Skleníky v zimě trápily ceny energií. Některé nefungovaly, jiné jen nesvítily

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Farma Bezdínek, jeden z největších skleníkových pěstitelů zeleniny formou hydroponie – tedy v organickém kompostovatelném substrátu bez využití půdy –, dokončila investici za 400 milionů korun. Farmu v Dolní Lutyni na Karvinsku rozšířila o tři na 15 hektarů a také o energocentrum, které z plynu vyrobí elektřinu i teplo a zbytkovým oxidem uhličitým podpoří fotosyntézu. Slibuje si tím až o 30 procent vyšší úrodu rajčat.

Investice má pomoci dostat firmu z červených čísel. Největší tuzemská produkční skleníková farma má za poslední dva roky kumulovanou ztrátu přes 50 milionů Kč. Loni utržila z prodeje rajčat 280 milionů, na konci roku skončila v minusu přes 30 milionů korun, řekl SZ Byznys ředitel Jiří Stodůlka. Rok předtím prodělala 22 milionů Kč. Farma má štěstí, že ji podržela mateřská společnost, zlínský výrobce plastů Spur. Farma Bezdínek se rozšířila o 3,3 ha na 15 hektarů.

Poslední ztrátu vysvětluje dodavatel rajčat do obchodních řetězců, který dříve patřil do skupiny NWT, více než trojnásobným meziročním navýšením ceny tepla od společnosti ČEZ Teplárenská. „Věříme, že ceny energií s novým energocentrem zvládneme,“ říká Stodůlka optimisticky. Věří, že se pěstování zeleniny bez pesticidů konečně zúročí a byznys se přehoupne do zisku.

Největší zátěží v nákladech jsou mzdy, které v poslední době poměrně rychle rostou a tvoří čím dál vyšší podíl v ceně finálního produktu. Možnosti robotizace a automatizace v takovém skleníku jsou přitom prakticky nulové a veškerá práce je zatím ruční.

„Přestože experimentálních projektů je opravdu hodně, nevím o jediné firmě, která by již sériově vyráběla roboty pro péči o rostliny nebo pro sběr zeleniny ve skleníku. A přitom by globální škálovatelnost takového řešení byla obrovská, protože vnitřní uspořádání skleníků je na celém světě velmi podobné,“ řekl.

V Česku je podle Zelinářské unie 62 hektarů skleníkových farem a nové se prakticky nestaví. Potvrzují to pěstitelé, ale i jeden z největších stavitelů skleníků, společnost NWT.

„Nové skleníky se nestaví. Dnes mají zákazníci starosti, jak zaplatit složenky, hypotéky, energie jsou drahé a banky nepůjčují. Návratnost projektů už není 5–10 let, jako bývala, ale 15–20 let,“ řekl SZ Byznys Luděk Dvořák, manažer obchodu družstva Čerstvě utrženo, které bylo součástí předcovidového boomu. Do družstva patří přes deset farem, které na ploše 17 hektarů v hydroponických sklenících zejména na Moravě pěstují rajčata, jahody, borůvky a maliny.

Největší rána pro skleníková hospodářství přišla s energetickou krizí v zimě 2022/2023, kdy se v Česku, ale i jinde v Evropě skleníky vypínaly. Drahé vytápění a svícení by totiž zákazník v ceně zeleniny nezaplatil. A situace se částečně opakovala i uplynulou zimu. Výjimkou byla značka Naše rajče společnosti Agro Kadaň, která navzdory trendu prosperuje díky levnému vytápění zbytkovým teplem z elektrárny Tušimice I. Zisková je díky tomu od začátku.

„Fungovali jsme stále v částečně úsporném režimu, v zimě nejela zhruba třetina našich skleníků. Stejné to nejspíš bude i nadcházející zimu. Není to žádná hitparáda, ale musíme to zvládnout,“ líčí Luděk Dvořák.

