý zisk hlavních společností se zvýšil čtyřikrát, přibližně ze tří na 15 miliard korun. Tržby rostly rychleji než inflace a navíc se trh koncentroval, což znamená, že se zvyšovaly tržní podíly největších řetězců. Například podíl Lidlu se zvýšil ze čtyř na 15,5 procenta, podíl Kauflandu z 8,7 na 13 procent.
Pro ÚOHS je výsledek studie důkazem, že trh jako celek funguje. „Trh maloobchodu není zakonzervován, není neměnný. Tvrdá data ukazují, že dochází k dynamickým pohybům, vyvolaným konkurenčním bojem mezi řetězci. Což podtrhuje, že spotřebitel je stěžejním faktorem vývoje na trhu. Vybírá si, kde bude nakupovat a že bude měnit spotřební chování podle toho, jak mu to vyhovuje,“ konstatoval předseda úřadu Petr Mlsna.
Ministři vs. řetězce
Současný ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) dobře ví, že nemá žádné prostředky, jak do cenové politiky obchodníků zasáhnout, ale jako jeho předchůdce jde cestou „slovní intervence“. V pořadu Seznam Zpráv Ptám se já v listopadu mluvil o signálech, že na straně řetězců není všechno v pořádku.
„Abychom byli úplně konkrétní, pokud je například cibule dodávána od českého zelináře za 17 korun a na pultech toho finálního řetězce se prodává za 30, tak to není přiměřená obchodní přirážka,“ uvedl a dodal, že pro to nemá vysvětlení. Obchodníci, které reprezentuje Svaz obchodu a cestovního ruchu, zase opakovaně osočují z navyšování zisků zemědělce a zpracovatele.
Zatím nikdo s jistotou neodpověděl, na čí straně je pravda. Na jaře zveřejněné cenové šetření ÚOHS, které zkoumalo pět potravin (mléko, máslo, vejce, kuřecí maso, mouka), vedlo k závěru, že na trhu jsou oligopoly, ale hospodářská soutěž neselhala. Veřejnost netrpělivě čeká na zatím poslední šetření v oblasti vývoje cen cukru.