„Důvody jsou mixem všeho, inflace se promítla i do ceny lidské práce. Ale primárně jsou tím hlavním problémem energie,“ dodal. Jedna megawatthodina plynu stojí okolo 750 korun a plyn okolo 3500 Kč. Je to přibližně desetkrát méně než na začátku ruské invaze, ale přesto dvakrát víc než v roce 2021.

Před sedmi lety na svém začátku přitom družstvo svůj byznys stavělo zejména na dodávkách do řetězců během zimy, kdy české zelenině tolik nekonkuruje levná produkce z jihu Španělska či Maroka. V zimě je tak cena rajčat i marže vyšší. Čerstvě utrženo je jedním z největších dodavatelů skleníkové zeleniny obchodním řetězcům.

Naplno neběží ani skleníky Zemědělského družstva Haňovice, které s 2,8 hektaru patří k menším hráčům. „Po krizi na trhu s energiemi jsme omezili zimní pěstování. Přestože energie zlevnily, úplně nám nedává smysl naplno svítit a topit ve všech sklenících, přestože částečně využíváme teplo z vlastní bioplynové stanice,“ říká jeho předseda Petr Koukal.

Velký skleník (1,8 hektaru) proto osazuje až na konci ledna a v malém skleníku svítí jen polovina světel. Nižší světelná intenzita ale zároveň snižuje výnosy. „Roční produkce je menší asi o 15 procent. Chtěli jsme však zůstat na trhu, a proto stále přes zimu vyrábíme v menším hektarovém skleníku,“ uvedl.

Také družstvo Čerstvě utrženo je pod plánem, který si stanovilo. V loňském roce chtělo utržit miliardu korun, ale výsledek je o 200 milionů nižší. Rok předtím dosáhlo obratu 630 milionů a čistého zisku 716 tisíc korun.

Kvůli vysokým nákladům jsou podle Luďka Dvořáka česká rajčata v celoročním průměru přibližně o třetinu dražší než ta dovezená z Maroka, která se trhají ještě zelená a dozrávají týden na lodi. Není možné zápasit cenou se zeměmi Afriky, celý rok zalitými sluncem. Domácí pěstitelé vědí, že musí nabídnout lepší kvalitu, nevyužívají proto pesticidy a na farmách se pracuje v takřka laboratorních podmínkách. Musí ale také zefektivnit produkci. Stavějí nezávislou energetiku a v rámci možností investují do rozvoje.

„Musíme zkrátit produkční cyklus. Pořídili jsme vozový park a stavíme balicí centra. Na to tady před sedmi lety nikdo nebyl připraven, ale je to cesta. Zeleninu natrháte, nabalíte a ještě ten samý den odvezete do obchodu,“ líčí manažer obchodu Čerstvě utrženo. Celou produkci rajčat se chystá balit na farmě v Kostelci na Hané, okurky v Němčicích a borůvky v Mutěnicích. Ovoce a zelenina se budou svážet do balicích center z jednotlivých farem. Dnes se balí „na koleni“ na každé farmě. Je to však obrovský hazard, protože hrozí jako v minulosti zavlečení škůdců nebo virů na europaletách do skleníků a likvidace úrody.

Jiří Stodůlka z Farmy Bezdínek upozorňuje, že se českým pěstitelům těžko konkuruje nejen vůči Africe, ale i producentům v EU, kteří mají nižší zdanění práce. „Například v Polsku jsou veškeré odvody a daně ze mzdy placené zaměstnancem i zaměstnavatelem na jednoho pracovníka v sektoru ovoce a zeleniny celkově méně než 2000 Kč za měsíc, řekl s tím, že v Česku je to výrazně více.

Slovensko v březnu prodloužilo do června 2024 výjimku z odvodů na sociální pojištění za zaměstnance v zemědělství. Týká se řady sektorů včetně chovu zvířat, zpracování masa, výroby mouky, pečiva, cukru, ale i pěstitelů zeleniny a ovoce. Zaměstnavatelé nemusejí odvádět pojištění za zaměstnance až do výše minimální mzdy 750 eur.